Eduard Marhula
| Eduard Marhula | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Narození | 8. prosince 1877 Vsetín  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. května 1925 (ve věku 47 let) Ostrava  Československo |
| Žánry | klasická hudba, duchovní hudba a opereta |
| Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, varhaník a dirigent |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eduard Marhula (8. prosince 1877 Vsetín[1] – 6. května 1925 Ostrava) byl český skladatel a varhaník.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po studiích na Varhanické škole v Brně u Leoše Janáčka se stal na téměř deset let varhaníkem a ředitelem kůru v Rožnově pod Radhoštěm a zároveň ředitelem hudební školy. Po odchodu do Ostravy-Mariánských Hor, kde přijal místo ředitele Hudební a varhanické školy Matice školské, se stal i místopředsedou Jednoty hudebních stavů, kde věnoval své síly boji za zlepšení hmotných poměrů hudebníků, varhaníků a ředitelů kůrů.
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 založil v Ostravě vojenskou hudbu 31. pluku a stal se jejím kapelníkem. Jeho zásluhou vznikla v Ostravě-Mariánských horách Hudební a varhanní škola. V jejím rámci bylo i středisko pro hudební vzdělávání učitelů.
Vedle svých pedagogických povinností byl však i velmi plodným a úspěšným skladatelem a některé jeho skladby byly provedeny v Rusku a v Americe. Eduard Marhula byl i redaktorem a spoluvydavatelem časopisu Hudební a divadelní obzor, tehdy jediného odborného hudebního periodika na Moravě.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Hudební dílo Eduarda Marhuly vycházelo z melodiky a tradic národních písní. Kromě drobných skladeb pro klavír a úprav lidových písní zanechal rozsáhlé dílo pro chrámové účely.
Úpravy národních písní[editovat | editovat zdroj]
- Kytice valašských písní
- Kytice slovenských písní
- Pěsničky Moravců z Hlučínska a Hlubčicka
- Rodnému kraji
Sbory[editovat | editovat zdroj]
- Holoubek
- Jarní vánek
- Hněv
- Kdo poslední je vlasti stráží
- 28. říjen
Operety[editovat | editovat zdroj]
Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]
Jeho tvorba pro chrámové účely je velmi rozsáhlá. Velkou oblibu si získaly zejména vánoční mše a pastorely.
- Valašská mše pastýřská
- Koledové mše
- Píseň vánoční
- Ave Maria pro alt
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Marhula na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Marhula
