Diskuse k šabloně:Citace právního předpisu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Měl bych několik připomínek. Když chci udělat standardní a všude používanou citaci, např. odkázat na čl. 13 Ústavy, tak chci výsledek takovýto:

čl. 13 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

Ale po vyplnění relevantních parametrů to hodí toto:

Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, § 13.

A to není dobře. Šlo by:

  • doplnit i parametr článek, který by byl používán místo § u těch právních předpisů, které se člení na články?
  • výsledek parametru paragraf (stejně jako článek) umístit na začátek?
  • pokud nebude využit parametr url, aby se ve výsledku nezobrazvalo „[online].“?
  • a možná ještě, což už je ale jen doplňující návrh, odstranit parametr vydání, který není důležitý a v praxi se nepoužívá (důležité je vždy číslo ve Sbírce)?

Co se týče parametru url, je to diskuzováno Pod lípou. Díky za reakce. --62.245.103.21 27. 4. 2012, 18:38 (UTC)

No, ona ta šablona je celkově IMHO navržena dost nedokonale. IMHO by bylo lepší uvědomit si, že potřebujeme (vždy) označit předpis a (někdy) nějakou jeho konkrétní část, kterou ale nemusí být jen paragrafy či články, ale taky to můžou být odstavce, hlavy atd. Takže bych vyhodil parametr paragraf a nahradil ho parametrem část, kam každý musí uvést celé označení příslušné části (např. „čl. 13“, „hlava II“, „§ 37, odst. 3, písm. b)“ …). Přesunutí části na začátek mi přijde kontraproduktivní. Jednak tím nutíte celý zbytek do genitivu, což je IMHO na škodu věci, jednak to jde proti běžným citačním zvyklostem (srovnejte např. Šablona:Citace monografie). Souhlasím, že vydání je trochu zvláštní a asi zbytečné. --Mormegil 3. 5. 2012, 20:55 (UTC)

Vzhledem k usnutí diskuze Pod lípou doplňuji, že v současné době je nepraktické parametr url uvádět. Není odkazovat na co. --62.245.103.21 3. 5. 2012, 20:24 (UTC)

Proč by nebylo? Možná neexistuje ten jediný dokonalý univerzální zdroj pro všechny zákony, ale na tom není nic špatného. Prostě odkažte dle libosti na business.center.cz, zakonyprolidi.cz nebo kamkoli jinam (třeba i portal.gov.cz, pokud snad věříte, že tentokrát se ten příšerný odkaz už opravdu nezmění). --Mormegil 3. 5. 2012, 20:55 (UTC)
Tomu bohužel vůbec nevěřím a odkázat kamkoli jinam mi přijde kontraproduktivní, protože až to bude zpoplatněné, tak se bude zase vracet zpátky?
Nešlo by nějak vyřešit ty věci, co jsem napsal nahoře? --62.245.103.21 3. 5. 2012, 20:57 (UTC)
A četl jste mou reakci na ně? --Mormegil 5. 5. 2012, 16:38 (UTC)
Ano, a nemám nic proti, proto jsem se zeptal, jestli to tedy takto provedete. S § na konci se budu muset smířit, pokud je takový styl zvykem u ostatních citačních šablon. --62.245.103.21 5. 5. 2012, 16:43 (UTC)
Ale jinak to není špatná šablona, když to jde, tak jsem ji použil. Třeba u statutárního města jsem mohl odkázat přímo na Sbírku. [1] --62.245.103.21 3. 5. 2012, 20:59 (UTC)

Menší aktualizace: ty pěkné odkazy na portál veřejné správy už je možné používat, takže parametr url je použitelný. Viz např. http://portal.gov.cz/zakon/1/1993/13. --62.245.103.21 5. 5. 2012, 16:08 (UTC)

Využití?[editovat zdroj]

Má tahle šablona nějaké využití? V žádném článku se v současnosti nepoužívá, takže mám pocit, jako by nám tu vystačila {{Citace Sbírky zákonů}}. Pokud využití nemá, tak nevidím důvod tady takovou šablonu držet a rozšiřovat jí už tak v naší Wikipedii poměrně početné řady citačních šablon. V takovém případě si dovoluji navrhnout její smazání. --Blahma (diskuse) 22. 12. 2013, 02:08 (UTC)

Znovu diskuse o této šabloně[editovat zdroj]

Rád bych opět otevřel již několikrát vedenou diskusi o citování právních předpisů. S kolegou Vloutem jsme se shodli v tom, že wikipedia by ve způsobech citování měla respektovat zvyklosti daného oboru.
Právní předpisy se v České republice téměř všude citují tímto způsobem:

§ 15 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Případně se doplní ještě dovětek "ve znění zákona č. ..."
Takto citují soudy, právnické fakulty, odborné publikace.
Bohužel ale šablona Citace právního předpisu generuje tuto podobu citace:

zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, občanský zákoník, § 770-763 [online]. [cit. 2014-07-31]. Dostupné online.

