Doporučení pro resuscitaci 2010

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Doporučení pro resuscitaci 2010 (neboli GUIDELINES 2010) jsou nové doporučené postupy pro resuscitaci, které vešly v platnost v říjnu 2010.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Snaha zachránit lidský život je tu bezpochyby již od pradávna. Zmínky o oživování člověka lze nalézt již na malbách ve starém Egyptě. První lékařskou zprávu o resuscitaci podal v roce 1744 Dr. Tosca. Počátky umělého dýchání popisuje Silvestra- Brosche. Nejednalo se však o umělé dýchání z plic do plic, ale o metodu, kdy se přitlačovaly horní končetiny na hrudník. Pravidla pro tzv. „moderní resuscitaci“ vytvořil v roce 1960 lékař prof. Peter Safar. Byl to právě on, kdo vypracoval přehlednou metodu A-B-C resuscitace. Tato mnemotechnická pomůcka slouží dodnes. Jednotlivá písmena značí jednotlivé kroky používané v laické resuscitaci.

A = airways, zajištění průchodnosti dýchacích cest,

B = breathing, umělá ventilace,

C = circulation, zajištění krevního oběhu.

Mimo těchto tří písmen, rozšířil resuscitaci i o další kroky, používané při rozšířené neodkladné resuscitaci.

D = drugs, léky

E = ECG, analýza srdečního rytmu

F = Fibrilation treatment - defibrilace

Tato resuscitační abeceda dala základ pro vytvoření prvních celosvětových směrnic.

Organizace zabývající se tvorbou resuscitačních Guidelines[editovat | editovat zdroj]

  • Evropská rada pro resuscitaci (European Resuscitation Council, ERC) je organizace se sídlem v Bruselu. V zájmu zachování lidského života se snaží vytvářet nejlepší postupy pro neodkladnou resuscitaci.

ILCOR tvoří dále tyto organizace:

První GUIDELINES[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 se tyto tři mezinárodní organizace sešly a vydaly doporučení resuscitačních postupů, které navíc rozšířily o aktivaci záchranného řetězce. Vzniknula první celosvětová doporučení pro resuscitaci pod názvem Guidelines 2000.S rostoucí úrovní medicíny a nových poznatků se tato doporučení každých pět let aktualizují. Další doporučení vyšla tedy v roce 2005 a dnes nejnovější jsou GUIDELINES 2010.

Kromě evropské rady pro resuscitaci vydává svoje doporučení také Americká kardiologická asociace (American Heart Association, AHA). Ta v roce 2008 vydala své doporučení, dle kterého nezkušený laik není povinen při resuscitaci zapojovat úkon dýchání z plic do plic.

Přestože se tyto dvě instituce svými doporučeními v některých detailech rozcházejí, zejména v poslední době se shodují na té nejzákladnější myšlence.

Zejména u dospělých je (až na výjimky) mnohem důležitější provádět nepřímou srdeční masáž, než provádění nepřímého umělého dýchání z plic do plic.

Guidelines 2010[editovat | editovat zdroj]

Na základě American Heart Association a European Resuscitation Council platí od 18. října 2010 následující doporučení pro resuscitaci.

Doporučení pro resuscitaci není pro všechny situace stejné. Celkem lze doporučení rozdělit do 6 skupin. Rozeznává se resuscitace laikem, resuscitace zdravotníkem či školeným zachráncem a pro profesionální posádky zdravotnické záchranné služby platí tzv. rozšířená neodkladná resuscitace. Celé toto dělení se navíc ještě dělí pro děti a dospělé.

Zatím (prosinec 2010) neexistuje oficiální překlad guidelines 2010 do českého jazyka. Někteří odborníci si je již přepracovali pro své potřeby (viz níže - Interpretace nových guidelines 2010). První neoficiální překlad vznikl na stránkách Přednemocniční neodkladná péče (http://patekolo.org). Neoficiální překlad nových guidelines 2010 najdete pod těmito odkazy:

Základní neodkladná resuscitace - basic life support (BLS): http://zachrana.patekolo.org/erc-guidelines-2010-preklad-cestina/

Rozšířená neodkladná resuscitace - advanced life support (ALS): http://zachrana.patekolo.org/erc-guidelines-2010-advanced-life-support-als-prvni-neoficialni-preklad-do-cestiny/

Obstrukce dýchacích cest: http://zachrana.patekolo.org/erc-guidelines-2010-obstrukce-dychacich-cest-preklad-cestina/

Základní neodkladná resuscitace dospělých a dětí pro laické zachránce.[editovat | editovat zdroj]

  • Začít s oživováním je nutno u lidí, kteří nekomunikují a nedýchají, nebo mají pouze lapavé dechy.
  • Pokud jste svědky případu podle zmíněných kritérií, okamžitě volejte na linku. 155, případně 112.
  • Pokud je možno použít AED defibrilátor, použijte ho dle jeho instrukcí.
  • Začněte se samostatnou resuscitací.

