Diskuse s wikipedistou:Lukas Sova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Moje diskuze už byla poněkud zastaralá a zbytečně zaneřáděná, tak jsem ji promáznul. Snad to nikomu nebude vadit, jakékoli nové postřehy a rady samozřejmě vítám. --Lukas Sova 5. 1. 2009, 13:25 (UTC)

Martin Luther[editovat zdroj]

Odstranil jsem Vámi přidanou neozdrojovanou zajímavost k Martinu Lutherovi, viz Diskuse:Martin Luther. Máte-li nějaký věrohodný zdroj, můžete ji vhodným způsobem vrátit. --Luděk 31. 1. 2009, 09:11 (UTC)

Aktivum[editovat zdroj]

nebyl by na miste spise rozcestnik? --10211 5. 3. 2009, 20:47 (UTC)

Nejsem si jistý, nicméně udělal jsem to podle vzoru Pasivum, které taky odkazuje na Pasivum (účetnictví). Myslím, že u aktiva i pasiva by to mělo být vyřešeno stejně. --Lukas Sova 6. 3. 2009, 06:39 (UTC)

Irmo a Lórien[editovat zdroj]

Dobrý den. Při svých editacích stránek Irmo a Lórien jste chtěl patrně přejmenovat stránku Irmo na Lórien a dále ji editovat. Způsob, jakým jste to udělal, ale není správný. Správný postup je Wikipedie:Slučování_a_přesun_stránek#Jak přejmenovat stránku (všimněte si zejména věty začínající tučně). Proč je copy & paste přesun, který jste použil, špatně? Všimněte si, jak vypadá nyní historie článku Lórien. Jako kdybyste ji vytvořil sám, všichni autoři zůstali zaznamenaní jen v historii přesměrování redirektu Irmo. Což není v pořádku. Ale nemusíte se s touto konkrétní věcí zase příliš trápit, nejste první, kdo takovou chybu udělal a mé upozornění prosím berte jen jako poučení do budoucna. Je záležitostí správců, aby to dali do pořádku, mají na to technické možnosti. S pozdravem --Beren 29. 5. 2009, 08:55 (UTC)

Tak to se omlouvám, nevěděl jsem, že je to špatně. Děkuji za upozornění, příště už budu chtřejší. --Lukas Sova 29. 5. 2009, 09:08 (UTC)

Stromovous v článku Uruk-hai[editovat zdroj]

Podívejte se prosím do diskuse k onomu článku, píši Vám tam v reakci na zpochybnění šablonou "fakt". --Beren 6. 10. 2009, 15:46 (UTC)

Děkuji za vysvětlení, velmi zajímavé. Mimochodem jsem si všiml, že jste zpochybnil některá má tvrzení v článku Athelas, tak jsem se to pokusil ozdrojovat, tak když budete mít chvilku, tak na to mrkněte. Já samozřejmě nejsem žádný tolkienolog, nýbrž obyčejný čtenář. --Lukas Sova 6. 10. 2009, 16:39 (UTC)
Další debata přesunuta do diskuse k článku athelas

Čert[editovat zdroj]

Co to prosím provádíte za chaotické změny? Odkdy patří severští bohové, fiktivní démoni apod. do slovanské mytologie týkající se čerta? --Ragimiri 14. 10. 2009, 13:15 (UTC)

Pakliže se Vám něco nezdá, tak to opravte a zdržte se prosím zbytečných komentářů. Děkuji.--Lukas Sova 15. 10. 2009, 07:22 (UTC)

Jan z Berry[editovat zdroj]

Dobrý večer, tady máte jedno

Vyznamenání za Honzíka z Berry

vyznamenání za moc pěkný článek o Honzíkovi z Berry, kterým jste mi udělal velkou radost..:)--Acoma 6. 11. 2009, 19:31 (UTC)

Děkuji. Hlavní zásluhu na tom má doc. Martin Nejedlý a jeho vynikající studie o Meluzíně. --Lukas Sova 9. 11. 2009, 06:40 (UTC)

Halucinace[editovat zdroj]

Zdravím, díky za úpravy v článku Halucinace, ale co ta skromnost "drobné úpravy"? Popravdě, takhle si tedy drobné úpravy nepředstavuji ;) --Elm 13. 11. 2009, 15:25 (UTC)

