Diskuse:Seznam přezdívek českých a slovenských železničních vozidel

@Uacs451: Neměl by název článku být Přezdívky českých a slovenských kolejových vozidel?--Tomas62 (diskuse) 10. 1. 2016, 21:19 (CET)

Ad polština bych přidal lingvistickou poznámku: pl kolej = cs železnice. — Jagro (diskuse) 10. 1. 2016, 22:07 (CET)

A když už jsme u toho: kolejové vozidlo je například i tramvaj či metro a jejich přezdívky tu asi shromažďovat nechceme, takže za mě jasné ne a věnujme se pouze velké dráze. — Jagro (diskuse) 10. 1. 2016, 22:09 (CET)

Definice českého a slovenského železničního vozidla

Asi by to chtělo definovat co vlastně je české a slovenské železniční vozidlo. Je to

• vozidlo vyrobené na území těchto států včetně ČME3, ČS200…?
• vozidlo mající „české nebo slovenské označení“?

Tohle většina nepochopí a bude sem v dobrý víře cpát Taury, Herkuly atd.

Další možnosti

• vozidlo vlastněné / půjčené / zapůjčené dopravcem / poolem se sídlem na území těchto států? To by asi šlo, ale pak tu narazíme na problémy typu TSS 180 vs. Č(S)D 180; ÖBB 1016, 1116, 1216 tu nemá co dělat, ale místo nich by tu měl být mnohem méně známý AWT 183 (mimochodem další kolize), Vectron by tu měl být jako RJ 193 i ČDC 383…
• vozidlo, které jezdí po území těchto států (vyjma ŽZO)? Kromě předchozích by sem pak patřilo i Dřevolíno, Desiro a kdo ví co všechno ještě jezdí (nejen) v pohraničí.

A pár dalších detailů k diskusi:

• Railjet není elektrická jednotka. Zavést kategorii osobní vozy a sjednotit se syslem + přidat ostatní osobní vozy – Honeckery, Koženky, Temelíny…?
• Inkonzistence mezi 440 + 640 + 650 (v jednom řádku) / 460 + 560 (ve dvou řádcích) / 451 + 452 (ve dvou řádcích).

--Vasek H (diskuse) 17. 6. 2016, 20:45 (CEST)

Podle mého názoru je české a slovenské železničního vozidlo takové vozidlo, které je vlastněné nebo zapůjčené dopravcem, který zajišťuje dopravu v ČR nebo SR, nebo má domovskou stanici v ČR nebo SR. Patří sem tedy vozidla dopravců ČD (tedy i Taurus kterého mají ČD v pronájmu), RegioJet, Leoexpres, Arriva... Nikoliv tedy vozidlo zahraničního dopravce na mezistátních linkách s domovskou stanicí mimo ČR a SR.

Railjet je trochu sporný, protože se jedná o jednotku výrobcem nazvanou Viaggio Comfort která jezdí výhradně s Taurusem. Bylo též zvažováno její spojování s lokomotivami 380. Je ale pravda že je to jednotka vyráběná bez lokomotivy a lokomotivy Taurus jezdí i bez této jednotky.--MIGORMCZ (diskuse) 20. 6. 2016, 16:44 (CEST)

"Je to..." b) = vozidlo mající „české nebo slovenské označení“ - Takto jsou koncipovány veškeré seznamy a šablony tohoto typu. --Harold (diskuse) 20. 6. 2016, 16:57 (CEST)

Jak je to tedy s Taurusem a Railjetem?--MIGORMCZ (diskuse) 20. 6. 2016, 17:47 (CEST)

Podle ostatních seznamů: Pokud je mi známo, tak Taurus nemá v ČR/SR přidělené číslo řady (nevím, čím to je, jestli nějakou registrací, zkouškami, aj., železnici moc nesleduju), tedy by zde neměl být. Vectrony nedávno získaly řadu 383, ty jsou tedy OK. Railjety jsou vlastněny ČD a kdyby šlo o trakční jednotky, asi by měly vlastní řadu, nicméně určitě mají nějaké české číslo UIC, takže obecně asi OK. U nich je jen otázka, zda sem vkládat i ostatní netrakční vozidla (osobní a nákladní vozy), nechat tady Railjet jako výjimku (ale asi určitě bych ho vydělil od el. jednotek), nebo ho odstranit (jako netrakční). Ale autorem seznamu nejsem, udělal jsem v něm jen kdysi pradávno pár nějakých menších editací a této diskuse jsem si všiml akorát náhodou v posledních změnách, takže to nechám na povolanějších. Jen jsem chtěl vysvětlit tu koncepci podobných seznamů. --Harold (diskuse) 20. 6. 2016, 18:26 (CEST)

Problém je, že do budoucna už s tím seznamem podle českých řad nevystačíme. Podle aktuálních pravidel totiž platí, že pokud je vozidlo zaregistrováno v jedné zemi, už mu toto číslo zůstane navždy. Takže českou řadu dostane vozidlo jen tehdy, pokud je nové (tj. dosud nebylo nikde registrováno) nebo dochází k jeho zásadní přestavbě. Proto také jediné Taurusy vlastněné českou firmou (tj. ty u AWT) mají stále německou řadu. --Cmelak770 (diskuse) 20. 6. 2016, 21:56 (CEST)

Tak jestli je to tak, tak bych tam toho Tauruse ponechal protože je jak v pronájmu u ČD tak u AWT.

