Diskuse k Wikipedii:Strategický plán Wikimedia ČR 2017–2020

Audit

• Pravidelně bude prováděn vnitřní či vnější audit.
  

Navrhuji definovat, jaký typ auditu bude probíhat (např. finanční, personální apod.). Také nerozumím tomu, jak budeme provádět vnější audit a co to znamená. Co je tím auditem tedy konkrétně myšleno? --Gabriela Boková (WMCZ) (diskuse) 25. 7. 2016, 09:59 (CEST)

Myšlen je finanční audit a vnější znamená, že ho provádí externí organizace (zpravidla auditorská firma). Myslím že příští rok to bude ještě v pořádku, ale při přechodu na FDC financování se to po nás bude dokonce vyžadovat. Každopádně díky za připomínku, pokusme se to přeformulovat, aby to bylo konkrétnější. --Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 7. 2016, 10:39 (CEST)

Ondřej Šteffl

E-mailová reakce zveřejněná se svolením autora:

• Myslím, že byste klidně mohli zkusit čerpat z ESF fondů, zejména z těch, co jsou ve škoství - VVV. Vytváření hesel na středních školách nebo vysokých, je pro žáky skvělá aktivita, a z peněz ESF by to mohlo jít platit. Wikipedie pro školy, školy pro Wikipedii
• Co se týká sídla, tak Skauti nějak trochu rekonstruují dům U minuty na Staroměstakém náměstí. Nějak mám pocit ;-), že byste s nimi mohli dobře spolupracovat.

zveřejnil --Vojtěch Dostál (diskuse) 4. 8. 2016, 23:21 (CEST)

Add 1. To je dobrý nápad, ale těžko donutíte dobrovolníky, aby se věnovali vypracování žádostí do fondů ESF.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 09:51 (CEST)

Sokoljan

Sokoljan přispěl následujícím komentářem, který mi povolil zveřejnit zde. Přidávám svou reakci.

Je to dobré. Jen mě napadlo, zda bychom neměli otevřít nějaký "výzkum" co dál s Wikipedií, které se přirozeně naplňuje, takže nové články jsou z velké části hlouposti, přinejmenším efemérní věci, po kterých za měsíc už neštěkne pes. Jak to udělat, aby Wiki dál rostla a zdokonalovala se, aniž by se z ní stalo skladiště novinových zpráv, právě aktuálních utkání atd.

Výzkum Wikipedie bude jistě velké téma. Koneckonců, jeden bod návrhu strategického plánu se tomu věnuje: "Ve spolupráci s vhodnou univerzitní institucí je budován a podporován vědecký tým zabývající se analýzou dat Wikipedie a její role ve společnosti." Jednáme s několika katedrami vysokých škol v Česku. Bylo by skvělé, kdyby v následujících letech vznikla "platforma", která výzkum Wikipedie v Česku bude podporovat. Dovedu si představit krásné výzkumné projekty s celospolečenským přesahem, ale i práce více technologicky/aplikovaně zaměřené.--Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 8. 2016, 09:31 (CEST)

Mně přijde, že problém je i v tom, že Wikipedie pro některé obory supluje to, co by měla vykonávat nějaká specifická wiki, vytvářená institucí, VŠ (pedagogové, studenti; jsou nějaká wikiskripta apod., ale minimum je rozvíjeno a aktualizováno), dobrovolníky, experty... Z toho by totiž mohla vyplývat i rozumná součinnost s Wikipedií z hledisek relevance, detailnosti. Čili by možná WM mohla krom rezidentů, studentů (u těch nejednou s diskutabilními výsledky) či penzistů vybízet či nějak apelovat na instituce či obětavce v oborech, z nichž většina sobě i detailnějším zájemcům takové věci dluží. --MONUDET (diskuse) 8. 8. 2016, 10:29 (CEST)

Já se domnívám, že přesně tohle má wikipedista-rezident činit (koordinovat spolupráci své instituce s WP/WM a tím prospívat oběma stranám). Čili to krom mi tam trochu nesedí. Každopádně osobně nemám problém komunikovat s institucemi, jen potřebuji vědět co a od které instituce chceme a co naopak můžeme nabídnout. Pokud tedy kdokoliv bude mít nápad, jsem ochoten pomoci ho zrealizovat. --Martin Urbanec (diskuse) 8. 8. 2016, 12:22 (CEST)

Abych se přiznal tak Vám moc nerozumím, jak supluje?--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 10:07 (CEST)

@Sokoljan to je dosta obecně řečeno. Jelikož nemáte hypotézu, kterou by jsme mohli ověřovat, tak to spíš vidím na nějakou megadiskusi komunity na mnoho témat (tak jako se např. připravoval strategický plán Nadace, kde se vyjadřovali tisíce lidí) a z toho pak něco třeba vypadne. Takovou diskusi ale může vést kdokoliv z komunity.