Takový způsob citace je jednoduše nesmyslný, zbytečně dlouhý, dělá z wikipedie vlastní svět, který nerespektuje realitu daného oboru.
Navrhuji, aby byla předělána tato šablona a aby citace právních předpisů vypadala takto:

§ 15 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [cit. 2014-07-31]. Dostupné online.

Vím, že tato diskuse již byla na více místech několikrát vedena, avšak bez výsledku. Proto tímto oslovuji všechny, kdo se věnují tvorbě článků s právní tématikou, aby se k této věci vyjádřili.--Alf.M (diskuse) 2. 8. 2014, 10:30 (UTC)

Návrh kolegy plně podporuji, jen takto se totiž právní předpisy skutečně citují, a to jak v teorii, tak v praxi. K tomu není co dodat. Snad bych přece jen doplnil, že pro opakované citace by bylo vhodné zavést parametr poznámka, která by by se vyplňovala např. takto „(dále též jen „o. s. ř.“)“, tedy opakovaná citace by už nevyužívala šablonu a obsahovala by jen zkratku (např. „§ 15 o. s .ř.“). Takto je to také zažité, kromě toho podobný systém má zde i šablona pro citování monografií. --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 12:40 (UTC)
Podstatná není Česká republika, podstatná je čeština. Předpokládám, že cituje-li se v češtině třeba čínský zákon, je zvykem stejný formát jako při citování českého zákona. Ale zrovna v oblasti práva je česká Wikipedii zatím myslím hodně čechocentrická a je dobré připomínat, že by taková neměla být.
Proč je současný zápis jednoduše nesmyslný?
Jde jen o přeházení položek, nebo považujete za chybu uvádět datum? Jiný rozdíl nevidím.--Tchoř (diskuse) 2. 8. 2014, 14:06 (UTC)
Můžu se já zeptat, proč se zažitému stylu citování bráníte? --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 14:12 (UTC)
Nevšiml jsem si, že bych tomu bránil. Ptám se, v čem je rozdíl. --Tchoř (diskuse) 2. 8. 2014, 14:28 (UTC)
Důvod je v první řadě v tom, že wikipedie by měla používat takový způsob citování, jaký je v daném oboru obvyklý. Dodržování standardů oboru je dost praktické z hlediska přehlednosti. Kdyby např. každý soud, každá právnická fakulta a každá advokátní kancelář citovali po svém, přehlednost citací by byla nulová; jestliže se téměř všechny odborné instituce shodly na jednom způsobu, i wikipedie by se tomu měla přizpůsobit.--Alf.M (diskuse) 2. 8. 2014, 14:55 (UTC)--Alf.M (diskuse) 2. 8. 2014, 14:55 (UTC)
Rozumím zdůvodnění, že citování právního předpisu je běžně v češtině ustáleno v trošku jiné formě. Na to jsem se neptal. Ptal jsem se, co je na té současné podobě jednoduše nesmyslné, protože tam kromě neuvedení data žádný rozdíl z hlediska smyslu nevidím, jen jiné formátování prohazující položky. Tak nevím, zda jsem něco nepřehlédl. --Tchoř (diskuse) 2. 8. 2014, 15:10 (UTC)
Omluvám se, ale já ve Vašem přístupu vidím pouze snahu tomu zabránit. Obvyklý by byl asi takovýto postup – subjekt A: „Víte, tento způsob je chybný, cituje se takto.“ Subjekt B: „Jestli je to tak, tak to změníme.“ Úplně stejné to bylo i v diskuzi Pod lípou o citaci soudních rozhodnutí. Možná se mýlím, možná je to jinak, ale opravdu to vypadá tak, že nechcete standardizovat citace na wikipedii s citacemi v okolním světě obvyklými, ale buď zachovat stávající nesprávný stav, případně vymyslet nějaký vlastní, svým způsobem originální systém. Pochopit tento přístup není zrovna dvakrát snadné. Proto se ptám, co Vás k tomu vede? --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 19:08 (UTC)
Pokud si cokoliv kromě víceméně vzorového bezvýhradného souhlasu vysvětlujete jako snahu věci zabránit, tak s tím těžko něco udělám. Tady jsem zatím k tomu návrhu vůbec žádný postoj nezaujal, jen jsem se snažil zjistit, co by mělo být na tom současném vzoru jednoduše nesmyslného.
Ohledně současného stavu ve světle dosavadních informací zatím pokládám označení nesprávný, chybný atp. za nepatřičně odsuzující. Zdá se mi, že se tu prostě střetává snaha „citovat na Wikipedii všechna díla jednotně“ a snaha „citovat vždy právní předpisy/rozsudky jednotně“. Oba přístupy považuji za v principu správné, vedené chvályhodnou snahou o sjednocení. A skutečně bych radši, kdyby se výsledek co nejvíce blížil oběma požadavkům.
