Dorcopsis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKlokan
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řáddvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleďklokanovití (Macropodidae)
Rodklokan (Dorcopsis)
Schlegel & Müller, 1845
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorcopsis (česky klokan, toto jméno se však používá pro více rodů) je rod vačnatců z čeledi klokanovití (Macropodidae).

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Za popisnou autoritu rodu Dorcopsis jsou pokládáni němečtí přírodovědci Salomon Müller a Hermann Schlegel (1845). Typovým druhem se stal klokan novoguinejský (Dorcopsis muelleri, hist. Macropus muelleri Lesson, 1827; Didelphis brunii Quoy & Gaimard, 1830). Současná systematika rozpoznává čtyři recentní druhy rodu Dorcopsis:[1][2]

Rod Dorcopsis je pokládán za sesterský taxon novoguinejského rodu Dorcopsulus.[3] Některé systémy rod Dorcopsulus sdružují či synonymizují v rámci Dorcopsis.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klokan žlutoskvrnný, preparovaný pár

Klokani rodu Dorcopsis dosahují délky těla 34–97 cm a délky ocasu 27–55 cm. Pro všechny druhy bývá typický velký, široký a neosrstěný čenich, malé a zaoblené uši a obráceně vyrůstající srst na zátylku. Srst většiny zástupců je dlouhá a hustá, s výjimkou klokana Hagenova. Ocas je rovnoměrně osrstěný, směrem ke konci olysalý. Samice mají čtyři mléčné bradavky a dobře vyvinutý vak, jenž se otevírá směrem dopředu.[2]

Klokani rodu Dorcopsis představují endemity Nové Guineje a přilehlých ostrovů, typicky žijí v nížinatých deštných lesích nepřesahujících nadmořskou výšku 400 metrů, ačkoli klokan černý z Goodenoughova ostrova obývá horské lesy až do výšky 1 800 metrů. Kosterní pozůstatky potvrzují relativně nedávný historický výskyt na Molukách (Halmahera, Gebe), zřejmě v důsledku prehistorického zavlečení člověkem. O chování a ekologii není známo dostatečné množství informací. Jde zřejmě o převážně noční zvířata, která se živí kořeny, listy, trávou a ovocem, možná i bezobratlými. Pozorování klokana žlutoskvrnného v zajetí naznačují tendenci vytvářet sociální skupiny. Rozmnožování může alespoň v případě klokana černého a novoguinejského probíhat celoročně. Během páření samec fixuje samici kousnutím do krku, toto primitivní chování se objevuje již u vačic. Samice rodí jediné mládě.[2]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje klokana žlutoskvrnného za zranitelný a klokana černého za kriticky ohrožený druh. Zbylé dva druhy patří mezi málo dotčené, se stabilní populací.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GROVES, C. P. Order Diprotodontia. In: WILSON, D. E.; REEDER, D. M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8221-0. S. 61–62. (anglicky)
  2. a b c d NOWAK, Ronald. Walker's Mammals of the World : Monotremes, Marsupials, Afrotherians, Xenarthrans, and Sundatherians. Baltimore; London: Johns Hopkins University Press, 2018. S. 315–316. (anglicky) 
  3. MEREDITH, Robert W.; WESTERMAN, Michael; SPRINGER, Mark S. A phylogeny and timescale for the living genera of kangaroos and kin (Macropodiformes : Marsupialia) based on nuclear DNA sequences. Australian Journal of Zoology. 2009-03-13, roč. 56, čís. 6, s. 395–410. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 1446-5698. DOI 10.1071/ZO08044. (anglicky) 
  4. Dorcopsis [online]. IUCN [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]