Inu, pro mě je na wikipedii nejdůležitější obsah. Článek halucinace jsem sice úplně překopal po formální stránce, ale obsahově jsem tam přidal sotva pár vět, tak proto jsem úpravy označil jako drobné. Každopádně by si článek zasloužil podstatnější rozšíření, na což ovšem můj intelekt nestačí. ;) --Lukas Sova 16. 11. 2009, 07:09 (UTC)

Vladimír Vondráček[editovat zdroj]

Dobrý den, děkuji za pokus o doplnění zdrojů, ale, jak píšu, možná ne jasně, ve shrnutí, jde mi hlavně o formulaci "V r. 1938 byl jmenován profesorem a o rok později též docentem psychologie. V r. 1946 se stal profesorem psychiatrie" - kdybyste mohl zkontrolovat tyto údaje, doplnit obor k první profesuře (aby to dávalo jako celek smysl) a přip. to celé doplnit zdroji, udělal byste mi radost! :) --Jiří Janíček 30. 11. 2009, 17:33 (UTC)

Pokusím se s tím něco udělat. Webovky s Vondráčkovo profilem jeho první profesuru neuvádějí, tak se musím kouknout do nějaké encyklopedie, až se dostanu do knihovny. --Lukas Sova 2. 12. 2009, 07:02 (UTC)

Interwiki[editovat zdroj]

Ahoj, narazil jsem na jednu tvou editaci z letošního května. Už je to passé, ale i tak na ni raději upozorním. Jde o toto. K přesměrování se interwiki nepřidává. Nemá to žádné opodstatnění. Spíše doporučuji daný článek založit. Přeji pěkný den a příjemné prožití svátků. --Faigl.ladislav slovačiny 21. 12. 2009, 18:47 (UTC)

Děkuji za postřeh. Na druhou stranu mám dojem, že interwiki na přesměrování ničemu neškodí a pokud se někdo rozhodne přepracovat přesměrování na článek, nemusí už příslušné interwiki dohledávat. To je ovšem jen můj názor, nevím jaký je na wikipedii úzus. Přeji všechno dobré v roce 2010. --Lukas Sova 5. 1. 2010, 08:08 (UTC)

Karel Bellmann[editovat zdroj]

Ahoj! Zabývaje se Karlem Ferdinandem Bellmannem (1820-1893), narazil jsem ve Wirthově knize Stará Praha (J. Otto, 1940, str. 58-59) na data o jeho otci, která se ale liší od Tebou uvedených - nar. 1794 - zemřel 1855. Napadá Tě nějaký další zdroj, který by to potvrdil či vyvrátil? Zdraví --Gampe 5. 7. 2010, 09:35 (UTC)

Děkuju za info, v článku jsem Tvůj údaj připojil (jako alternativu). Pokud jde o datum smrti, liší se jen o jeden rok, což může být jen překlep (například Bellmann mohl utrpět zranění v r. 1855, ale zemřít až o rok později). U data narození bych se osobně spíš přikláněl ke Konečnému, protože kdyby se narodil 1794, těžko by se cca 1810 oženil a převzal zvonárnu, i když stihnout by se to dalo. Nicméně obecně v údaje v Konečného knize moc spolehlivé nejsou, takže by to chtělo ještě důkladně prověřit. --Lukas Sova 13. 7. 2010, 06:11 (UTC)

Duna[editovat zdroj]

Dobrý den. Všiml jsem si, že jste v poslední době vytvořil velice mnoho z univerza Duny.

1) Děkuji - jménem celé Wikipedie, že se objevil někdo kdo má zájem udělat kvalitně i zdánlivě bezvýznamné články (typu Iks (planeta)). A že je na Wikipedii ještě někdo, komu záleží na SF.

2) Gratuluji - jak se Vám podařilo udržet kvalitu článků. A také k tomu, kolik článků z dané oblasti jste vytvořil.

Na další články o SF se těší --YjM:Yolanda(d|p) 17. 1. 2011, 20:55 (UTC)

Děkuju za pochvalu, doufám, že pár článků z Duny ještě přisypu, i když poslední dobou jsem neměl na wiki moc čas. Musím ovšem říci, že nejnovější pokračování Duny už čtu prakticky jen kvůli Wikipedii, protože jinak je to čím dál větší nuda a nesnadný úděl se tím nějak prokousat ;) --Lukas Sova 18. 1. 2011, 08:20 (UTC)

Seznamy postav[editovat zdroj]

Dobrý den, jako jednoho z tvůrců jednoho seznamu postav Vás oslovuji a prosím o vyjádření zde.--DeeMusil (diskuse) 30. 5. 2012, 21:42 (UTC)