Ale původně mne do diskuse přilákala úplně jiná věc a to ta, že bych nerad, kdyby se ztrácelo to strojově zpracovatelné datum. Na druhou stranu to je věc, která snad (?) nesouvisí s jádrem těch navrhovaných formátovacích změn.--Tchoř (diskuse) 2. 8. 2014, 20:38 (UTC)
Jinými slovy odmítáte ten zažitý a všude používaný citační systém. Tedy jsem se přece jen nemýlil. --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 20:54 (UTC)
Nejsem si toho vědom a nevím, z kterého mého vyjádření jste to odvodil, takže celkově nevím, co bych Vám k tomu řekl. :). --Tchoř (diskuse) 2. 8. 2014, 20:57 (UTC)
Argument o strojově zpracovatelném datu, které se zde neužívá, je co? Je také zajímavé, že snahu citovat „na Wikipedii všechna díla jednotně“ dáváte do rozporu s citačním standardem u soudních rozhodnutí a právních předpisů. Jestliže wikipedie zachovává citační standard u monografií, článků apod., měla by tak činit i u soudních rozhodnutí a právních předpisů. Já jsem čím dál více přesvědčen, že to víte, proto přijímání určitého systému u jednoho subjektu a odmítání u druhého nemůže vést k jinému závěru. --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 21:11 (UTC)
Ten závěr se mi od počátku zdá zbytečně ukvapený a mohli bychom si celé zkoumání Tchořových domnělých postojů odpustit. Řekněme, že výrok o „nesmyslnosti“ byl zbytečně přehnaný. Díval se už někdo na to citační doporučení Národní knihovny? --Bazi (diskuse) 2. 8. 2014, 21:39 (UTC)
Požadavek na strojově zpracovatelné datum mi nepřijde neslučitelný ani s jedním formátem citací. Tím „všechna díla jednotně“ jsem myslel snahu citovat rozsudek úplně stejně jako jakoukoliv jinou monografii, respektive obecně snahu omezit pestrost různých citačních šablon. Ale celkově souhlasím s Bazim, že se tahle diskuse moc přínosným směrem neubírá. Pokud chcete ještě diskutovat o citování rozsudků, bude lépe pokračovat v té diskusi pod Lípou. Pokud mi chcete dokazovat, že mám nějaké nesdělené vnitřní postoje, možná bylo lepší napsat mi do mé diskusní stránky. Tady se držme otázky, jak nejlépe citovat právní předpisy.--Tchoř (diskuse) 2. 8. 2014, 22:15 (UTC)
Nečekal jsem, že se od Vás dočkám alespoň částečného vysvětlení, proč tak činíte. Díky za to. Bohužel, citace soudního rozhodnutí nebo právního předpisu není citací monografie. Takže pokud opravdu chcete dodržovat jednotný formát, bylo by dobré dodržovat jednotný formát. Pro soudní rozhodnutí je uveden na mé diskuzní stránce, pro právní předpisy ho Alfons Mucha uvedl zde. --Vlout (diskuse) 3. 8. 2014, 06:54 (UTC)
To nebylo myšleno jako vysvětlení něčeho, co činím já. To bylo myšleno jako vysvětlení, jak vznikl stav, který chcete změnit (a na kterém jsem se snad ani nijak nepodílel), a proč to dává určitý smysl. Co se týče mne: Já se jen v této diskusi zeptal, zda správně vidím, že se jen mění formátování a ztrácí datum, a v tamté diskusi vyjádřil požadavek, aby tam někde zůstalo jméno (řekněme raději „odpovědné, podepsané osoby“) a aby datum bylo ve zvláštní kolonce a to bez ohledu na to, zda se na to bude používat šablona pro citaci monografií, nebo nějaká nová šablona pro citaci rozsudků, ve které třeba ty informace, které pokládáte za nezvyklé, budou jen na konci jakoby v poznámce, nebo budou jinak upozaděny, a jinak bude respektovat formát, na který jste zvyklý z právních publikací. Což činím proto, protože mi datumová kolonka přijde užitečná a nemyslím, že stojí o tolik práce navíc. Možná naopak nějakou ušetří, třeba automatickou kontrolou formátu. --Tchoř (diskuse) 3. 8. 2014, 11:48 (UTC)
Dobrá. Pak ale zase neargumentujte, že chcete zachovat jednotný formát. Protože takto chcete pro soudní rozhodnutí a právní předpisy jiná pravidla. --Vlout (diskuse) 3. 8. 2014, 12:21 (UTC)