Druhá věc jsou lidi, kdo to udělá - však víte, jak to chodí a témat pro diplomové práce máme celou paletu, ale je těšké najít někoho, kdo se jich ujme.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 10:07 (CEST)

Pan profesor Sokol má pravdu, že je Wikipedie zaplevelena různými miskami, dětskými hvězdičkami, neúspěšnými sportovci a banálními definicemi s nulovou informační hodnotou. Pokud ale taková témata řadu čitatelů skutečně zajímají, vyřazování článků by zavánělo cenzurou a Wikipedie by byla napadána jako spolek závistivých a zapšklých staříků. Tak mě napadlo - jako nedokonalý námět pro diskusi - co třeba označovat nové články o žijících osobách (asi ne o všech, na žijící expresidenty a expremiéry by se to nehodilo) něčím jako:

Tento článek pojednává o osobě žijící v době jeho vzniku. Encyklopedická významnost osoby se v budoucnu může změnit.

A u bulvárních a aktuálních událostí třeba:

Tento článek pojednává o události, která probíhala v době jeho vzniku. Encyklopedická významnost události se v budoucnu může změnit.

--Svenkaj (diskuse) 27. 8. 2016, 10:10 (CEST)

A čemu že to pomůže?--Juandev (diskuse) 27. 8. 2016, 21:52 (CEST)

Dobrá otázka. Snad tomu, že Wikipedie zaujme stanovisko k plevelícím stránkám bez toho, že by je cenzurovala. Pravil jsem, že je to námět k diskusi. --Svenkaj (diskuse) 28. 8. 2016, 14:43 (CEST)

Volně editovatelná Wiki

Myslím si, že k nízkoprahovosti by přispěla volně editovatelná wiki sdružení. Např. to Poláci to tak mají, přispívá to k volnému propojení dobrovolníků a členů. Češi se tomu ale ostentativně už 8 let brání, čili 8 let vytvářejí bariéru.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 10:11 (CEST)

V textu se píše O všech připravovaných, realizovaných či dokončených projektech existuje přehledná dokumentace a jednotliví členové jsou dostatečně informováni o aktivitách svých kolegů. není to v kolizi s nízkoprahovostí, kde se snažíme do činnosti zapojit i nečleny a neklást jim bariéry v zapojení? Současná praxe je, že reporty a koordinace se dějí na tzv. "interní" wiki, která není veřejně vidět a nelze ji volně editovat.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 10:15 (CEST)

@Juandev Díky za názory. Platí, že reporty z velkých akcí (Wikikonference, Wikiměsto, atp.) jsou běžně veřejné. Navíc je možnost nechat si zasílat pravidelný newsletter z různých oblastí, které dané čtenáře zajímají. Pak ovšem existují i "interní" reporty, které obsahují např. telefonní čísla, informace o tom, který spolupracovník se ukázal být jako nespolehlivý, a další citlivé údaje. Ty jsou přístupné pouze členům a právě proto máme interní Wiki. Proto se domnívám, že otevírání interní Wiki není na pořadu dne. Kolegové zběhlí v psaní reportů @Jagro, Vojtěch Veselý, Gabriela Boková (WMCZ), Packa: by jistě řekli své, možná souhlasí, možná mi budou oponovat. --Vojtěch Dostál (diskuse) 26. 8. 2016, 11:28 (CEST)

Tak neumusí jít o otevírání Interní wiki. Jde jen o to mít otevřený pracovní prostor Wikimedia Česká republika, kde mohou spolupracovat jak členové, tak nečlenové. Tím že ten prostor de facto není - otevřená wiki wmcz umožňuje snad editovat jen nepatrné množství stran, na Metu nikdo nechodí a na wp to nepatří, tak tu bariéra stále existuje.--Juandev (diskuse) 27. 8. 2016, 21:55 (CEST)

Souhlas s Vojtou. V interních reportech jsou citlivé údaje - ani ne tak o nás, ale třeba o institucích, se kterými spolupracujeme apod. Navíc přístup k interním informacícm vnímám jako další benefit členství - člověk tím, že se stává členem, vyjadřuje sounáležitost s organizací a my mu zpřístupněním těchto informací projevujeme důvěru.--Gabriela Boková (WMCZ) (diskuse) 5. 9. 2016, 09:28 (CEST)

