Ebenezer Otter
| Ebenezer Otter | |
|---|---|
 Ebenezer Otter roku 1921 v Přešticích | |
| Narození | 8. února 1891 nebo 7. února 1891 Praha |
| Úmrtí | 20. května 1980 (ve věku 89 let) Plzeň |
| Povolání | farář a duchovní |
| Zaměstnavatel | Českobratrská církev evangelická |
| Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická |
| Děti | Jiří Otter[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ebenezer Otter (8. února 1891, Praha – 20. května 1980, Plzeň) byl český evangelický farář, spojený svou činností zejména s Plzní.
Život[editovat | editovat zdroj]
Od mládí se angažoval v reformovaném sboru na Praze (tzv. Klimentském sboru) a byl činný v evangelických spolcích. Studoval teologii ve Vídni a Basileji. V dubnu 1914 se stal vikářem filiálního českého reformovaného (helvétského) sboru v Plzni. Za první světové války byl několikrát vyšetřován rakouskými úřady. Zapojil se do sjednocovacích snah českých protestantů – i jeho zásluhou se podařilo již v říjnu 1918 sjednotit luterský a reformovaný sbor v Plzni. Roku 1922 se stal prvním farářem plzeňského českobratrského sboru při kostele Mistra Jana Husa. V letech 1937–1951 byl zároveň seniorem Plzeňského seniorátu Českobratrské církve evangelické. Během druhé světové války byl dne 16. května 1944 zatčen gestapem a odsouzen na pět let vězení (zatčen byl i jeho syn Jiří); díky vývoji války se však již v květnu 1945 ujal vedení sboru a ve službě faráře setrval do konce roku 1951.
Jeho manželkou byla Jana Otterová (1896–1992). Službu manželů Otterových připomíná od roku 1994 pamětní deska v Husově kostele v Plzni. Jejich synem byl farář a teolog Jiří Otter.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Jan Kumpera (ed.): Husův chrám v Plzni, osmdesátiletý jubilant, svědek osudů Českobratrské církve evangelické. Plzeň 2005, s. 23.
- Patrik Vedral: Kříž a rudý prapor. Náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918-1938). Praha 2020, s. 295-296.
- Heller, Jan: Podvečerní děkování. Praha, 2005, s. 22-34.