Samotná resuscitace[editovat | editovat zdroj]

Nepřímá srdeční masáž se provádí frekvencí 100× za 1 minutu do hloubky nejméně 5cm u dospělých a u dětí do 1/3 hrudníku. Masáž je potřeba začít včas a komprese hrudníku provádět nepřetržitě až do příjezdu záchranné služby! Přestat s masáží lze pouze, když začne pacient dýchat zcela normálně a pravidelně a nemáte li o tom žádné pochybnosti.[1]

Základní neodkladná resuscitace dospělých pro zdravotníky a školené zachránce[editovat | editovat zdroj]

  • Začít s oživováním je nutno u lidí, kteří nekomunikují a nedýchají, nebo mají pouze lapavé dechy.
  • Pokud jste svědky případu podle zmíněných kritérií, okamžitě volejte na linku 155, případně 112.
  • Pokud je možno použít AED defibrilátor, použijte ho dle jeho instrukcí.
  • Začněte se samostatnou resuscitací

Samotná resuscitace[editovat | editovat zdroj]

  • Zakloň hlavu, uvolněte dýchací cesty a začněte s resuscitací.
  • Nepřímou srdeční masáž prováděj uprostřed hrudníku 100× za 1 minutu do hloubky 5 cm v kombinaci s dýcháním z plic do plic v poměru 30:2. Délka vdechu by měla trvat cca 1 sekundu takovým objemem vzduchu, který viditelně zvedá hrudník.
  • Masáž je potřeba začít včas a komprese hrudníku provádět nepřetržitě až do příjezdu záchranné služby! Přestat s masáží lze pouze, když začne pacient dýchat zcela normálně a pravidelně a nemáte li o tom žádné pochybnosti.[2]

Základní neodkladná resuscitace dětí pro zdravotníky a školené zachránce[editovat | editovat zdroj]

  • Začít s oživováním je nutno u lidí, kteří nekomunikují a nedýchají, nebo mají pouze lapavé dechy.
  • Pokud jste svědky případu podle zmíněných kritérií, okamžitě volejte na linku 155, případně 112.
  • Pokud je možno použít AED defibrilátor, použijte ho. Sílu výboje nastavte na 2-4 J/Kg.
  • Začněte se samostatnou resuscitací.

Samotná resuscitace[editovat | editovat zdroj]

  • Zakloňte hlavu, uvolněte dýchací cesty a začněte s resuscitací.
  • Nepřímou srdeční masáž provádějte uprostřed hrudníku 100× za 1 minutu do hloubky nejméně 1/3 hrudníku v kombinaci s dýcháním z plic do plic v poměru 30:2 při jednom zachránci. Pokud je zachránců dva a více, změňte poměr na 15:2. Délka vdechu by měla trvat cca 1 sekundu, takovým objemem, který viditelně zvedá hrudník.
  • Masáž je potřeba začít včas a komprese hrudníku provádět nepřetržitě až do příjezdu záchranné služby! Přestat s masáží lze pouze, když začne pacient dýchat zcela normálně a pravidelně a nemáte li o tom žádné pochybnosti.[3]

Interpretace nových Guidelines 2010[editovat | editovat zdroj]

Pozor, nejedná se o čistý překlad, ale o INTERPRETACI doporučených postupů odborníkem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DRÁBKOVÁ, J. Medicína naléhavých a kritických stavů. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. 325 s. ISBN 80-7013-115-2
  • URBÁNEK, P. Hromadná postižení zdraví – modelové postupy a řešení v přednemocniční péči. Brno, 2007. Disertační práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Školitel: Doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. 122.s
  • URBÁNEK, P. Hromadná postižení zdraví – modelové postupy a řešení v přednemocniční péči. Brno, 2007. Disertační práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Školitel: Doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. 122.s

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRANĚK, Ondřej. MUDr. [online]. Praha: 21.10.2010. Dostupné online. (česky) 
  2. FRANĚK, Ondřej. MUDr. [online]. Praha: 21.10.2010. Dostupné online. (česky) 
  3. FRANĚK, Ondřej. MUDr. [online]. Praha: 21.10.2010. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.