Diskuse s wikipedistou:Martin wolf/2016

prosba

Ahoj, prosím můžeš se podívat v tomhle článku Johann von Wenisch na odkaz na matriku obce Radonice. Jestli tam správně k 2.8.1802 vidím napsáno jméno dotyčného. Díky, --Davcza (diskuse) 7. 1. 2016, 08:57 (CET)

Rudolf Veselý

Ahoj, všiml jsem si, že jsi na commons nahrál fotografii mykologa Rudolfa Veselého. Je u ní uvedeno, že vznikla před rokem 1940 a původ je anonymní. Nevím, odkud ty informace pocházejí, ale nejsou pravdivé. Poprvé byla publikována v 60. letech v knize, jejíž autoři jsou živí a známí. Také nemohla vzniknout před rokem 1940, zcela jistě je totiž poválečná. --Xth-Floor (diskuse) 11. 1. 2016, 00:07 (CET)

Prosba

Ahoj, mohl by ses podívat na tuhle matriku. Jde o zápis pod jménem Joseph Květenský pro článek Josef Quitensky. Přečetl jsem datum úmrtí správně? Díky, --Davcza (diskuse) 1. 3. 2016, 21:15 (CET)

Nazdar, máš to dobře – 8.září zemřel (gestorben) a 10.záři v 11 hodin byl pohřben (begraben).--Martin wolf (diskuse) 1. 3. 2016, 21:55 (CET)

Josef Paldus

Dobrý den, dík za opravu matričního linku na Josef Paldus (geograf). Ale nevím, proč link, který jsem dal původně, je nefunkční. Ve chvíli tvorby stránky musel fungovat. Máš-li vysvětlení, dík předem. svenka@upcmail.cz Svenkaj (diskuse) 8. 3. 2016, 20:28 (CET) Děkuji za rychlé vysvětlení na mé diskusní stránce. Člověk se pořád učí. Ale jinak jsou digitalizované archivy neskutečně dobrá věc (jen v Zámrsku nemají nejlepší systém). Svenkaj (diskuse) 9. 3. 2016, 09:37 (CET)

Josef Mráz (statistik)

Dobrý večer, Martine. Vyrobil jsem novou stránku Josef Mráz (statistik). U toho pána se všechny zdroje shodují, že se narodil v Josefově 14.4.1882. Prošel jsem Josefov i s ním srostlou Jaroměř a nevidím ho nikde. Evangelík ani Žid nebyl, ženil se v katolickém kostele. Praha-Josefov to taky není, protože to by se projevilo v pražských policejních přihláškách a soupisu Pražanů. Nemáš nápad, co s tím? Dík předem, i když ne :-). Jaroslav Svenkaj (diskuse) 24. 3. 2016, 22:01 (CET)

Zdravím. Je třeba zjistit ve kterém Josefově se skutečně narodil. Ve všech dostupných dokumentech je uvedeno, že se narodil v Josefově - ale ve kterém? Je jich několik. Jeho otec byl státní úředník (soudce) a to nevylučuje, že nebyl žid. Prvně bych skusil dohledat svatbu Josefa Mráze statistika a popřípadě i jeho otce Čeňka Mráze. Pokud se narodil v Josefově u Jaroměře může být zapsán ve vojenské matrice. Josefov v té době bylo vojenské město a jeho otec mohl být soudce vojenského soudu. Také bych prohledal matriky Jaroměře. Těm pražským pobytovkám (konskripcím) se nedá moc věřit.--Martin wolf (diskuse) 24. 3. 2016, 22:49 (CET)

Dík za odpověď za Josefa Mráze. Tolik zas na tom nezáleží, do Zámrsku kvůli místu narození nepojedu. Kdyby zdroje říkaly každý něco jiného, asi bych se tím vážněji zabýval. Ale všechny se shodují, včetně dobového tisku na Krameriovi. Jsi jeden asi se dvou Wikipedistů, kteří soustavně pracují s genealogií a čtením matrik. Já se mezi ně taky počítám :-). Rád bych měl proto Tvůj e-mail (pokud by to nevadilo, a jen pro případ potřeby, abychom nemuseli psát přes diskusní stránku; obtěžovat zbytečně nebudu). Můj je na mé stránce svenkaj. Zdraví Jaroslav

Svenkaj (diskuse) 25. 3. 2016, 12:54 (CET)