Žádost o názor - historické domy Č. Budějovic[editovat zdroj]

Zdravím. Jakožto jednoho z Wikipedistů, který se podílel na některém ze článků o historii Českých Budějovic, žádám o názor - více zde. --Xth-Floor (diskuse) 16. 7. 2012, 19:33 (UTC)

Modření[editovat zdroj]

Díky za Vaši péči o články, jen připomínám, že s "modřením" (resp. linky) se má zacházet s mírou, jinak ztrácejí smysl. Tak letopočty má smysl linkovat, jen pokud někdo bude hledat významné události v tom roce. Je také pravidlo, že na stejný článek se nemá odkazovat víckrát. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 14. 4. 2013, 16:11 (UTC)

Splav[editovat zdroj]

Zdravím. Narazil jsem na článek splav – pochopitelně proto, že jsem si chtěl ujasnit, jaký je vztah mezi pojmy jez a splav (když jsem v Praze-Kunraticích POD rybníkem našel ulici, která se jmenuje NAD splavem). V článku jsem sice nějaké vysvětlení našel, a jistě je pro mě zajímavé, že jsem se dozvěděl něco nového a poněkud nečekaného, ovšem to vysvětlení se poněkud liší od toho, jak se slovo splav používá v běžném úzu (už třeba ta Viktorka u Boženy Němcové), místním názvosloví i jak je kodifikováno ve spisovné češtině. Ano, v mnoha oborech se stává, že v odborné terminologii se význam slov více či méně liší od toho, jaký význam mají v obecném jazyce. Ba našlo by se i mnoho příkladů, že i význam slov v odborném úzu se postupem času vyvíjí, nebo že různí odborníci a různá odborná prostředí používají tatáž slova v odlišných významech. V takovém případě by Wikipedie neměla příliš unáhleně poučovat a soudit, kdo ta slova používá „správně“ a kdo „nesprávně“, ale spíše by se měla držet popisné nezaujatosti, tj. popisovat, jak termín definuje a používá tu ten slovník, tu ona učebnice, tu nějaká norma, tu například nějaká významná instituce z praxe. Proto je dobré – zejména pokud lze nějaké takové rozpory předem předpokládat a očekávat – používat v článcích pokud možno tzv. řádkové reference, protože když je až na konci článku seznam tří různých zdrojů, tak po dalším vývoji článku by se mohlo stát až pomalu detektivním úkolem se dopátrat, která z těch informací pochází ze kterého zdroje. Krom toho v případě toho splavu mi není úplně jasné, jaký by měl být rozdíl mezi tou stojatou a tekoucí vodou. Jak jez, tak hráz či přehrada se přece obvykle staví tak, že nad nimi je voda (relativně) stojatá a pod nimi obvykle tekoucí. Proč by přeliv potřeboval ještě druhý název? A jaký je vztah mezi splavem v tomto významu a třeba požerákem? Berte to jako takovou zpětnou vazbu a námět, kdyby se vám někdy chtělo se k tomu článku ještě vracet… --ŠJů (diskuse) 11. 5. 2014, 20:44 (UTC)

Ještě jednou splav[editovat zdroj]

Shlédna tuto stránku, byl jsem jako starý vodohospodář zděšen zcela neodbornou a z odborného pohledu zcela nesmyslnou terminologií. Název splav se v odborné terminologii - alespoň jak je ca posledních 40 let presentována na FSv ČVUT v Praze - vůbec nepoužívá (že jej uvádějí jazykové slovníky, zpracovávané jazykovědci, kteří zpravidla o odborné problematice nemají potuchy, není relevantní). Splavem býval míněn pouze a jenom pevný jez - viz i citovaný odkaz na wikislovník, kde je uveden téměř správný význam (vč. cizojazyčných ekvivalentů), jako součást vodního díla se takto nikdy (snad s výjimkou citovaných slovníků) nic nenazývá. BTW wikislovník správně uvádí jez jako synonymum pro slovo splav. U přehradních hrází na přeliv navazuje skluz. Co autor míní slovy "Některé splavy jsou pevné, u jiných lze jejich výšku regulovat"? Máte na mysli pevný a pohyblivý jez? Odstavec "Jez a splav" nedává valného smyslu. Danym50 (diskuse) 27. 8. 2016, 22:40 (CEST)