Nebyl bych proti takové změně citace, ve které by se na prvním místě uváděl paragraf. Upozorňuji ale na nutnost změny skloňování. V parametru typ se teď uvádí „zákon“, ale po změně by mělo být „zákona“, což vyžaduje opravu všech výskytů šablony. A druhé upozornění se týká existence obdobné šablony {{Citace Sbírky zákonů}} a vyjasnění vztahu mezi oběma šablonami, jak už upozornil o sekci výše Blahma. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2014, 15:03 (UTC)

Skloňování by buď prováděla šablona, nebo by to bylo ponecháno na vkladateli. Záleží na tom, zda je automatické skloňování možné. Co se týče šablony k citování Sbírky zákonů, tak její přínos příliš nechápu. Obávám se totiž, že novelizace jsou dnes velmi populární, a to i v případě, kdy třeba ani nejsou nutné. --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 19:08 (UTC)
Ta druhá šablona může být užitečná mimo jiné proto, že v dokumentaci poskytuje tento odkaz s doporučením Národní knihovny ohledně citací ze Sbírky zákonů. Čtenářům pak může být užitečná v tom, že poskytuje více informací o citovaném zdroji. Abych pravdu řekl, naopak moc nechápu argument s novelizací. Pokud přeci cituji zákon jako zdroj informace, pak nutně musím pracovat s jednou konkrétní verzí, která je platná v daném okamžiku, protože jakákoli budoucí novelizace tu informaci může ze zákona zrušit nebo ji změnit. Nemůžeme tedy odkazovat na zákon v libovolném znění. Výjimkou snad mohou být případy, kdy referencí dokládáme jen samotnou existenci zákona jako takového a nezajímá nás jednotlivá informace v něm obsažená. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2014, 19:53 (UTC)
Ano, právě v tom to je. Dejme tomu, že nějaký zákon bude mít už 20 novelizací. Na co odkážeme? --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 20:07 (UTC)
To přeci záleží na tom, jakou informaci zdrojem dokládáme. Když píšu o tom, že se změnil nějaký právní stav vydáním zákona, odkážu samozřejmě na Sbírku se zněním, v jakém v ní tehdy vyšel a nezajímá mě, jestli byl později novelizován. Stejně tak když píšu o tom, že došlo ke změně nějakou novelou, opět odkážu na Sbírku s tou novelizací. Když naopak píšu o tom, že k datu 1. 1. 2014 zákon říkal, že… tak odkážu buď na konsolidované znění platné k tomu datu (tedy ve znění poslední novely, a tu bych ideálně měl v citaci zmínit), nebo odkážu na původní zákon ve Sbírce, pokud od té doby ta konkrétní záležitost nedoznala změn, nebo odkážu na tu novelu ve Sbírce, jejímž prostřednictvím se ta záležitost do zákona dostala. Možností je tedy víc a nemůžu říct, že by pro všechny případy byla nejvhodnější zrovna tato šablona. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2014, 20:36 (UTC)
Mno, úplná znění se již nějaký ten rok nepublikují, vždy vychází jen novelizační předpis. Takže se v tom nikdo nemůže vyznat, jestliže těch novelizací je pro určitý zákon už více. A odkazy na konsolidované znění k určitému datu? Jedině do placených systémů jako je ASPI nebo Beck-online. Uvedu příklad, co mě teď napadl – zkuste odkázat na celé ustanovení § 33 trestního řádu, ve znění účinném k dnešnímu dni (tedy po nabytí účinnosti zákona č. 141/2014 Sb.). --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 20:51 (UTC) (zpřesněno --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 20:56 (UTC))
Máte na mysli třeba tento odkaz? Nebo tento? Ale o čem to tu vlastně vedeme debatu? Otázka zní, jaký má být vztah mezi těmito dvěma šablonami, která se má pro jaké účely používat a jak by se jim měla přizpůsobit. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2014, 21:16 (UTC)
Přesně tohle je ono. Ty odkazy jsou výborné. Je to totiž přesně to, co navrhuje kolega Alfons Mucha shora. A právě proto tam uvádí datum citace – problém totiž okamžitě nastane, jakmile ono ustanovení bude opět novelizováno. Je ostatně stejné, jako když je aktualizován nebo úplně stažen nějaký článek na webu. Z toho asi vidíte, že odkaz na Sbírku je nesmysl, protože věrohodný zdroj z ní k dnešnímu znění § 33 trestního řádu neuděláte (nebo třeba na znění před srpnem 2014 apod.). --Vlout (diskuse) 2. 8. 2014, 21:21 (UTC)
Takže k těm nekončícím „nesmyslům“: Uvedl jste nějaký případ, kdy dle Vašeho názoru není vhodné citovat Sbírku zákonů. Já výše uvedl jiný případ, kdy je vhodné citovat Sbírku zákonů. A co z toho? Dozvídáme se jen to, že v různých případech je vhodné citovat různé zdroje. V praxi má nyní šablona Citace Sbírky zákonů více výskytů než tato. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2014, 21:47 (UTC)