Tituly

Zdravím Vás a děkuji za Vaší aktivitu zde. Dejte si ovšem, prosím, pozor na používanou titulaturu u duchovních (např. v článku Václav Kostiha). Ne každý kněz je monsignor. S pozdravem --Vianney (diskuse) 13. 4. 2016, 23:02 (CEST)

Jaroslav Havlíček

Dobrý den, Martine, na stránce Jaroslav Havlíček vidím v infoboxu fotku plešatého pána s kníry, kterou jsi tam vložil. Ale mám důvodné pochyby, že to spisovatel Jaroslav Havlíček není (viz fotky, dáš-li J.H. do Googlu). Není to omyl? Zdraví Jaroslav Švenka Svenkaj (diskuse) 10. 6. 2016, 16:50 (CEST)

Momentálně na Wikipedii chodím jen minimálně a práci jsem přerušil. Vaší přípomínku nebudu řešit. Na Wikipedii se vrátím patrně v roce 2017.--Martin wolf (diskuse) 12. 6. 2016, 18:25 (CEST)

Ignác Raab

Přečtěte si prosím Wikipedie:Vzhled a styl#Závěrečné sekce, zvláště pak pasáž Pokud úpravy editora nespočívají v zařazení nové závěrečné sekce s příslušným obsahem nebo odstranění některé ze stávajících, považuje se za nevhodné přepisovat dříve zvolené řešení závěrečných sekcí jiným. Prosím Vás, abyste ve Vašich dalších editacích toto doporučení dodržoval. Děkuji za pochopení. S pozdravem --Saltzmann (diskuse) 14. 11. 2016, 21:49 (CET)

Nechápu vaší zprávu. Co se vám nelíbí. Buďtě konkrétní. Edituji když se mě něco nelíbí a to nemůžu? --Martin wolf (diskuse) 15. 11. 2016, 14:03 (CET)

Anastas Procházka

Dobrý den, nechci sahat do rozpracované stránky, tak jen abyste nemařil čas: Díval jsem se do databáze padlých VHA [1] , nikdo podobný tam není, i když beru v úvahu chyby v zápise dat či jmen. Totéž pro Seznam ztrát... (Verlustliste) [2] Zdraví --Svenkaj (diskuse) 1. 12. 2016, 12:00 (CET)

Já doufám nemřím čas, toto jsem konzultoval s VHU a vím, že toto jméno v seznamech není. Informaci že padl mám od člověka, který A.P. osobně znal a z jeho osudem byl obeznámen. V databázi VHU je tento záznam:

http://www.vuapraha.cz/soldier/8163874

Záznam se může týkat A.P. a taky nemusí. Je mnoho osob, kteří byli prohlášeni za nezvěstné a v seznamch chybí. Já opravdu nemohu dokázat, že padle, ale vy nemůžete vyvrátit že nepadl. Tolik k vaší zprávě. --Martin wolf (diskuse) 1. 12. 2016, 13:04 (CET)

Vyvracet něco nebyl můj úmysl, údaj jsem nechtěl zpochybnit. Jen jsem Vám chtěl ušetřit čas, když už jsem se do té databáze podíval. (Toho Procházku A? jsem tam viděl, jen mi neseděl rok.) Databáze VHA má mnoho neúplností, vím to i z hledání vlastních příbuzných. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 1. 12. 2016, 14:53 (CET)

Nic se neděje, mapuji malíře AVU z roku 1911 prof. Schwaiger, pamatuji si z mládí na vyprávění svého dědečka a konkrétně na totoho malíře, který padl. Prošmejdím staré noviny. Třeba něco najdu. Zdravím. --Martin wolf (diskuse) 1. 12. 2016, 15:16 (CET)

V Krameriovi jsem ve starém tisku viděl jen odkazy na jeho jakési stipendium, víc nic. Zkoušel jsem i versi křestního jména Anastasius, ale zatím nic. třeba budete mít víc štěstí. --Svenkaj (diskuse) 1. 12. 2016, 16:59 (CET)

Reference

Dobrý den,

v reakci na váš dotaz na Wikipedie:Potřebuji pomoc bych vám rád poradil, jak na to co nejjednodušeji.

Pokud vám přijde popis postupu na Wikipedie:Reference#Jak vkládat reference příliš složitý, můžete ještě také zkusit se podívat na Nápověda:Reference na příkladu.

V zásadě jde jen o to, že tu knihu, jejího autora, vydavatele a podobně napíšete mezi <ref> a </ref>, a do sekce Reference pak umístíte <references/>.

Příklad:

Praha je hlavní město České republiky.<ref> Čech, Jan. Historický vývoj města Prahy. 2014. S. 123.</ref>.

