Přeskočit na obsah

Etopedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Etopedie je speciálněpedagogická disciplína, která se zabývá rozvojem, výchovou a vzděláváním dětí, mládeže a dospělých, kteří mají poruchu emocí a chování.

Pojem porucha emocí a chování je výrazem pro postižení, kdy se chování a emocionální reakce žáka liší od odpovídajících věkových, kulturních nebo etnických norem a mají nepříznivý vliv na školní výkon včetně jeho akademických, sociálních, předprofesních a osobnostních dovedností.

Příčiny

[editovat | editovat zdroj]
  • defektivní až patologický výchovný typ rodičů (nejednotnost, nedůslednost, perfekcionismus, deprivující, rodiče neurotici, psychopati, alkoholici a delikventi)
  • genetická zátěž
  • zdravotní postižení a omezení (např. senzorická deprivace v důsledku smyslových vad, sociální deprivace v důsledku ztížené schopnosti začlenění do vrstevnické skupiny, atp.)

Rozvoj dítěte

[editovat | editovat zdroj]

Optimální rozvoj dítěte souvisí

  • s plánovaným rodičovstvím
  • s kvalitou rodinných podmínek
  • s počtem dětí v rodině
  • se složením rodiny
  • se sousedskými vztahy
  • s nepříjemnými zážitky, zkušenostmi a příklady
  • s deklarovanými a žitými normami ve vrstevnické skupině dítěte

Poruchy chování

[editovat | editovat zdroj]
  • Disociální chování – mírné odchylky od normy, stav se dá znormalizovat důslednou výchovou. S ním úzce souvisejí i následující zautomatizované činnosti:
    • Zlozvyky se chápou jako nežádoucí návyky. Jsou to takové projevy chování, které vznikají na základě opakované činnosti – např.: kousání nehtů, trhání vlasů, dumlání prstů nebo předmětů apod. Objevují se nezáměrně, bezděčně, na základě určitého signálu. Vznikají jako následek chyby ve výchově, určité choroby, mimo jiné i při nadměrné zátěži či stresu.
  • Asociální chování – závažnější odchylky, jenž však se stále pohybují v mezích právního zákona
  • Antisociální chování – jednání nebezpečné pro společnost, jedná se o porušení právních či společenských norem

Nejčastější projevy

[editovat | editovat zdroj]

1) Lhaní

  • u předškolního věku (ve fantazii)
  • pravá lež – situační (tj. např. rádoby zapomenutá žákovská knížka)
  • účelová (nastává v té chvíli, kdy hřešící osoba pro svou potřebu uvede jiný důvod potřeby, než skutečně zamýšlí – taktika "peníze na školní výlet")

2) Podvádění – někdy složité lhaní a další nemorální chování (falšování)

3) Krádeže – je-li schopno rozlišit vlastnictví

  • situační (lákavost, svod situací)
  • ojediněle, jindy plánované, promyšlené (pomsta)
  • substituční – věc je to náhražkou lásky, vyvolá pozornost
  • kleptomanie – braní nesmyslných věcí, nutkání

4) Útěky z domova, toulání – poruchy citových vazeb k rodině či přímo v ní – konflikty

5) Agresivní a destruktivní projevy

  • často reakce na agresi či odmítání dospělosti
  • deprese, frustrace (hlavně citová)

podoby:

  • verbální – nadávky, posměch
  • vůči věcem – hračky, oděv, věci dospělých
  • vůči zvířatům – týraní
  • vůči dětem – šikana
  • vůči sobě – sebepoškozování

Možné i kombinované, u dospívání – často skupinově – vandalismus (sprejerství)

6) Abnormity psychosexuálního chování – vliv – patologický vzor, svedení, tlak party, zneužití, promiskuita, prostituce, pedofilie, sadismus

Funkční psychická porucha – rozmanité projevy:

a) tělesné – bolesti břicha, hlavy, zvracení, pomočování, obstipace

b) psychické – fóbie, obsese ( nutkavé myšlenky), kompulze (nutkavé chování – 30x si umyje ruce )

c) obojí

Příčiny neuróz:

a) dispozice – temperament, typ osobnosti, dosavadní zkušenosti, vývojová úroveň, nemoci, nesprávný typ výchovy, kritické vývojové fáze (období negativismu)

b) činitelé vyvolávající – konflikty, frustrace, psychická traumata, neúměrné požadavky

Projevy + příčiny

V kojeneckém věku – necitelná matka (přehnaně úzkostlivá). Projevy : poruchy příjmu potravy, poruchy usínání, zvýšená plačtivost

V batolecím věku – nepřiměřený negativismus, afekty, vyprazdňování, koktavost, fóbie, neurotické dumlání prstů, manipulace s genitálem, vytrhávání si vlásků, kousání nehtů

V předškolním věkuenuréza, enkopréza ( neudržení stolice ), obstipace, noční můry a děsy, bolesti břicha, bolesti hlavy

Školní věk – již zmíněné zvracení, tiky, nutkavé pokašlávání, školní fóbie, neurotické deprese ( může končit i sebevraždou ), zvýšená únava, hysterie

– děti s neurózou potřebují psychologa, psychiatra – někdy u dětí, kde problém je v rodině je nutná práce i s rodinou

Reaktivní stavy dětí

[editovat | editovat zdroj]

Odezva na mimořádně silný až šokující zážitek → zlostný afekt, agrese, destrukce, nebo naopak stupor (úplné ztuhnutí), akinese (nehybnost), hluboký regres v chování (např. dítě dobře mluvilo → špatně mluví, návrat do nižšího stupně vývoje) – někdy lze předejít přípravou např. preventivním pobytem v sociálně-pedagogických zařízeních či zařízeních psychiatrických.

Delikvence

  • činnost porušující zákony, normy
  • chování protispolečenské, kriminalita
  • dětský: do 15 let, juvenilní: 15–18 let
  • velmi silný vliv party, agrese, prostituce, drogy, krádeže
  • silné morální narušení
  • delikvencí dětí a mládeže se zabývají etopedi ve spolupráci s psychology, s lékaři, s právníky, se sociálními pracovníky a podle potřeby s dalšími pracovníky

Převýchovná péče

  • Léčebná – psychiatrická léčebna, léčebna závislých
  • Sociální – soc. pracovníci, kurátoři, streetworkers, terapeut, komunita, centrum soc. prevence

Ústavní výchova – nařizuje soud – má preventivní charakter – dětské domovy

Ochranná výchova – ve výchovných ústavech (soud) – speciální výchovná zařízení

a) Diagnostický ústav – vyšetření – pedagog – diagnóza – sociální, zdravotní – 6 až 8 týdnů pobytu

b) dále dětské domovy se školou (DDŠ), výchovné ústavy

Prevence – v etopedii velmi důležitá

a) primární – zaměřená na všechny lidi

b) sekundární – zaměřuje se na práci s jedinci, u kterých se již problémy vyskytly, je zaměřená na odstranění problémových projevů

c) tericiární – mírnění škod (angl. harm reduction), zaměřuje se na omezení negativních důsledků poruchy

– prevencí se zabývají střediska výchovné péče pro děti a mládež ( všechny typy )

– krizová, azylová centra ( sekundární, terciární )

  • ambulantní, internátní část

primární prevence – osvěta veřejnosti, poradny pro rodiče, učitelé, veřejnost

terciární prevence – pomoc při resocializaci, práce v terénu – streetworkers

– alternativní projekty ( farmy )

terapie – individuální (léčí se sám)

– skupinová (víc lidí s problémem)

– rodinná

– v prevenci etopedických problémů musí být zapojena: rodina, škola, mimoškolní činnost, společnost.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]