To, že dnes má šablona Sbírky zákonů více výskytů, je zřejmě důsledkem toho, že je více použita v chybné citaci, která svým odkazem není schopná nic doložit. Snažil jsem se Vám ukázat, že případ, kdy je vhodné citovat Sbírku zákonů, neexistuje. Asi se mi to nepovedlo… Vy jste uvedl, že na Sbírku odkážete tehdy, když „se změnil nějaký právní stav“ nebo když „došlo ke změně nějakou novelou“. Nejde ani tak o to, že v právní teorii se novelizační normy stávají součástí novelizovaného předpisu, ale spíše o to, že prakticky je to tak, že novelizační právní předpis např. uvádí „V § 10 odst. 2 se v části věty před středníkem vypouští slovo 'bezodkladně', v části věty za středníkem doplňuje za slovo 'policie' slovo 'stráže ochrany přírody' a vypouští se poslední věta“. To, co to opravdu znamená, zjistíte až kompletací se zněním novelizovaného ustanovení, a to v době před novelou. Např. v mém příkladu § 33 tr. řádu bylo novelizací devět. Musel byste tedy uvést všech devět odkazů na Sbírku zákonů a rekonstrukce textu by tak už byla spíš vlastním výzkumem. Je to už zřetelnější? Domnívám se, že tato šablona má význam jen tehdy, jestliže je vhodné citovat původní znění nějakého významného kodexu. Jinak je to nesmysl. --Vlout (diskuse) 3. 8. 2014, 06:54 (UTC)
A další odvážná slova, tentokrát o neexistenci případu k citování Sbírky zákonů a převážně chybném užívání citační šablony. Zkuste prosím přibrzdit. Sbírka zákonů je jediný závazný zdroj právní úpravy, všechny ostatní kompilace vycházejí až z jejího zpracování. Nemůžeme tedy tvrdit, že neexistuje důvod k jejímu citování. Stejně tak je nesmyslné zavrhovat citování zákonů vyšlých ve sbírce na případu jednoho, který holt zrovna zaznamenal větší množství novalizací (takový se Vám podařilo vybrat, protože původně pochází z 60. let). Vizte můj příklad: Registrované partnerství#Historie zákona, odstavec začínající „Institut registrovaného partnerství tak v ČR platí od…“ Tam se píše o konkrétní podobě zákona, který vyšel jako zcela nový ve Sbírce, a dále o jeho novelizaci. V obou případech nepotřebujeme konsolidované znění, je nám neužitečné, ale naopak potřebujeme informaci o tom, kdy byl zákon novelizován a k jakým došlo změnám. A to se dozvídáme právě ze Sbírky jako nejvěrohodnějšího zdroje. Já uznávám Vámi předložený případ, ve kterém se hodí citace starého a mnohokrát novelizovaného zákona. Je ale na místě, abyste uznal, že takové nejsou všechny případy. --Bazi (diskuse) 3. 8. 2014, 09:31 (UTC)
Další odvážná slova: jestliže budete zdrojovat informaci o novelizaci Sbírkou zákonů, pak nahlíženo optikou shora uvedeného případu, jste schopen doložit pouze to, že k určitému datu se do § 10 odst. 2 dostala slova „stráže ochrany přírody“. Vůbec nejste schopen doložit, co to znamená. To musíte odkázat na znění daného ustanovení před novelizací. Řekněme, že těch novel bylo celkem devět. Když jako druhý odkaz na Sbírku zákonů použijete původní znění zákona, vůbec se tam nemusí nacházet druhý odstavec, ostatně tam nemusí být ani § 10. Když jako druhý odkaz použijete osmou novelizaci, dostanete podobný text, třeba „V § 10 odst. 2 se v první větě za středníkem doplňuje text '; ledaže je stanoveno jinak.'
Vhodný případ použití odkazu na Sbírku zákonů opravdu není, vyjma původních znění důležitých kodexů. To platí o zdroji k tvrzení: „V roce 2008 byl zákon novelizován, šlo spíše o právně-technickou změnu a v rozsahu práv a povinností z partnerství plynoucích nedošlo k zásadním změnám.“ Jestliže je to zdrojováno jen odkazem na novelizační předpis, chybí informace o tom, jak jednotlivé novelizované právní předpisy vypadaly před novelizací. Jak tedy doložit onu zásadnost změn? Patrně pouze nějakým odborným článkem, či snad důvodovou zprávou. --Vlout (diskuse) 3. 8. 2014, 12:40 (UTC)
Smím se zeptat, k čemu vlastně touto debatou hodláte spět? O co Vám jde? Cítím z Vašich příspěvků agresi a nekompromisnost, kterou jste sem možná přenesl z jiných míst, ale o kterou tady nikdo nestojí. Takže: Chcete zrušit šablonu Citace Sbírky zákonů? Nebo zakázat citování ze Sbírky zákonů? Nebo…? --Bazi (diskuse) 3. 8. 2014, 13:44 (UTC)
Milý Bazi, snad už mě trochu znáte a víte, že si tady opravdu nepotřebuji nic dokazovat. Příliš proto nerozumím Vaší reakci, debatu o šabloně jste rozproudil Vy a já jsem se Vám jen snažil vysvětlit, jak se věci ohledně Sbírky zákonů mají, když Vás to stále víc a víc zajímalo. A pokud bych měl já provést rozbor pocitů, tak bych řekl, že se Vám ta zjištění prostě nelíbí. Snad Vás uklidní, že nic navrhovat ke smazu nehodlám. Jestli jsem tady někdy něco navrhoval, tak to bylo vždy ku prospěchu wikipedie. Pravda, na některé věci bude potřeba si počkat. Třeba i na tak na první pohled samozřejmou věc, že citovat by se mělo tak, jak se cituje. Přeji vše dobré a neberte to tady moc vážně. --Vlout (diskuse) 3. 8. 2014, 20:06 (UTC)