==Reference==

<references/>

Uvádím úmyslně zjednodušeně, bylo by dobré ještě doplnit třeba vydavatele a místo vydání a podobně, ale není to zase tak nezbytné, hlavně že bude jasné, ze které knihy to je. Zkuste si výše uvedený příklad zkopírovat na své pískoviště a uvidíte, co to dělá. Mělo by to pak vypadat nějak takto.

Kdyby s tím byl jakýkoliv problém, napište, rád vám pomůžu. --Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 12. 2016, 19:37 (CET)

Děkuji, reference vcelku ovládám. Jen jsem pátral jak pod článek umístit odkaz z čeho jsem čerpal. Na internetou o tomto člověku je minimum informací a mohl bych být podezříván, že jsem si to vymyslel. Kniha sice online není, ale existuje.--Martin wolf (diskuse) 8. 12. 2016, 20:31 (CET)

Jestli myslíte heslo Oldřich Lasák, tak to je opravdu zajímavé a nemám problém věřit tomu, že jste informace čerpal z nějaké knihy. Právě ty řádkové reference jsou nejlepší způsob, jak tam tuto informaci umístit. Je s tím trošku práce, ale je to mnohem užitečnější, než jenom někam dolů napsat "Čerpal jsem z té a té knihy". Díky za zajímavý článek :-) --Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 12. 2016, 21:00 (CET)

Nemyslím heslo Oldřich Lasák. Toho umělce už jsem trošku popsal a dle mého to stačí. Kniha s jeho životopisem existuje a navíc na webu nějaké informace jsou. Obrazy jsou sice ještě pod copirajtem, ale ten jeho portrét maloval malíř který ja mrtv více jak 70 let. Mám rozpracovaného jiného malíře o kterém toho na webu moc není. Vlastně skoro nic. Existuje životopisná kniha, já ji mám a zní čerpám. Reference do textu? Tak to je co já dělat nechci a nebudu. Knihu jsem zběžně přečet a pak jsem si stanovil zhruba zjímavé životopisné informace. Doplnil takovou omáčkou a tečka. Pod článek pak napíšu z čeho jsem čerpal. To bych musel za každé druhé slovo dávat referenci a to stále stejnou - z knihy té a té. Kniha není volně na webu. Pokud se to nebude líbit tak to může někdo smazat nebo přepracovat. --Martin wolf (diskuse) 8. 12. 2016, 23:33 (CET)

Dobrý večer, kolego. Prosím, neunáhlujte se s odsudky. Prostudujte si nápovědu a případně se podle toho zařiďte. Ony se totiž reference rozhodně nedávají za každé druhé slovo. Tak, ještě jednou prosím, hlavně v klidu, nemusíte tu psát hned o mazání. Předem díky. --Jan Kovář^BK (diskuse) 8. 12. 2016, 23:43 (CET)

Pane kolego nevím čím jsem se unáhlil? Narad se pouštím do diskusí. Reference moc nepoužívám a tak to asi zůstane. Končím s diskusí na téma které jsem zde započal.Hezký večer či snad již noc. --Martin wolf (diskuse) 9. 12. 2016, 00:04 (CET)

Tak to mne mrzí, ale domnívám se, že váš odpor vůči referencím plyne jen z nedorozumění. Pokud čerpáte celý odstavec z jedné knihy, tak se reference přece dává jen na konec odstavce, opravdu není nutné zdrojovat každé druhé slovo. Jinak jsem ve vašem příspěvku nenašel žádný důvod, proč by reference měly být špatné, ale mohu uvést důvody, proč jsou dobré.

Když uvedete jenom na konci textu knihu, tak se čtenář nedozví například ze které strany té knihy jste čerpal kterou informaci, což však velmi znesnadňuje dohledání této informace.

Dále pak člověk, který na článek zavítá, nepozná, jestli z té knihy jsou čerpané všechny informace nebo jen některé.

Další problém nastává, když do hesla někdo nějaké informace dodá, a to třeba z jiného zdroje. Vy tam máte odstavec bez refu, on na jeho konec napíše nějakou větu, kterou orefuje zdrojem X, ovšem čtenář se pak může domnívat, že informace v celém odstavci pochází ze zdroje X. Kdybyste tam měl referenci, tak on by tu svou informaci i s novou referencí dodal za ni, a bylo by to pro čtenáře jasné a přehledné.

