Dorcopsulus
 Klokan | |
|---|---|
_-_Museo_Civico_di_Storia_Naturale_Giacomo_Doria_-_Genoa,_Italy_-_DSC02933.JPG) klokan Macleayův, preparovaný exemplář | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
| Rod | klokan (Dorcopsulus) Matschie, 1916 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dorcopsulus (česky klokan, toto jméno se však používá pro více rodů) je rod vačnatců z čeledi klokanovití (Macropodidae).
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Za popisnou autoritu rodu Dorcopsulus je pokládán německý přírodovědec Paul Matschie (1916). Některé systémy rod Dorcopsulus sdružují či synonymizují v rámci rodu Dorcopsis, ačkoli od 90. let 20. století bývají oba rody pokládány za samostatné.[1] Zároveň jsou si však oba rody blízce příbuzné, podle fylogenetických studií jde o sesterské taxony.[2]
Současná systematika rozpoznává pouze dva recentní druhy rodu Dorcopsulus, oba endemitní pro ostrov Nová Guinea:[1][3]
- Dorcopsulus macleayi (Miklouho-Maclay, 1885) – klokan Macleayův, výskyt ve střední a jihovýchodní Papui Nové Guineji;
- Dorcopsulus vanheurni (Thomas, 1922) – klokan lysoocasý, výskyt v Centrálním pohoří a na poloostrově Huon, subfosilní pozůstatky pak prokazují původní výskyt na severním pobřeží Nové Guineje a na poloostrově Ptačí hlava.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Klokan Macleayův dosahuje celkové délky těla 435–460 mm, délky ocasu 315–346 mm a hmotnosti 2,5–3,4 kg. O něco menší klokan lysoocasý dosahuje délky hlavy a těla 315–446 mm, délky ocasu 225–402 mm a hmotnosti 1,5–2,3 kg.[4] Oba dva druhy se vyznačují hustou měkkou srstí sytě šedohnědého zbarvení, s tmavšími boky a světlejšími spodními partiemi. Brada, pysky a hrdlo jsou bělavé. Ocas je rovnoměrně osrstěný, byť směrem ke konci olysalý.[3] V případě klokana Macleayova srst schází v poslední třetině až čtvrtině ocasu, u klokana lysoocasého bývá tento podíl ještě markantnější.[4] Samice mají čtyři mléčné bradavky a dobře vyvinutý vak, jenž se otevírá směrem dopředu.[3]
O chování a ekologii těchto klokanů bylo získáno pouze minimum informací. Obývají horské lesy až do nadmořské výšky 3 100 m (v případě klokana lysoocasého) a jde zřejmě o noční zvířata, byť některá pozorování svědčí i pro denní aktivitu. V potravě zřejmě dominuje rostlinná složka, zmiňovány jsou plody a listy fíkovníků (Ficus). Samice rodí jedno až dvě mláďata.[3]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje klokana lysoocasého za téměř ohrožený druh (zvláště v důsledku lovu místními obyvateli), klokana Macleayova pak za málo dotčený druh.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b GROVES, C. P. Order Diprotodontia. In: WILSON, D. E.; REEDER, D. M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8221-0. S. 62. (anglicky)
- ↑ MEREDITH, Robert W.; WESTERMAN, Michael; SPRINGER, Mark S. A phylogeny and timescale for the living genera of kangaroos and kin (Macropodiformes : Marsupialia) based on nuclear DNA sequences. Australian Journal of Zoology. 2009-03-13, roč. 56, čís. 6, s. 395–410. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 1446-5698. DOI 10.1071/ZO08044. (anglicky)
- ↑ a b c d NOWAK, Ronald. Walker's Mammals of the World : Monotremes, Marsupials, Afrotherians, Xenarthrans, and Sundatherians. Baltimore; London: Johns Hopkins University Press, 2018. S. 316–317. (anglicky)
- ↑ a b MCDADE, M. C. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia – Volume 13 Mammals II. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. S. 100, 102. (anglicky)
- ↑ Dorcopsulus [online]. IUCN [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dorcopsulus na Wikimedia Commons 
Taxon Dorcopsulus ve Wikidruzích