Ad odkaz na doporučení Národní knihovny z roku 2009. Tento styl vychází zřejmě z příslušné normy ČSN, která v posledním svém vydání (v praktických příkladech na str. 24) ovšem výslovně uvádí, že „citování zákonů norma neupravuje, lze ale použít model bibliografické citace pro příspěvky v periodiku (výjimkou je pouze umístění data)“. Bude to asi nadbytečné, ale nutné zde poněkolikáté zopakovat, že citace právního předpisu není citací příspěvku v periodiku a že v praxi je způsob citace právních předpisů zažitý. Např. na mé diskuzní stránce uvádím tři odkazy na právnické fakulty, lze do nich nahlédnout. Bylo by také asi dobré, kdyby tvůrci těchto technických norem při příštím vydání konzultovali některou z nich, příp. nějaký soud či jinou právní autoritu. Alespoň na wikipedii by to ty, kteří ve své praxi právní předpisy necitují, mohlo přesvědčit. Ale to je jen takový povzdech bokem. --Vlout (diskuse) 3. 8. 2014, 07:11 (UTC)

PS: Na stránce článku Plná moc je takový vzor, jak to správně vypadá (citace právních předpisů jsou ale bez externích odkazů). --Vlout (diskuse) 3. 8. 2014, 07:30 (UTC)