Pro Railjet by se mohla vytvořit nová kapitola Netrakční jednotky, nebo by se přidal k Syslovi

A pro nově přidávané vozy bych zavedl pravidlo jestli má domovskou stanici v ČR nebo SR, nebo jestli jezdí u českého dopravce (ČD - Taurus).--MIGORMCZ (diskuse) 21. 6. 2016, 11:02 (CEST)

Jen bych dodal, že jedinou českou firmou, která vlastní Taurusy je AWT. České dráhy žádné Taurusy nemají ani ve svém majetku ani v nájmu, pouze některé Taurusy rakouského dopravce ÖBB mají nátěr ČD. Já bych se držel pravidla, že za "české" nebo "slovenské" je považováno takové vozidlo, jehož držitel má v daném státě sídlo. Držitele lze zjistit na každém vozidle, neboť na něm musí být vyznačen kód VKM. --Cmelak770 (diskuse) 21. 6. 2016, 12:44 (CEST)

Jestliže bychom Taurusy s nátěrem ČD nepočítaly jako české, tak stejně má Taurusy i AWT a v tom případě sem Taurus patří. Dále Railjet bych přesunul k syslovi a kapitolu bych nazval netrakční jednotky a řídící vozy. Pokud máte někdo něco proti napište sem svůj názor. jinak tento krok udělám večer.--MIGORMCZ (diskuse) 21. 6. 2016, 16:14 (CEST)

Sloučení dle druhů

@Márton CZ-HU, MIGORMCZ: Navrhuji, aby sekce "Historická a neprovozní vozidla" byla rozpuštěna a v ní obsažená vozidla a jednotky byly zařazeny do základního členění podle druhů. Nějak mi nesedí, aby elektrická jednotka zmizela ze sekce elektrických jednotek pár týdnů poté, co přestala být pravidelně podle grafikonu nasazována do provozu. Vozidlo by mělo sdílet svoji kapitolu s vozidly podobného druhu natrvalo, a do historie by pak měla odejít celá sekce, až se daná technologie přežije - tak jako do historie odešla koňka a parní lokomotiva. Dělit elektrické jednotky do dvou kapitol v úplně různých částech článku mi připadá nesmyslné a nepřehledné, stejně jako měnit zařazení strojů podle toho, jestli ještě v nějakém zapadákově poslední kousky jezdí, nebo už ne. A obzvlášť absurdní mi připadá, pokud máme řadu 810 v úplně jiné sekci než 811, ačkoliv jsou to typy pro laika takřka k nerozeznání. Je-li to nutné, můžeme v tabulce vysloužilé typy nějak graficky odlišit, nějakým zabarvením pozadí anebo nějakým křížkem, jak to děláme u památných stromů či kulturních památek. Popřípadě je možné historický aspekt zohlednit tím, že vozidla nebudou v rámci sekce řazena podle druhé a třetí číslice, tedy podle konstrukční skupiny (ta čísla jsou, jak se zdá z článku Značení lokomotiv, nejspíš bezvýznamová a nahodilá), ale například řazena podle roku uvedení do výroby či seskupována podle konstrukční příbuznosti: aby například všichni tři Brejlovci byli u sebe a obě Zamračené u sebe, a ne proloženě. --ŠJů (diskuse) 15. 10. 2018, 01:08 (CEST)

Osobně nejsem proti sloučení provozních a neprovozních vozidel. Navrhoval bych způsob řazení podle řad CZ/SK a možná přidání řad podle Krišpína do druhého sloupce. Vymezení neprovozních, či muzejních strojů bych pak navrhoval pomocí podbarvení červenou barvou. Při takovém zásahu do článku by pak možná stálo za zvážení nějakého barevného vyčlenění pro vozidla, která jsou v provozu pouze v minimálním počtu někde na vlečkách a nejsou tak běžně k vidění.--MIGORMCZ (diskuse) 15. 10. 2018, 09:34 (CEST)

Sloučení se mi zdá jako rozumný nápad. --Harold (diskuse) 18. 10. 2018, 08:14 (CEST)

Souhlasím. --Vojtěch Tobola (diskuse) 9. 2. 2021, 09:33 (CET)

@Vojtěch Tobola: toto je stará diskuze. Sloučení již dávno proběhlo. --MIGORMCZ (diskuse) 10. 2. 2021, 10:13 (CET)