@Danym50: Jazykovědec bez rozhledu v oboru, jehož terminologii by rád posuzoval, je skoro stejnou pohromou jako odborník či spíše pedagog či popularizátor, který se snaží prosazovat nějaké kategorické "jediné správné názory" na význam a volbu termínů, aniž by měl valného ponětí o fungování jazyka. Mám na mysli takové ty, co vtloukají svým žákům do hlavy, že "na železnici nejsou žádné zatáčky, jen oblouky" nebo že "neexistuje žádný hromosvod, ale jen bleskosvod". A doma si měří teplotu teplotoměrem místo teploměrem. Bohužel tomu nahrává zažitá praxe na našich školách všech úrovní a mnoha směrů, kdy pedagogové hlásají "jedinou pravdu shůry danou", místo aby všechny termíny, teorie a myšlenkové modely byly přiřazeny svým autorům a postaveny vedle jiných. A stejný problém mají mnohé slovníky. Pokud se pak stane, že autorem či editorem takového slovníku nebo nějaké monografie je podivín se svérázným přístupem k jazyku anebo někdo, kdo si s lehkým srdcem dovymyslí to, co neví, laik to nemá možnost z reference odhalit. Je zajímavé, Danym50, že "útočíte" na jazykovědce, a přitom v tomto případě jazykové slovníky se v primárním významu shodují s Vaším pojetím (jen SSČ z fráze "hučení splavu" odvozuje, že druhotným významem je proud vody na jezu), zatímco zřejmě dvě různá vydání Technického slovníku s odstupem 80. let uvádějí význam, se kterým zásadně nesouhlasíte. Pokud ta definice splavu opravdu pochází z toho Technického slovníku z roku 1927, tak tam jsou jako autoři (či editoři) psaní Vladimír Teyssler a Václav Kotyška – první z nich technik, ba přímo strojař, a druhý encyklopedista zaměřený na naučné, technické i místopisné slovníky. Tedy žádní jazykovědci. Kdoví, jestli se s tiráže dá vykoumat, jestli se na onom hesle mohl podílet i nějaký vodohospodář, či technik přes vodní díla, a odkud tedy vlastně tu kuriózní definici, která se neujala jinde než v jejich slovníku, vyhrabali. --ŠJů (diskuse) 11. 1. 2017, 02:37 (CET)
@ŠJů:Bez námitek uznávám, že v jazyku během doby dochází k významovým posunům. Leč dovoluji si hrubě odporovat váženému kolegovi v tom, že cokoliv je použito k popisu čehokoliv je správně. Zejména v technických a přírodovědných oborech musí být terminologie zcela jednoznačná, jinak se nedomluvíme o ničem - klasický případ z vlastní praxe:
Ve vodním hospodářství je pravý břeh vodního toku vždy pravý, bez ohledu na to, zda se dívám po či proti proudu (určí se to při pohledu po proudu). Když jsme začali spolupracovat s ústavním ichtyologem, první den byl značně zmatečný, neb on, neznajíc (a nás vodaře nenapadlo, že on nezná) tento úzus hlásil břeh podle toho, zda zrovna stál čelem po či proti proudu. Samozřejmvě chvíli trvalo, než jsme si toho povšimnuli, takže několik hodin práce vyšlo nazmar.
Odvoláváte se na slavný slovník Teyssler-Kotyška; vzhledem k datu vydání je to, byť dodnes (bohužel) nepřekonaný pramen informací, zdroj již značně obsoletní. Během doby totiž došlo k onomu výše zmíněnému významovému posunu, takže - jak uvádím výše - v odborných kruzích je termín splav dávno zapomenut a v povědomí ho dnes udržuje již jen krásná literatura (a lingvisté ve svých slovnících). Na vysoké škole (ať již FSv ČVUT v Praze nebo VUT Brno), u škol středních si nejsem jist nepřicházeje s nimi do styku, o termínu splav neuslyšíte ni půl slova. A pokud se chcete počítat snad ani ne k odborníkům, ale k lidem v daném oboru vzdělaným, musíte používat oficielní odbornou terminologii, jinak jste ostatním pro smích (a pokud tak nečiníte již na škole, nemáte valnou šanci dostudovat). Pokud bychom přistoupili na Vaše pojetí, měl by jeden každý současně používaný terminus technicus více ekvivalentů, navíc přiřazených jednotlivým autorům - zkuste si představit jednak výuku (na vše potřeba podstatně více času již jen s ohledem na nutnost posluchače - či žactvo - seznámit se všemi termíny a jejich autory), jinak domluvu mezi několika lidmi (zejména pocházejícími z různých škol, protože se dá předpokládat, že každý kantor si vybere jen určitou podmnožinu temínů, a to těch, které jej oslovují - pokud by ovšem nebyl centrálně vydán závazný seznam závazně používaných termínů) kdy se navzájem dohadují či ptají co ten druhý tím kterým výrazem myslil.
BTW pokud se nemýlím (nemám jej k dispozici, takže nemohu ověřit), Teyssler&Kotyška uvádějí autory jednotlivých příspěvků, což zpravidla byli význační odborníci své doby. Danym50 (diskuse) 12. 1. 2017, 11:34 (CET)

