Diskuse:Primátorská tramvaj

Článek týdne

Tento článek byl v 23. týdnu 2015 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla Primátorská tramvaj byla v období od 30. listopadu do 6. prosince 2015 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … před první světovou válkou měl pražský primátor pro své potřeby k dispozici primátorskou tramvaj? (na obrázku)“

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Jagro

• Vyřešeno ujednotit název muzea ve Střešovicích
• Vyřešeno Národní technická památka České republiky by se hodil alespoň pahýl, aby člověk tušil, co ještě tam patří
  • Tady je problém, že ten seznam není veřejný. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 15:13 (CET)
    • O národních technických památkách slyším poprvé. Tím neříkám, že takový památkový status neexistuje, nicméně na uvedeném odkazu MK ČR se nic o národních technických památkách nepíše (je jen o kulturních památkách). Nicméně pokud taková skupina památek existuje, pak založení článku (seznam být nemusí; i u národních kulturních památek máme článek a pak navíc seznam) by dost pomohlo. Kdybys něco našel, bylo by to super. A ještě chci upozornit, že v článku chybí pro prohlášení národní technickou památkou v roce 1998 zdroj. Po doplnění zdroje budiž, ale Novinky bych za nějaký autoritativní zdroj v tomto extra nebral... Novináři si pletou, co to je pamětihodnost (obecně), vyhlášená kulturní památka, vyhlášená národní kulturní památka (a pokud existují i oficiálně vyhlášení technické památky... V tom případě by se mělo přistoupit k revizi Kategorie:Technické památky v Česku, ale to není věc tohoto článku.) --Harold (diskuse) 16. 3. 2015, 19:50 (CET)
      • Jestli náhodou nejde o toto: Dne 21. července 1998 byl soubor 50 historických vozidel městské hromadné dopravy a 34 dalších sbírkových předmětů v Muzeu prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. (http://www.dpp.cz/muzeum-mhd/). Ústřední seznam kulturních památek ČR rozlišuje pouze movité a nemovité věci, bližší dělení není.--RomanM82 (diskuse) 16. 3. 2015, 20:18 (CET)
        • Je to, Harolde, přesně tak, jak píše Roman. Ale přiznávám, že je to s tou památkovou ochranou tramvaje takové nějaké zmatečné. Nikde to není jasně definováno. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 20:30 (CET)
          • OK, to je dobré, ideální by byl zdroj, že i konkrétně vůz č. 200 je součástí toho souboru, ale je to dost pravděpodobné. Proti zařazení do Kategorie:Movité kulturní památky České republiky (nikoliv movitých NKP, jak tam bylo původně) asi už nic nemám. Osobně bych, pokud se nenajde další zdroj, vyhodil tu poznámku o "národní technické památce" a místo toho tam dal zmínku o tom souboru zařazeném mezi movité KP. --Harold (diskuse) 16. 3. 2015, 22:07 (CET)
      • Ta kategorie „Technické památky“ se již řešila. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 21:02 (CET)
        • Že se to s autorem kategorie před časem řešilo, jsem tehdy myslím nezaregistroval. Server technickepamatky.cz je klasický zájmový web, za jehož počátkem stojí "bunkrologové" z http://opevneni.cz/, tedy nadšenci do technických staveb obecně. To není žádná autoritativní instituce, takže současný stav kategorizace považuji za dost špatný. :-/ Možná, že nějaký oficiální status "technické památky" skutečně existuje, ale chtělo by to kvalitní zdroje... A ani encyklopedie nakladatelství Libri to asi nebude. --Harold (diskuse) 16. 3. 2015, 22:07 (CET)
  • Nakonec jsem použil informace z Haroldem odkázané Fojtíkovy publikace o střešovické vozovně. --Jan Polák (diskuse) 18. 3. 2015, 17:19 (CET)
• Vyřešeno u technického popisu bych dělil i čtyřciferná čísla, v pravidle je to napsáno dosti neurčitě, ale myslím, že by to pomohlo přehlednosti
• Vyřešeno pokud se hmotnost měnila, uvést změnu, pokud ne, přítomný čas jako u ostatních délek
  • Je to již teď vyhovující? --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 18:15 (CET)
    • OK. — Jagro (diskuse) 17. 3. 2015, 00:15 (CET)
• nemám k dispozici uváděný zdroj, ale je třeba rozlišovat mezi rychlostí konstrukční a dovolenou
  • V užitých zdrojích toto nerozdělují, vždy hovoří pouze o „hmotnosti“ (bez bližší specifikace). --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 18:15 (CET)
    • Nemluvím o hmotnosti ale o rychlosti: došlo ke zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti na 30 km/h. — Jagro (diskuse) 17. 3. 2015, 00:15 (CET)
      • A jo, to jsem popletl. Zkusím to prověřit. --Jan Polák (diskuse) 17. 3. 2015, 07:12 (CET)
