Dudley Moore
| Dudley Moore | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Dudley Stuart John Moore |
| Narození | 19. dubna 1935 Charing Cross, Londýn,  Spojené království |
| Úmrtí | 27. března 2002 (ve věku 66 let) Plainfield, New Jersey,  USA |
| Místo pohřbení | Hillside Cemetery |
| Alias | Dud, Derek |
| Alma mater | Magdalen College |
| Aktivní roky | 1961–1999 |
| Choť | Suzy Kendall (1968–1972) Tuesday Weld (1975–1980) Brogan Lane (1988–1991) Nicole Rothschild (1994–1998) |
| Děti | 2 |
| Zlatý glóbus | |
| Hlavní mužská role 1982 Arthur Hlavní mužská role 1985 Micki & Maude | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dudley Stuart John Moore CBE (19. dubna 1935 Londýn – 27. března 2002 Plainfield, New Jersey) byl britský komik, herec a hudebník, držitel dvou Zlatých glóbů.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]
Počátkem 60. let se stal jedním z protagonistů tzv. Satire Boomu (rozmach satiry) v anglické univerzitní komedii, jako člen populární a vlivné revue Beyond the Fringe. Zde kromě komického talentu uplatňoval i své muzikantské dovednosti – skládal písně, dobře zpíval a byl vynikajícím pianistou. Později proslul díky dlouhodobé spolupráci s Peterem Cookem, s nímž vytvořil komediální dvojici Pete & Dud.
Ve druhé polovině 70. let přesídlil do Los Angeles, aby se soustředil na filmovou kariéru. Jeho doménou se staly romantické hudební komedie a podařilo se mu v Hollywoodu prorazit díky komedii 10 (1979), kde sehrál hlavní roli, kterou předtím odmítl George Segal. Dalším Mooreovým velkým úspěchem byl Arthur (1981), kde za svůj výkon obdržel Zlatý glóbus a byl nominován i na Oscara. Svůj druhý Zlatý glóbus získal za roli v komedii Micki a Maude (1984). Ve svém vrcholném období v 80. letech dostával jednu hlavní roli za druhou a vystupoval po boku hvězd jako Liza Minnelli, Mary Steenburgen, Nastassja Kinski nebo Eddie Murphy.
Současně se Moore stále věnoval i hudbě, cestoval po světě se svým jazzovým triem a vydal řadu desek. Celkem se objevil ve třicítce filmů a řadě televizních pořadů.[1]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Dudley Moore se narodil v nemocnici na Charing Cross, do rodiny železničního technika a sekretářky, a vyrůstal v Dagenhamu v Essexu. Byl postižený koňskýma nohama a zatímco pravou nohu se podařilo vyléčit, levá mu do konce života zůstala trochu zdeformovaná. Byl za to od dětství terčem posměchu a ve spojení s malým vzrůstem (měřil 157 cm) proto trpěl komplexy. Díky výjimečnému hudebnímu talentu se však již v mládí uplatnil jako pianista a varhaník, a posléze i jako komik.
Byl čtyřikrát ženatý a žádné jeho manželství nevydrželo déle než 5 let. Se svou druhou ženou Tuesday Weldovou měl syna Patricka (* 1976) a s poslední Nicole Rothschildovou syna Nicholase (* 1995). Počátkem 80. let chodil s herečkou Susan Anton, která byla o hlavu vyšší než on.
Onemocnění a smrt
[editovat | editovat zdroj]V 90. letech se u Moora začaly projevovat potíže nervového rázu, měl problémy s pamětí a posléze i s motorikou, což mělo zničující dopad na jeho kariéru herce i pianisty. Jeho další symptomy jako nezřetelná řeč nebo potíže s rovnováhou budily na veřejnost dojem opilosti, o kterou se ale nejednalo, ve skutečnosti šlo o degenerativní onemocnění mozku (vápenatění bazálních ganglií). V listopadu 1999 naposledy vystoupil na představení, ve Filadelfii po boku Julie Andrewsové. Nemoc se rychle zhoršovala a nakonec ho upoutala na invalidní vozík.
V listopadu 2001 se ještě dočkal pasování na Komandéra Řádu Britského impéria. I přes svůj vážný stav se slavnosti v Buckinghamském paláci osobně zúčastnil, bylo to naposled co se objevil na veřejnosti.
Zemřel 27. března 2002 v nedožitých 67 letech na zápal plic, typickou komplikaci ochrnutí, kterým trpěl.
Filmografie (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 1966 – Nesprávná truhla (režie Bryan Forbes)
- 1967 – Okouzlený – Stanley (také spoluautor scénáře; režie Stanley Donen)
- 1969 – Obývací ložnice (režie Richard Lester)
- 1969 – Na řvoucích strojích do Monte Carla (r. Ken Annakin, Sam Itzkovich)
- 1978 – Pes baskervillský – dr. Watson a další role (režie Paul Morrissey)
- 1979 – 10 – George Webber (režie Blake Edwards)
- 1980 – Herschel drtí faraony – prof. Harvey (režie Gary Weis)
- 1981 – Arthur – Arthur (režie Steve Gordon)
- 1983 – Nemocný láskou – dr. Saul Benjamin (režie Marshall Brickman)
- 1983 – Romantická komedie (režie Arthur Hiller)
- 1984 – Nejlepší obrana – Wylie Cooper (režie Willard Huyck)
- 1984 – Micki + Maude – Rob Salinger (režie Blake Edwards)
- 1984 – Nevěrně tvá – Claude Eastman (režie Howard Zieff)
- 1985 – Santa Claus (režie Jeannot Szwarc)
- 1987 – Jaký otec, takový syn – dr. Jack Hammond (režie Rod Daniel)
- 1988 – Arthur 2: S ledem – Arthur (režie Bud Yorkin)
- 1990 – Cvoci – Emory (režie Tony Bill)
- 1992 – Sveďte to na poslíčka (režie Mark Herman)
- 1996 – Zmizení Kevina Johnsona – sám sebe (režie Francis Megahy)
- 1998 – King Kong – dabing[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dudley Moore na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Dudley Moore. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dudley Moore na Wikimedia Commons