V tomto s Juanem souhlasím. Wiki WMČR by měla být volně editovatelná. Líbilo by se mi i to, kdybychom neměli dvě wiki – jedno veřejnou a jednu interní, jako je to teď –, ale jenom jednu. Stávající řešení jednak odporuje principu otevřenosti, kdy na interní wiki jsou i věci, které by mohly být veřejné, jednak je to nepraktické (některé věci se špatně hledají, nutnost udržovat dva aktuální weby). Líbilo by se mi, kdyby byla jenom jedna wiki, veřejná, volně editovatelná, a v jejím rámci by byly pro nečleny spolku některé informace (či celé stránky) skryty. Čtenář by ale aspoň viděl, že je něco skryto. Takto nemůže mít ani přibližný obrázek o tom, co se na interní wiki řeší. Přitom tahle důvěra a otevřenost by mohla vskutku nové členy nalákat. Problém je samozřejmě v tom, že by to bylo technicky velmi náročné zařídit (pokud vůbec mediawiki takovéto částečné skrývání umožňuje... obávám se, že možná ani ne) a asi ne všem stávajícím členům by to vyhovovalo. --Vojtěch Veselý (diskuse) 31. 8. 2016, 15:59 (CEST)

Mně by se takové řešení také líbilo, ale ptal jsem se a možnost skrývat některé stránky není MediaWiki příliš podporována, resp. je to prý velmi nešikovně řešitelné. Až objevíme, řešení, které funguje a nenarušuje možnost skrývat osobní či citlivé údaje, rádi se "otevřeme". Náš web nyní umožňuje konkrétní vybrané stránky otevřít, ale dosud je to problémově řešeno, protože takové stránky kumulují robotické spam editace. --Vojtěch Dostál (diskuse) 31. 8. 2016, 16:46 (CEST)

Souhlasím s Vojtou, skrývat některé stránky úplně není ideální. Resp. existuje k tomu nastavení, ale to může měnit pouze člověk s právy k přístupu k serveru, takže to není úplně ideální. Resp. jinak, ta možnost umožňuje pouze individuální stránky otevřít. Navrhoval bych buď vytvořit třetí naprosto otevřenou wiki, nebo bych se ani nebál využít k tomu jmenný prostor Wikipedie na Wikipedii, anebo zavedl prostor WMČR pro pobočkové věci (anebo nějaký prostor na metě). S Wikipedií to přeci jen dost souvisí. Třetí varianta je využít speciální jmenný prostor na webové prezentaci (Veřejný: třeba), který by byl veřejně editovatelný. Toto není problém, pouze by se zavedl příznak člena i na veřejné wiki, ten by měl např. nové právo member a všechny jmenné prostory by byly vyjma jmenného prostoru Veřejný: v editaci omezeny na právo member. Fungovalo by to zhruba na podobném principu, jako je na Wikipedii zamčený JP Kurz: či MediaWiki:. --Martin Urbanec (diskuse) 31. 8. 2016, 16:56 (CEST)

Třetí wiki proboha ne. Současnou veřejnou wiki jsem připravoval jako otevřenou a nakonec z toho Rada udělal zase další uzavřenou wiki a ani mi za moji práci nepoděkovala. Asi to byla moje nechtěnná aktivita, protože už 8 let se stále ve sdružení a v Radě pohybují síly bránící otevření wiki. Dokonce jsem si zaregistroval vlastní doménu, kde jsem chtěl provozovat otevřenou neoficiální wiki, načež na mě byly činěny "tlaky", abych to převedl pod sdružení. A trošku jsem byl podveden v tom, že jsem pak na místo té svoji, dělal tu současnou veřejnou a ale ve výsledku je uzavřená. Spíše je to tedy psychologicko-politický problém, než technické problémy. (omlouvám se za rázný komentář, ale toto téma mi vždy hne žlučí)--Juandev (diskuse) 1. 9. 2016, 10:05 (CEST)

Na Wikipedii bych to nedělal, protože se přecijenom věnujeme i newikipedijním věcem.--Juandev (diskuse) 1. 9. 2016, 10:05 (CEST)

Tak prostě vše co bude ve jmenné prostoru Interní bude viditelné pouze členům, na tom není technicky nic složitého.--Juandev (diskuse) 1. 9. 2016, 10:05 (CEST)

@Vojtech Veselý: technicky to problém není. MediaWiki to umožňuje.--Juandev (diskuse) 1. 9. 2016, 10:05 (CEST)

V klídku. Nemám nic proti sloučení našich dvou wiki do jedné, veřejné na wikimedia.cz, pokud budu znát uspokojující odpověď na tyto otázky:

