Dusičnan cíničitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dusičnan cíničitý
Obecné
Systematický názevDusičnan cíničitý
Anglický názevTin(IV) nitrate
Sumární vzorecSn(NO3)4
Vzhledhedvábné krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS13826-70-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)694-339-7
PubChem23278539
SMILES[N+](=O)([O-])O[Sn](O[N+](=O)[O-])(O[N+](=O)[O-])O[N+](=O)[O-]
InChIInChI=1S/4NO3.Sn/c4*2-1(3)4;/q4*-1;+4 Key: YQMWDQQWGKVOSQ-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost366,73 g/mol
Teplota tání91 °C (196 °F; 364 K)
Teplota varu98 °C (208 °F; 371 K) (rozkládá se)
Hustota2,65 g/cm3
Rozpustnost ve voděS vodou reaguje
Struktura
Krystalová strukturaJednoklonná
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
H-větyH272, H314
P-větyP210, P220, P221, P260, P264, P280, P301+330+331, P303+361+353, P304+340, P305+351+338, P310, P321, P363, P370+378, P405, P501
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan cíničitý je anorganická sloučeninachemickým vzorcem Sn(NO3)4. Je to těkavá bílá pevná látka, která sublimuje při 40 °C ve vakuu. Na rozdíl od jiných dusičnanů reaguje s vodou za vzniku oxidu dusičitého.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan cíničitý byl poprvé připraven v 60. letech 20. století reakcí chloridu cíničitého s oxidem dusičným při teplotě −78 °C:[1]

SnCl4 + 4 N2O5 → Sn(NO3)4 + 4 NO2Cl

Pokusy o přípravu dusičnanu cíničitého z oxidu cínatého s kyselinou dusičnou vedly k tvorbě dusičnanu cínatého.[2]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan cíničitý tvoří jednoklonné krystaly, které se ve vodě rozkládají, ale jsou stabilní v kyselých roztocích. Je rozpustný v chloridu uhličitém. S dusičnany alkalických kovů tvoří komplexy o složení: Cs2[Sn(NO3)6].[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tin(IV) nitrate na anglické Wikipedii a Нитрат олова(IV) na ruské Wikipedii.

  1. C. C. Addison; W. B. SIMPSON. Tin(IV) nitrate: the relation between structure and reactivity of metal nitrates. Journal of the Chemical Society. 1965, s. 598–602. DOI 10.1039/JR9650000598. (anglicky) 
  2. J. D. Donaldson; W. MOSER. Basic tin(II) nitrate. Journal of the Chemical Society (Resumed). 1961, s. 1996–2000. DOI 10.1039/JR9610001996. (anglicky) 
  3. HARRISON, Philip G.; KHALIL, Mutassim I.; LOGAN, Norman. A contribution to the chemistry of tin(IV) nitrate. Inorganica Chimica Acta. January 1978, s. 165–170. DOI 10.1016/S0020-1693(00)89031-3.