Dusičnan zirkoničitý
| Dusičnan zirkoničitý | |
|---|---|
_nitrate_pentahydrate.jpg) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan zirkoničitý |
| Anglický název | Zirconium nitrate |
| Německý název | Zirconiumnitrat |
| Sumární vzorec | Zr(NO3)4 |
| Vzhled | bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13746-89-9 |
| PubChem | 162478205 |
| UN kód | 2728 |
| SMILES | [Zr+4].O=[N+]([O-])[O-].[O-][N+]([O-])=O.[O-][N+]([O-])=O.[O-][N+]([O-])=O |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 339,243 591 g/mol |
| Teplota tání | 58,5 °C |
| Teplota varu | ~100 °C (rozkládá se) |
| Rozpustnost ve vodě | rozpustné |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS05 Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dusičnan zirkoničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Zr(NO3)4.
Výroba[editovat | editovat zdroj]
Dusičnan zirkoničitý lze získat reakcí chloridu zirkoničitého, ochlazeného kapalným dusíkem, s oxidem dusnatým:[2]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Dusičnan zirkoničitý je bílá pevná látka, která reaguje s uhlovodíky, jako je například butan, při pokojové teplotě. Pentahydrát je rozpustný ve vodě a ethanolu.[3] Krystaly pentahydrátu mají index lomu 1,6.[4]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Dusičnan zirkoničitý vyrábí řada dodavatelů chemikálií. Používá se jako zdroj zirkonia pro jiné soli jako analytický standard, nebo jako konzervační látka. Dusičnan zirkoničitý lze použít k vytvoření vrstev čistého oxidu zirkoničitého.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Zirconium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Georg Brauer (Hrsg.), unter Mitarbeit von Marianne Baudler u. a.: Handbuch der Präparativen Anorganischen Chemie. 3., umgearbeitete Auflage. Band II, Ferdinand Enke, Stuttgart 1978, ISBN 3432878133, S. 1380.
- ↑ Dale L. Perry: . Taylor & Francis US, 2011, ISBN 1439814627, S. 492 (ukázka v knihách Google).
- ↑ Patnaik, Pradyot (2003). Handbook of inorganic chemicals. McGraw-Hill. p. 1000. ISBN 0070494398.
- ↑ Ralf Riedel, I-Wei Chen: . John Wiley & Sons, 2011, ISBN 3527631968, S. 321 (ukázka v knihách Google).
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zirconium nitrate na anglické Wikipedii a Zirconiumnitrat na německé Wikipedii.