1. Je skutečně možné jeden jmenný prostor "skrýt" pro nečleny, a je toto řešení bezpečné, nebo se dá snadno obejít nějakým hackem?
2. Kdo provede zodpovědný přesun stránek z interní Wiki včetně historie, spolu se zachováním současných kategorií a navíc tak, aby se nepřerušily existující funkční odkazy na stránky na interní Wiki? S tím, že některé stránky je nejprve nutné označit jako "ke zveřejnění", protože skutečně neobsahují žádné citlivé údaje.
3. Jak zabráníme řádění robotických editací na otevřené Wiki? V současných otevřených stránkách to dělalo v minulosti velké problémy.

--Vojtěch Dostál (diskuse) 1. 9. 2016, 10:28 (CEST)

@Vojtěch Dostál:

1. Dle mw:Extension:LockDown, jednoho z rozšíření, co to umožňuje. If you need per-page or partial page access restrictions, you are advised to install an appropriate content management package. MediaWiki was not written to provide per-page access restrictions, and almost all hacks or patches promising to add them will likely have flaws somewhere, which could lead to exposure of confidential data. We are not responsible for anything being leaked, leading to loss of funds or one's job.

For further details, see mw:Security issues with authorization extensions

1. Netuším, ale pokud bych měl seznam stránek importuj je, asi bych toho byl schopen.
2. Zakázáním editace anonymů. Stejně je v našem zájmu, abychom si o každém příchozím mohli říci jo, to je ten a ten z Wikipedie. Pokud bude příliš mnoho registrovaných vandalů, nabízí se účty vytvářet na požádání prostřednictvím Wikipedie (budeme pak mít jistotu, že neotevřeme dveře každému). Je to sice trochu proti principům Wikipedie, ale dle mého bychom měli vědět, kdo je kdo (minimum je pro mě vědět, pod jakým jménem ho znám na Wikipedii). --Martin Urbanec (diskuse) 1. 9. 2016, 10:47 (CEST)

Nástin řešení

@Juandev, Vojtěch Veselý: S Martinem navrhujeme následující:

1. Na www.wikimedia.cz přibude jmenný prostor "Interní:", který budou moci zobrazit, editovat a vytvářet pouze Členové.
2. Na www.wikimedia.cz se bude možné volně zaregistrovat, ale příznaky Členové budou přidávat jen správci.
3. Hlavní jmenný prostor bude moci zobrazit i editovat kdokoliv, i anonym. Druhá varianta je, že anonym pouze zobrazí, zaregistrovaný může editovat.
4. Na interní označíme speciální šablonou stránky, které je možné převést do www.wikimedia.cz do veřejného hl. jmenného prostoru. Zbytek stránek se převede do jmenného prostoru Interní.

Souhlas? Toto řešení samozřejmě ještě bude muset projít diskuzí mezi členstvem a schválením radou, nebude to rozhodně ze dne na den.--Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 9. 2016, 19:01 (CEST)

To mi přijde jako zatím nejlepší řešení co tu padlo. Pokud je to technicky proveditelné a bude nám to stát za to (mě ano), tak super. Jinak zprvu jsem to četl jako čtyři různé možnosti, ne čtyři součásti celku, a nedávalo mi to smysl. :-) Takže doufám, že teď už tomu rozumím správně. A ještě tam asi chybí pátý krok, že web https://wiki.wikimedia.cz/wiki by po vyprázdnění byl zrušen, co? --Vojtěch Veselý (diskuse) 27. 9. 2016, 20:22 (CEST)

Ideální by bylo stránku zakonzervovat (znemožnit editace a vést ze všech URL přesměrování na správnou novou adresu). --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 9. 2016, 00:27 (CEST)

Až na to přesměrování by to šlo. Co sitenotice? --Martin Urbanec (diskuse) 28. 9. 2016, 15:57 (CEST)

Strategický cíl

Zde mám jen dotazy k formulacím:

• co je to zralý projekt? - já bych se tomuto obrat spíše vynul, protože správci některých sesterských projektů píší, že jsou "prohnilé" a "páchnoucí" - to vyzrálostí moc nezavání:-)
• a vedeme o nich přehled v interním registru. - to bych vypustil, to vypadá divně

--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 10:28 (CEST)

Označení "zralý projekt" bych se osobně nebál, bez ohledu na to, že každý Wikimedia projekt je na jiném stadiu rozvoje. Ale s tím druhým komentářem se ztotožňuji, odstranil jsem z návrhu--Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 8. 2016, 13:44 (CEST)