Ernst Käsemann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ernst Käsemann
Narození 12. července 1906
Bochum
Úmrtí 17. února 1998 (ve věku 91 let)
Tübingen
Alma mater Marburská univerzita
Zaměstnavatelé Eberhard Karls Universität Tübingen
Univerzita Johannese Gutenberga
Univerzita v Göttingenu
Děti Elisabeth Käsemann
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ernst Käsemann (12. července 1906, Bochum-Dahlhausen17. února 1998, Tübingen) byl německý protestantský theolog, biblista-novozákoník, jeden z nejvyprofilovanějších žáků Rudolfa Bultmanna.

Mezi lety 1933 – 1946 byl farářem v Gelsenkirchen-Rotthausen, byl členem Vyznávající církve. Roku 1946 se stal profesorem v Mohuči, 1951 v Göttingen a roku 1959 v Tübingen. Středem Käsemannova odborného zájmu byla především theologie apoštola Pavla, kterou interpretoval z hlediska apokalyptiky. Střed Pavlovy theologie je dle Käsemanna christologie, jejímž odpovídajícím rozvinutím je nauka o ospravedlnění bezbožného a která zavazuje církev k poslušnosti vůči ukřižovanému Kristu a dosvědčování jeho vlády nad světem. Dalším z Käsemmanových počinů v oblasti novozákonní biblistiky bylo znovuotevření debaty o tzv. historickém Ježíši, kterou jeho učitel Bultmann považoval za irelevantní a kterou Käsemann inicioval svým článkem „Problém historického Ježíše“ (Das Problem des historichen Jesus) z roku 1954.

Käsemannova dcera Elisabeth Käsemann se v roce 1977 stala obětí argentinské vojenské diktatury.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOFIUS, Otfried. Heslo Käsemann, Ernst. Religion in Geschichte und Gegenwart, Band 4, 4. Auflage. Tübingen: Mohr Siebeck, 2001.