• Vyřešeno Ohledně přezdívky sluníčko je o dost složitější… Primárně je sluníčko vůz 5601, který vznikl z nějaké klasické tétrojky a byl zrušen a reinkarnován kolem roku 2005 na 8167, který je dodnes v provozu; k němu se ještě váže parťák měsíček 5602, který skončil pár let zpátky zadním nárazem v serpentinách pod Chotkovými sady. Ale aby nebyla situace tak jednoduchá, existuje ještě prototyp T4 evidence 5500, kterému se, světe div se, také říká sluníčko. Sečteno podtrženo bych řekl, že tehdy byl v dílnách někdo zaujatý na sluníčka a maloval je na každý vyhlídkový vůz… :) Takže bych doplnil do článku, že nebyl jediný, že to bylo označení vyhlídkových vozů, nebo tak něco.
  • O označení Tebou zmíněné tramvaje T3 za Sluníčko jsem slyšel. Dokonce jsem v ní možná kdysi i jel. Ve zdroji (Kysela: Stručný průvodce Muzeem městské hromadné dopravy v Praze) je uvedeno: „Namísto původních střešních svítilen byla střecha vystrojena běžnými trojbokými linkovými svítilnami, tzv. budníky. Pojmenování vozu Sluníčko se vžilo podle označení, jež bylo do budníků vloženo.“ A na jedné fotografii jsem na tramvaji skutečně viděl symbol sluníčka. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 18:15 (CET)
    • Jasně, jenom to, prosím, uveď do článku, aby nedocházelo k nedorozuměním mezi sluníčky, stačí jednoduchá zmínka, že tuto přezdívku nesly i další vozy. — Jagro (diskuse) 17. 3. 2015, 00:15 (CET)
      • Máš to tam. --Jan Polák (diskuse) 17. 3. 2015, 07:12 (CET)
• Vyřešeno Co se týká kočičího záchodu, nemyslím, že by byl zřízen pro děti, ale spíše jako zásoba písku do pískovačů, dnes se na každém voze nachází velká plechovka (a také kolují historky o potřebách řidičů :). Mrkni do zdroje, ale přijde mi to trochu moc senzacechtivé a neodborné, i když vůbec nepochybuji, že si do písku nějaké dítko odložilo.
  • Jeden zdroj (Linert: Vozidla pražské tramvajové dopravy) uvádí: „Mimo nátěru byly do vozu zabudovány podélné lavice přizpůsobené dětem. Do výbavy patřily i nočníčky.“ V jiné publikaci (Kysela: Stručný průvodce Muzeem městské hromadné dopravy v Praze) se píše „Na zadní plošině se nacházela dřevěná truhla se dvěma kruhovými otvory a s víkem, jež byla naplněna pískem. Nebylo to nic jiného, než nouzový záchod pro děti z mateřských škol.“ Ten druhý text psal Lubomír Kysela, bývalý dlouholetý správce muzea MHD a nemám dojem, že by si zrovna on chtěl vymýšlet a hledat nějakou senzaci či něco podobného. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 18:15 (CET)
    • Zajímavé, pokud o tom takhle mluví i zdroje… :) Stejně je to zvláštní, jeden zdroj mluví o nočnících, druhý o kočičáku, což je v podstatě něco jiného. Otázka je, jestli řidič častěji doházel do pískovače, co si děti odložily, nebo si děti častěji odkládali do toho, co řidič nedoházel do pískovače. :D — Jagro (diskuse) 17. 3. 2015, 00:15 (CET)
      • Pokud nenajdeme něco lepšího, tak jsem tam zatím tuto verzi nechal. --Jan Polák (diskuse) 17. 3. 2015, 07:12 (CET)
• Vyřešeno uvádí se, že při rekonstrukci se hmotnost vozu zvýšila, ale číselně klesla skoro o tunu, bude potřeba projet všechny hmotnosti v článku a upravit, případně sjednotit vývoj na jedno místo
  • Asi jsi přehlédl změnu hmotnosti při úpravě v roce 1922, kdy poklesla na 10 tun. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 18:15 (CET)
    • Pardon, OK. — Jagro (diskuse) 17. 3. 2015, 00:15 (CET)
      • Nic se neděje. --Jan Polák (diskuse) 17. 3. 2015, 07:12 (CET)
• Vyřešeno ve Vokovicích nikdy muzeum nebylo, jak uvádíš v poznámce, takže by se to nemělo psát ani v článku
  • Máš samozřejmě pravdu, že ve vokovické vozovně muzeum nebylo. Nicméně v referenci je skutečně vokovická vozovna zmíněna a píše se o ní i v článku na Wikipedii, kde je uvedeno „V této době [rozuměj 70. a 80. letech 20. století] zde byly deponovány také historické vozy, které jsou dnes umístěny v Muzeu MHD ve Střešovické vozovně.“ --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 13:27 (CET)
    • Já nerozporuji, že vůz deponovali ve Vokovicích, to říká i zdroj, jde mi o to, že ze současné formulace vyplývá, že ve Vokovicích bylo muzeum, takže bych to přeformuloval na něco jako: a následně byl pro potřeby vznikajícího muzea deponován ve vokovické vozovně.
      • Upraveno dle Tvé rady. Snad je to již vyhovující. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 15:13 (CET)
        • Príma. — Jagro (diskuse) 17. 3. 2015, 00:15 (CET)
• Komentář poptal jsem kamarády o nějaké fotky z provozu kolem roku 2010, kdy hodně lítala po zkušebkách, takže doufám, že se objeví i fotky mimo vozovnu.
  • děkuji. Hodily by se hlavně fotky interiéru. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 13:26 (CET)

