Dozorčí rada
Dozorčí rada je kolektivní orgán právnické osoby, který má převážně kontrolní pravomoci vůči orgánu, který subjekt řídí či který má obchodní vedení. Podle českého práva se zřizuje zejména u kapitálových obchodních společností (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným) a dále u různých jiných subjektů, pokud tak určuje zvláštní zákon nebo zakladatelský dokument (např. státní podnik, veřejná výzkumná instituce, zájmové sdružení právnických osob, nadace, nadační fond apod.).
Dozorčí rada akciové společnosti
[editovat | editovat zdroj]V akciové společnosti s dualistickým systémem vnitřní struktury[1] se podle zákona o obchodních korporacích (do konce roku 2013 podle obchodního zákoníku) dozorčí rada povinně zřizuje jako kontrolní orgán. Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy, kteří si ze svého středu volí předsedu. Členy dozorčí rady volí valná hromada na funkční období určené stanovami; neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, je funkční období člena dozorčí rady 3 roky. V původní úpravě podle Obchodního zákoníku, platného do konce roku 2013, museli alespoň třetinu členů dozorčí rady ve společnosti s více než 50 zaměstnanci volit zaměstnanci, zákon o obchodních korporacích již od 1. 1. 2014 počítá s obsazováním dozorčí rady pouze valnou hromadou. Členství v dozorčí radě je neslučitelné s funkcí člena představenstva, likvidátora, nuceného správce, vedoucího odštěpného závodu, prokuristy a všech dalších osob oprávněných podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem akciové společnosti. Pro členy dozorčí rady platí zákaz konkurence.[2]
Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a činnost společnosti. Její členové jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti, kontrolují řádné vedení účetních zápisů a zda je uskutečňovaná podnikatelská či jiná činnost v souladu s právními předpisy a stanovami. Dále dozorčí rada přezkoumává účetní závěrky a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty, po přezkoumání předkládá své vyjádření valné hromadě. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady, kterou musí seznámit s výsledky své kontrolní činnosti. V případě, že společnost nemá zvolené [představenstvo] nebo zvolené představenstvo dlouhodobě nesvolává valnou hromadu, svolá ji dozorčí rada; ta svolá valnou hromadu také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti.[3] Pro řízení před soudem nebo jinými orgány, která jsou vedena proti členovi představenstva, dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost.[4]
Dozorčí rada společnosti s ručením omezeným
[editovat | editovat zdroj]Ve společnosti s ručením omezeným je podle zákona o obchodních korporacích dozorčí rada fakultativním orgánem, zřizuje se pouze tehdy, pokud to stanoví společenská smlouva.[5] Dozorčí rada je volena valnou hromadou[6] a dohlíží na činnost jednatelů. Funkce člena dozorčí rady je neslučitelná s funkcí jednatele. Členové dozorčí rady jsou také oprávněni účastnit se valné hromady a pokud to vyžadují zájmy společnosti, tak ji i svolat. Kontrolní působnost dozorčí rady je jinak obdobná jako u akciové společnost, obdobná jsou i oprávnění a povinnosti členů dozorčí rady.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zákon č. 90/2012 Sb. ze dne 25. ledna 2012, o obchodních korporacích, § 396. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.
- ↑ § 451 zákona o obchodních korporacích
- ↑ § 404 zákona o obchodních korporacích
- ↑ § 447 odst. 4 zákona o obchodních korporacích
- ↑ § 201 zákona o obchodních korporacích
- ↑ § 190 odst. 2 písm. c) zákona o obchodních korporacích
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, 1008 s.
- Dědič, J., Štenglová, I., Kříž, R., Čech, P.: Akciové společnosti. 7., přepracované vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, 697 s.