@Danym50: O nutnosti znát a respektovat aktuální terminologii nepochybuji, spíš jsem chtěl říct, že považuji za projev profesní hlouposti, pokud kvůli tomu někdo nerespektuje vztah k historické terminologii anebo k širším jazykovým i odborným souvislostem, a všechno, co je "jinak", je podle něj "špatně" (třeba ten hromosvod, teploměr, zatáčka). Znám to třeba z dopravy: někteří chytráci tvrdí, že dříve se pro auta vydávaly SPZ a pak se místo nich začaly vydávat RZ. Přitom jde o synonymní označení, a dokonce i v aktuálním zákoně jsou obsaženy oba termíny, přičemž ten druhý je tam definován jako legislativní zkratka pro ten první. A pro ty, kdo si myslí, že oblouk je něco zcela jiného než zatáčka, zase vyhláška o silničním dopravním značení polopaticky definuje, že zatáčka je směrový oblouk. Nepochybně tomu tak je i na železnici, i když se tam termín "zatáčka" v technických předpisech nepoužívá. Ale i na železnici někdy může být účelné srozumitelným slovem odlišit směrový oblouk od výškového oblouku.

Od článku splav logicky očekáváme vysvětlení pojmu splav. Respektive případně vysvětlení, zda slovo splav označovalo či označuje několik různých pojmů, které by bylo nutné rozlišit. Pokud jde o pojem či význam historický, "obsolentní", pak to může znamenat, že v současných projektech nebo pasportech se nepoužívá, ale encyklopedie musí mít přesah i do té minulosti, zejména jde-li o minulost relativně nedávnou, která ještě má živé pamětníky, a dokonce i v novodobějších vydáních onoho slovníku zachovanou. Čili pokud u toho slova došlo k nějakému výraznému posunu významu, nebo pokud nějaký významný slovník to slovo použil v podstatně jiném významu, než v jakém se v odborném nebo i obecném stylu obvykle používalo a používá, určitě by takový vývoj a takové rozdíly měly být v článku popsány a dokumentovány. Tedy bylo by vhodné do článku doplnit přesnější reference, řádkové, včetně doplnění údaje, kdo byl autorem konkrétního hesla, a také tedy případně dohledat a uvést relevantní zdroje k tomu, že jinak (obvykle) se splav říká či říkalo pevnému jezu (a neuvádět zbrkle kategorické tvrzení, že takové pojetí je "chybné").

Ostatně podobné rozdíly známe opět i v oboru dopravy: mnohdy bývá u železniční zastávky ulice nebo zastávka MHD pojmenovaná „Ke stanici“ nebo „U nádraží“, přestože z terminologického hlediska ta zastávka nikdy nádražím ani železniční stanicí nebyla. Ovšem i tato odchylka je terminologický úzus. Ostatně i třeba tarifní předpis ČD používá podobné zjednodušení, protože dopravně-technická drážní terminologie prostě společný výraz pro stanice a zastávky nemá. Mimochodem, dlouhodobě tady (a na Commons) řešíme terminologické rozdíly mezi kostelem, kaplí a kapličkou, zvonicí a zvoničkou atd. Občas některý odborný autor přijde s pokusem o rádobyautoritativní definice a striktní rozdělení, ale téměř vždy platí, že jiní autoři takovými definiciemi nejsou vázáni, mohou uplatnit úplně jiná hlediska a už vůbec nemívá taková klasifikace mezinárodní přesah (najít jednoznačné, přesné a mezinárodně srozumitelné anglické označení pro podstávkový dům, výklenkovou kapli anebo boží muka bylo téměř nemožné). --ŠJů (diskuse) 12. 1. 2017, 20:08 (CET)