Kraje v Estonsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Estonské kraje)
Skočit na: Navigace, Hledání

Estonsko se po celou svou historii členilo v kraje (estonsky maakond, množné číslo maakonnad). Podoba a význam krajů se v průběhu času měnily, ale rámcové členění zůstalo zachováno. V současném Estonsku jsou kraje administrativními jednotkami 1. úrovně.

Kraje před dobytím Estonska[editovat | editovat zdroj]

Soudí se, že kraje se v Estonsku zformovaly nejpozději počátkem 2. tisíciletí jako vojenské spolky tradičních souručenství. Kraje byly nezávislými politickými celky, centrální moc v tehdejším Estonsku neexistovala.

Nejstarším záznamem o estonských krajích je Kronika Jindřicha Lotyše ze 13. století. Podle ní byli tehdy Estonci sdruženi v osmi velkých krajích (provinciae) Harju, Ugandi, Sakala, Läänemaa, Saaremaa, Rävala, Järva a Viru. Kromě nich existovalo nejméně šest malých krajů, pravděpodobně samostatných souručenství — Vaiga, Mõhu, Nurmekund, Alempois, Jogentagana a Soopoolitse. Přesný počet krajů není s jistotou znám, jejich poloha a vzájemné hranice jsou určitelné také jen přibližně.

Kraje od dobytí Estonska do Severní války[editovat | editovat zdroj]

Správní členění Estonska na de Wittově mapě z roku 1705

Původní podoba a význam krajů se ztratily po dobytí Estonska a jeho rozdělení mezi Dánsko, Livonský řád, Biskupství tarbatské a Biskupství Ösel-Wiek. Jako označení krajů se stále používaly Harju, Läänemaa, Saaremaa, Järva a Viru, zatímco Ugandi, Sakala, a jména malých krajů vyšly z užívání a název Rävala se zachoval jen v latinském a německém označení Tallinnu.

Po skončení Livonské války roku 1582 získalo vládu nad severním Estonskem Švédsko a nad jižním Polsko. Na švédském území byly oficiálně obnoveny kraje (län) Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa jako administrativní jednotky, a k nim bylo jako další kraj přidáno Alutaguse. Na polském území byla ve smyslu krajů zřízena dvě vojvodství — Pernovské a Tarbatské. Saaremaa zůstala pod správou Dánska, které ji získalo již roku 1559.

Když Švédsko roku 1625 získává estonské državy Polska a 1645 též dotud dánský kraj Saaremaa, mění se i tato území na kraje (län) v rámci uspořádání Švédského království.

Kraje za carské nadvlády[editovat | editovat zdroj]

Poté, co v důsledku Severní války získalo estonská území Rusko, bylo krajové členění zachováno, ovšem se změnou krajů z administrativních jednotek 1. úrovně (jimiž byly v Rusku gubernie) na jednotky 2. úrovně a jejich přejmenování na okresy. Severoestonské kraje Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa náležely do Estonské gubernie, zatímco jihoestonské kraje Pärnumaa a Tartumaa do gubernie Livonské. Saaremaa byla počítána k Livonské gubernii, avšak jako zvláštní autonomní jednotka. Roku 1793 byla z tarbatského okresu vydělena jako nový okres Võrumaa a z částí okresů tarbatského a pernavského Viljandimaa. Téhož roku byl z okresu Harjumaa vydělen okres Paldiski, ale již v roce 1796 byly oba okresy opět sloučeny.

Toto rozdělení zůstalo zachováno až do roku 1917, kdy byla všechna Estonci většinově obývaná území spojena v Estonskou gubernii.

Kraje po zřízení Estonské republiky[editovat | editovat zdroj]

Správní členění Estonska v roce 1925

Po vyhlášení samostatné Estonské republiky v roce 1918 a skončení Estonské osvobozenecké války v roce 1920 se okresy někdejší Estonské gubernie s malými změnami staly opět estonskými kraji v tradičním smyslu. Nově byl vytvořen kraj Valgamaa z malé části Valeckého okresu a částí okresů Viljandi a Võru, a kraj Petserimaa z Pečorska, jehož území podle Tartské smlouvy připadlo Estonsku. Estonsko tak mělo 11 krajů Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa, Pärnumaa, Petserimaa, Saaremaa, Tartumaa, Valgamaa, Viljandimaa, Virumaa a Võrumaa.

Kraje za sovětské okupace[editovat | editovat zdroj]

Po zahájení sovětské okupace Estonska bylo správní členění estonského území postupně připodobněno správnímu členění Sovětského svazu. Narvské předpolí a Pečorsko byly začleněny přímo do Ruské federace, Estonská republika přejmenována na Estonskou SSR, z krajů se staly okresy (rajóny), některé z nich byly rozděleny na menší celky a ty pak sdruženy do oblastí, až se během 60. let 20. století ustálilo rozčlenění estonského území v 15 okresů odpovídajících dnešnímu krajovému rozčlenění: Harju rajoon, Hiiumaa rajoon, Kohtla-Järve rajoon, Jõgeva rajoon, Paide rajoon, Haapsalu rajoon, Rakvere rajoon, Põlva rajoon, Pärnu rajoon, Rapla rajoon, Kingissepa rajoon, Tartu rajoon, Valga rajoon, Viljandi rajoon a Võru rajoon.

Kraje od roku 1990[editovat | editovat zdroj]

Estonské kraje v dnešní podobě

Během procesu obnovy estonské suverenity po sovětské okupaci byly k počátku roku 1990 sovětské okresy přejmenovány opět v kraje a byla obnovena jejich historická označení, hranice krajů však byly ponechány v hranicích dosavadních okresů. Plné úřední jméno kraje nyní sestává z krátkého označení kraje (tedy bez -maa) a slova maakond („kraj“). Estonsko má tedy nyní 15 krajů, oficiálně označované jako Harju maakond, Hiiu maakond, Ida-Viru maakond, Jõgeva maakond, Järva maakond, Lääne maakond, Lääne-Viru maakond, Põlva maakond, Pärnu maakond, Rapla maakond, Saare maakond, Tartu maakond, Valga maakond, Viljandi maakond a Võru maakond.

Kraj je řízen krajskou vládou (maavalitsus), které předsedá krajský hejtman (maavanem). Hejtman zastupuje vládu Estonské republiky na regionální úrovni a je jmenován vládou na období pěti let.

Kraje se dále dělí v samosprávné jednotky, jimiž mohou být jednak statutární města (linn), jednak venkovské obce (vald).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]