Z předešlé diskuse mám pocit, že bychom se mohli shodnout na tomto: 1. Bylo by vhodné, aby parametr "ze dne {{{vydání}}}" byl nepovinný, protože takový parametr se obvykle v citacích právních předpisů nepoužívá. 2. Bylo by vhodné přidat nepovinný parametr "dále jen {{{zkratka}}}", který by umožňoval v dalších výskytech na jedné stránce uvádět např. namísto "občanský soudní řád" jen "o.s.ř.". 3. Jestli je § uveden na začátku nebo až na konci není tak moc podstatné, vhodnější zřejmě je uvedení na začátku, pokud by to ovšem znamenalo nutnost nějak složitě měnit skloňování, potom taková změna asi až tak potřebná není.
Pokud souhlasíte, prosím tímto kolegu Luka, který tuto šablonu vytvořil, aby udělal změny, které jsem teď zmínil, tedy parametr "vydání" jako nepovinný a přidat parametr "zkratka".-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Alfons.mucha (diskusepříspěvkybloky) 3. 8. 2014, 13:46‎ (CE(S)T)
Místo "dále jen {{{zkratka}}}" bych možná dal přednost obecné poznámce uváděné v závorkách: "({{{poznámka}}})". Umožní to širší využití.
Co se týká skloňování, nepovažuji za šťastné, aby ho obstarávala sama šablona (jak zaznělo výše). Musela by počítat se všemi možnými hodnotami, zbytečně by nabobtnal její kód a stejně by bylo lépe umožnit vyplnění libovolné hodnoty. Jde jen o to projít články, v kterých je šablona nyní použitá, a opravit vyplněnou hodnotu. Složité to není, jen tu práci bude muset někdo odvést.--Bazi (diskuse) 3. 8. 2014, 12:29 (UTC)
Ovšem § je nutné uvádět jako první. A také bych byl pro parametr poznámka, je zde obvyklejší a navíc kromě zkratky umožňuje např. doplnit text „ve znění do …“, tedy reagovat na situaci, kdy konsolidované znění k danému datu není dostupné. --Vlout (diskuse) 3. 8. 2014, 12:44 (UTC)
Měla by ta šablona zahrnovat citaci předpisů EU? Tam se uvádí též nutně orgán a datum přijetí a před předmětem (zpravidla) není čárka...--RPekař (diskuse) 3. 8. 2014, 12:57 (UTC)
Obecná poznámka je zřejmě vhodnější, máte pravdu. Když o tom více přemýšlím, jsem nakonec názoru, že praktičtější je ponechat § tak jak je nyní. Pokud by byl § na začátku, vznikl by problém se skloňováním, protože pokud odkazuji na celý předpis, použije se 1. pád (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád), zatímco když odkazuji na konkrétní ustanovení, je potřeba použít 2. pád (§ 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Nerozumím tomu, nevím, jestli by šablona uměla sama rozlišovat tyto situace, ale možná je to zbytečně složité. Kontaktoval jsem kolegu Luka se žádostí o uvedené dvě úpravy, pokud někdo toto umíte, můžete je eventuálně také provést. Ideální výsledná podoba by myslím měla vypadat takto: "Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "OZ"), § 15. [cit. 2014-07-31]. Dostupné online."
Pokud jde o evropské předpisy, dle mého názoru je pro ně stávající šablona s doplněným parametrem "poznámka" dobře použitelná. Pokud chci, aby citace vypadala třeba takto: "Směrnice EP a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 29. 4. 2012]. Dostupné online." - pak pro uvedení instituce (Úřad pro publikace Evropské unie) postačuje poznámka. Zda tam je nebo není čárka, není myslím podstatné. --Alf.M (diskuse) 3. 8. 2014, 14:10 (UTC)
Datum vydání jako pouze volitelný parametr jsem zařídil. Také jsem přidal poznámku do závorky. Zdály se být nekonfliktními body této diskuse. --Bazi (diskuse) 3. 8. 2014, 14:51 (UTC)
Děkuji. To je myslím rozumné řešení. V tuto chvíli vidím pouze problém v tom, že šablona nabízí pouze §, přestože Ústava, Listina a normy evropského a mezinárodního práva nejsou členěny na paragrafy, ale na články.--Alf.M (diskuse) 3. 8. 2014, 14:55 (UTC)
Možná by místo parametru paragraf mohl být parametr část, kde by bylo možné zapsat nejen např. „§ 10“, ale i „čl. 10“, „§ 10 odst. 2 písm. c)“ apod.
Bylo by také dobré odstranit zápis kurzívou. Především se právní předpisy citují standardním formátem. Ovšem i vyjde-li se ze zde prezentovaného náhledu, tedy že právní předpis je obdobou příspěvku v periodiku (viz i komentář k normě ČSN shora), mělo by se kurzívou psát jen periodikum – Sbírka zákonů. --Vlout (diskuse) 5. 8. 2014, 07:33 (UTC) Kurzívu jsem odstranil použitím jiného parametru z odkazované šablony, teď už je to skoro ideální.[1] Jednoho dne se určitě vyřeší i skloňování, § se přesune na začátek a citace už budou úplně v pořádku. --Vlout (diskuse) 5. 8. 2014, 10:01 (UTC)
  1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), § 15. [cit. 2014-08-05]. Dostupné online.
Co se týká toho skloňování, moc nevím, co by se s ním mělo řešit, prostě se přepíšou hodnoty parametru ve všech článcích. Jinak mě napadá, že by se daly ty články, případně hlavy a jiná označení celých sekcí namísto paragrafů ošetřit novým parametrem. Když se vyplní číslo paragrafu, zobrazí se paragraf, a když se vyplní třeba parametr část, zobrazí se např. Hlava XI. nebo Článek 1. Zůstala by tak možnost zjednodušeného uvádění pouhého paragrafu i možnost uvádění jiných částí. S technickým řešením bych problém neviděl, jen jde o dosažení nějakého konsensu. --Bazi (diskuse) 5. 8. 2014, 10:28 (UTC)
Mě by to určitě nevadilo. --Vlout (diskuse) 5. 8. 2014, 11:19 (UTC)
Tohle řešení zní rozumně, jsem pro.--Alf.M (diskuse) 5. 8. 2014, 11:35 (UTC)
Přišlo mi nesmyslné využívát šablonu Citace elektronické monografie sloužící k jiným účelům a cpát hodnoty do jejích parametrů určených pro úplně jiné účely, a tak jsem rovnou zkopíroval a upravil kód příslušné šablony. Výsledkem je, že kromě parametru část můžeme využít i alternativní URL, formát cílového odkazu (např. PDF) a taky uvést jazyk odkazu. Navíc už se typ právního předpisu nemusí nutně psát s velkým písmenem na začátku, to obstará šablona. Jen jsme přišli o funkci COinS, která stejně nevím k čemu je užitečná. Jestli bude někomu chybět, snad ji do šablony doplní. --Bazi (diskuse) 5. 8. 2014, 16:02 (UTC)
Výborně! A také děkuji za odstranění toho nesmyslného [online]. S užitím nových funkcí jsem doplnil citační vzory. Přesto poprosím ještě o jednu změnu: Mohl by být odkaz ("Dostupné online") dán úplně na konec? Původně to tak myslím bylo, teď je na konci datum přístupu, což není správně.--Alf.M (diskuse) 5. 8. 2014, 20:07 (UTC)
Tak teď už je to dokonalé.--Alf.M (diskuse) 6. 8. 2014, 07:57 (UTC)
Vypadá to skvěle, díky. --Vlout (diskuse) 6. 8. 2014, 06:54 (UTC)
Dobrý den, zaspal jsem, koukám, dobu nabídnout své dříve připravované návrhy „sofistikovaných“ šablon – zde ukázky, kód. Mnoho zdaru a na shledanou. Littledogboy (diskuse) 31. 1. 2015, 00:47 (CET)