Díky za hezký článek, — Jagro (diskuse) 16. 3. 2015, 13:03 (CET)

Leotard

Gratuluji k velmi pěknému článku. Nějaké nápady na vylepšení přece jen mám (a neumím opravit sám):

• Nevyřešeno Označovat výrobce jako "společnost Františka Ringhoffera" mi připadá malinko dehonestující. Tak velká firma už by si zasloužila dohledat aktuálně platný název z doby výroby vozu. Mně se to tedy nepodařilo, ale ono to půjde.
  • Našel jsem plakát a tam je psáno o firmě Františka Ringhoffera. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 16:06 (CET)
    • Byl jsem se podívat i v knihovnách a tam píší, že společnost opravdu byla rodinným podnikem a až roku 1911 se změnila na „Ringhofferovy závody“. Navíc i dva zdroje uvádí, že tramvaj vyrobila firma Františka Ringhoffera. Proto název společnosti ponechám ve stávajícím tvaru. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 18:15 (CET)
      • Jeden z mých zdrojů (LOSOS: Atlas tramvají) tvrdí, že výrobcem byly Ringhofferovy závody, a. s. Ale neprosazuji to, kdo ví, kdo od koho opisoval. --Leotard (diskuse) 16. 3. 2015, 22:29 (CET)
        • Díval jsem se v Městské knihovně do knížky Kateřiny Bečkové „Továrny a tovární haly (2. díl)“, v níž píše, že název „Ringhofferovy závody, a. s.“ používala firma až od roku 1911, kdy – to je moje interpretace – potřebovali prachy na další rozvoj, tak udělali akciovku. --Jan Polák (diskuse) 17. 3. 2015, 07:12 (CET)
• Komentář Elektrické podniky byly nejen dopravní, ale i elektrárenskou společností. Přesměrovávat z Elektrických podniků na DPP je zavádějící, jejich nástupce je například PRE.
  • Takhle to máme nastavené přesměrováním na Wikipedii. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 18:15 (CET)
• Vyřešeno Popis tramvaje by si zasloužil doladit. Píše se tu "vůz je vybaven čtyřmi nápravami …", dále v článku se ale správně píše, že skoro sto let už je to jinak.
  • Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 18:15 (CET)

Zcela obecně by se dal článek ještě více zamodřit, o to se pokusím sám. --Leotard (diskuse) 16. 3. 2015, 14:35 (CET)

Děkuji za kontrolu i příslib doplnění vhodných článků. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 18:15 (CET)

RomanM82

Hezký článek, díky.

• Přivítal bych osvětlení (např. poznámku) k těmto pojmům: půlové motory, tlapové zavěšení (viz třeba Elektrická_lokomotiva#Mechanické uspořádání pohonu), „maximum traction“, rozsocha.--RomanM82 (diskuse) 16. 3. 2015, 19:03 (CET)
  • Děkuji za hodnocení. Zatím zpracovány články Rozsocha (železnice) a Maximum traction. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 21:02 (CET)
    • Tlapový motor má osu rotoru rovnoběžnou s nápravou. Na kostře (statoru), která je často odlitkem, jsou nálitky tvořící ložisková pouzdra. Motor je zavěšen dvěma ložisky na nápravě, neodpružený. Třetím bodem zavěšení je odpružené zavěšení na rám podvozku nebo celého vozidla. Přenos síly z motoru na nápravu se děje ozubenými koly nalisovanými na nápravě a na rotoru motoru. To je zásadní odlišnost od motorů tramvají ČKD/Tatra, kde je motor uložen kolmo k nápravě, nebo tramvají 15T z podniku Škoda Plzeň, kde jsou motory umístěny vně podvozku, kolmo na nápravu.--Leotard (diskuse) 16. 3. 2015, 22:22 (CET)
      • Na základě Tvých údaj, Leotarde, jsem si dovolil založit článek Tlapový motor. --Jan Polák (diskuse) 17. 3. 2015, 07:42 (CET)
  • Díval jsem se znovu do zdroje a skutečně v něm píší o „půlovém motoru“. Přesto Google spíš píše o „pólovém motoru“. Nemohl by to být tedy on? Nejsem elektrikář nebo strojař, tak to nedokážu posoudit. --Jan Polák (diskuse) 17. 3. 2015, 07:47 (CET)
    • Budu hledat dál, ale jsou zdroje, kde se píše o "polomotorech". Jestli jsem to správně pochopil, tak to byly dva motory na stejné hřídeli (?) a mělo to nějak souviset s izolací, tedy elektrickou izolací vinutí uvnitř motoru, kterou staří čeští elektrotechnici (Křižík) neuměli v tom 19. století udělat. To se potom zapojí oba motory do série a na každý vychází napětí jen 300 V místo 600 V.--Leotard (diskuse) 17. 3. 2015, 08:10 (CET)