Když mi řeknete, který článek to je, mohu to zkusit přepracovat, abyste viděl, že ve skutečnosti to není takové složité a není třeba se toho bát. Děkuji za pochopení. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2016, 00:21 (CET)

Nespochybňuji platnost referencí. Tímto spůsobem však já nepostupuji. Knihu ze které čerpám zběžně přečtu a potom podle paměti a dle poznámek sestavím článek, ale podle knihy vlastně nepíšu a již se k ní nevracím. Pro mě takto postupovat je složité. Takto dopodrobna s knihou nepracuji, abych si pamatoval stránku kde vidím tu pasáž či ten letopočet. Nejsem profík. Děkuji za nabídku, ale článek jsem ještě nezveřejnil. Naposledy jsem dělal článek Oldřich Lasák - čerpal jsem informace s kniho o jeho životě. Znáte tu knihu a četl jste jí? --Martin wolf (diskuse) 9. 12. 2016, 00:54 (CET)

Nečetl, ale možná bych ji dokázal sehnat. V místní knihovně je několik publikací, jejichž tématem je tento malíř.

Ohledně vašeho postupu: uznávám, že takto to může být jednodušší, ale bohužel se takto člověk snadno může dopustit jen těžko odhalitelné chyby, zvláště když čerpá z publikace, která není úplně běžná. Domnívám se, že když člověk napíše článek podle nějakého zdroje, tak potom ten zdroj stejně musí vzít znovu do ruky a všechno po sobě překontrolovat. Nikdo z nás tu není profesionální spisovatel literatury faktu, ale právě proto musíme postupovat velmi opatrně, vědomi si svých slabostí.

Opomněl jsem výše uvést ještě jeden důvod potřeby referencí, a sice že se všichni navzájem musíme kontrolovat, a dopustíme-li se chyby, tak aspoň musíme ostatním usnadnit na to přijít a opravit to po nás. Dejme tomu, že napíšu článek podle nějaké knihy, a někomu se nějaká informace nepozdává, a rád by ji zkontroloval. Dejme tomu, že tu knihu má nebo je ochoten si ji půjčit. Když mu uvedeme stranu, tak to má zkontrolované hned, když ale musí informaci hledat v celé dlouhé knize, tak a) mu to zabere obrovské množství času, který by mohl věnovat něčemu užitečnějšímu b) pokud informaci nenajde, stejně si není jistý, jestli tu celou knihu prošel dobře c) bez řádkové reference ani neví, jestli informace opravdu pochází právě z této knihy, a konečně d) většina lidí se na to za těchto okolností vykašle, nic kontrolovat nebude, a případná chyba tam zůstane.

Tím samozřejmě netvrdím, že vám nedůvěřuji a že se domnívám, že vaše texty musí být plné chyb. Ale každý se občas zmýlí, po mně už toho kolegové opravili mraky. Zvláště pak to platí, když člověk píše především podle paměti. Proto je kontrola důležitá, a to jak vlastní, tak i od ostatních kolegů.

Z těchto důvodů bych se ještě jednou rád přimluvil za používání referencí ve vašich jinak zajímavých a potřebných textech. Když v tom člověk získá trochu cviku, a zvláště když se naučí používat opakované reference, tak to tolik času nezabere.

Dejme tomu, že budu chtít zdrojovat z knihy Z malířova zápisníku. Poprvé vypíšu referenci se všemi nebo aspoň se základními náležitostmi:

<ref>Lasák, Oldřich. Z malířova zápisníku. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1959. S. 15</ref>

Informaci z jiné strany téže knihy už orefuji např. pouze takto: <ref>Lasák, s. 21–23.</ref>

Pokud budu nějakou stránkou potřebovat zdrojovat víckrát, tak té referenci dám jméno a použiji stejnou referenci víckrát. Třeba: <ref name="začátky">Lasák, s. 38–40.</ref> a podruhé, potřetí a nadále už napíši jen <ref name="začátky"/>.

Snad se nebudete zlobit, že s tím nedám pokoj, ale opravdu to považuji za důležité.

Každopádně se těším na váš chystaný nový článek, i kdyby řádkové reference nakonec neměl. --Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2016, 02:00 (CET)

Nezlobím se na vás a znovu opakuji, že refence nezpochybňuji. Pouvažuji zda budu v psaní tímto způsobem pokračovat. Já reference psát nebudu. Pro mě je to moc složité a musel bych výrazně změnit postup jakým píši. Omlouvám se. --Martin wolf (diskuse) 9. 12. 2016, 09:05 (CET)