vládní návrh[editovat zdroj]

Je možné tou šablonou citovat dokument tohoto typu: ? Nejsem si úplně jistý, že se jedná o právní předpis. --Auvajs (diskuse) 22. 8. 2015, 19:50 (CEST)

Platnost[editovat zdroj]

Měl by tu být datum, kdy vešel předpis v platnost. --Palu (diskuse) 13. 6. 2017, 20:09 (CEST)

Praktičtější by spíš byl údaj o účinnosti. --Auvajs (diskuse) 13. 6. 2017, 21:36 (CEST)
Přesně to jsem myslel. --Palu (diskuse) 13. 6. 2017, 22:03 (CEST)

Malá úprava[editovat zdroj]

@Matěj Suchánek, Bazi, Shlomo:Když se (pravděpodobně) nevyplní parametr paragraf, tak za názvem předpisu vzniká ne úplně pěkná mezera s čárkou (srov. např. František Otta). Sice drobnost, ale nešlo by ji nějak napravit? --Vlout (diskuse) 14. 7. 2019, 16:49 (CEST)

No ale když jsem zkusmo vyplnil paragraf, stejně za tím zůstávala mezera s čárkou. Takže s paragrafem to nesouviselo. Prostě pozůstatek úprav. Odstranil jsem mezeru a místo čárky dal tečku. I když si teď nejsem jistý, jestli podle norem tam být má, nebo spíš nemá. U jiných citací je před datem citace ještě datum vydání a tomu zpravidla tečka předchází. --Bazi (diskuse) 15. 7. 2019, 00:39 (CEST)
Normy sice neznám, ale předpokládám, že by tam ta tečka tedy měla být i v případě, že od přílohy dál už není nic vyplněno. Upravil jsem pro demonstraci. --Matěj Suchánek (diskuse) 15. 7. 2019, 09:53 (CEST)
Díky oběma, takhle je to vyhovující.--Vlout (diskuse) 16. 7. 2019, 02:22 (CEST)