Harold

• Vyřešeno Délka: V knize Linert, Fojtík, Mahel: Kolejová vozidla pražské městské hromadné dopravy (DPP, 2005) je původní celková délka uvedena 10 710 mm, po rekonstrukci v roce 1922 pak 10 860 mm. Délka se podle přiloženého nákresu liší použitým spřáhlem. Vzhledem k tomu, že na současných fotkách je vidět spřáhlo pražského typu, které bylo na vůz dosazeno asi někdy v letech 1913–1922, pak by tato délka měla být v textu (první věta v kapitole "Popis tramvaje") reflektována.
• Vyřešeno Hmotnost: Hmotnost vozu původně dosahovala 11 910 kg – V knize Linert, Fojtík, Mahel: Kolejová vozidla pražské městské hromadné dopravy (DPP, 2005) se jako původní hmotnost uvádí 11 190 kg. Překlep?
• Vyřešeno Kapitola "Exteriér": Ten vůz tak pořád vypadá, takže použití minulého času se mi nezdá jako nejlepší. Totéž možná "Interiér", ale přesně nevím, jak je vůz vybaven nyní.
  • V publikaci, z níž jsem čerpal, je uváděno, že popsané údaje se vztahují k vyrobenému vozu. Myslíš, že by podobný úvod prospěl i tomuto článku? Ostatně, něco jsem tam již v kapitole „Popis tramvaje“ (v první větě) napsal. --Jan Polák (diskuse) 18. 3. 2015, 17:19 (CET)
    • To je dobrý nápad. Na začátku "Popisu vozu" bych uvedl, že se ty údaje vztahují ke stavu po vyrobení s tím, že úpravy z dalších desetiletí jsou uvedeny v další kapitole. V tom případě by tam asi mohl zůstat minulý čas, i když mi ten text s fotkou vedle připadá trochu divný. Ještě jsem si všiml, že v popisu muzejní rekonstrukce je uvedeno pouze neurčité "Během následujících rekonstrukcí prováděných v muzeu, se jejich autoři snažili navrátit tramvaji takový vzhled, jaký měla ve svém nejdelším provozním období." Tam by se podle mě hodilo zopakovat, že se po renovaci má jednat o stav vozidla z let 1922-1951. A připomínám kategorii movitých kulturních památek. --Harold (diskuse) 19. 3. 2015, 17:27 (CET)
      • Snad již všechno doplněno. Tu kategorii Movité kulturní památky nakonec přidal kolega RomanM82, za což mu děkuji. --Jan Polák (diskuse) 21. 3. 2015, 15:44 (CET)

Jinak pěkné. --Harold (diskuse) 16. 3. 2015, 19:50 (CET)

Děkuji za odborné zkouknutí. Pravděpodobně to budou opravdu překlepy. K publikaci se dostanu buď zítra nebo pozítří. Prosím tedy o trpělivost. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2015, 21:02 (CET)

Interiér byl asi skutečně rekonstruován do původního stavu, vypadá to, že toto by mohl být on. Jinak mám ještě malý tip na publikaci Pavel Fojtík: Vozovna Střešovice 1909-1999 (Dopravní podnik hl. m. Prahy, 1999); asi to spíš bude nějaká brožura a ani nevím, jestli se dá sehnat, ale třeba by tam mohlo něco být o tom prohlášení za památku. --Harold (diskuse) 16. 3. 2015, 22:07 (CET)

Díky za tip. Knížku mají v naší Městské knihovně, tak do ní zkusím nahlédnout. --Jan Polák (diskuse) 17. 3. 2015, 07:12 (CET)

Stejné délky vozu jsou udávány i ve starší publikaci: LOSOS, L.: Atlas tramvají. NADAS, 1980. Nedivil bych se, kdyby Linert, Fojtík, Mahel čerpali právě odtud. --Leotard (diskuse) 16. 3. 2015, 22:25 (CET)