Diskuse:Messier 87

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

WP:Q[editovat zdroj]

RomanM82[editovat zdroj]

Zdravím, díky za pěkný článek.

VyřešenoVyřešeno Doplněno
  • Později v roce 1888 byla tato galaxie přidána pod označením NGC 4486 do katalogu mlhovin. Spíše bych napsal tento objekt byl přidán.
VyřešenoVyřešeno Vyřešil Utar

--RomanM82 (diskuse) 2. 10. 2018, 17:55 (CEST)

Děkuji za připomínky. --Pepe357 (diskuse) 26. 10. 2018, 09:32 (CEST)

Utar[editovat zdroj]

I

Prošel jsem to zatím po Viditelnost, včetně.

VyřešenoVyřešeno Zdroj není, přišlo mi to tak čitelnější, ale po úvaze měním na písmenný přepis z azbuky do latinky
  • Ve svém díle The Realm of the Nebulae vydaném v roce 1936 Hubble probíral tehdejší názvosloví. – možná odebrat, nepřijde mi dostatečně související
VyřešenoVyřešeno Opravil jsem překlad tak, aby bylo jasné, že se názvoslovím neprobíral ze zvědavosti, ale šlo mu o jednoznačné odlišení galaxií od mlhovin
  • Ovšem středové zhuštění rentgenového záření je zde pouze slabé. – rozvést/vyjasnit/odkázat co je středové zhuštění zač a co značí to, že je slabé
VyřešenoVyřešeno Upraveno

--12. 10. 2018, 22:26 (CEST), Utar (diskuse)

Děkuji @Utar: za recenzi. Bude pokračování? --Pepe357 (diskuse) 26. 10. 2018, 09:32 (CEST)
II

Vlastnosti

  • to značení ionů v tom odstavci o spektrálních čarách mi nepřijde správné, to se obvykle značí přes horní indexy, ne? nebo je to jen jiný styl, kde jedno 'I' značí obyčejný kyslík a 'OIII' odpovídá 'O2+'? (CERN)
VyřešenoVyřešeno Přesně tak, jde o spektroskopický zápis ([1]), protože se píše o spektru.

Části galaxie

  • Zastoupení některých prvků – asi by mi dávalo větší smysl porovnání zejména s Mléčnou drahou než porovnávat průměrné hodnoty galaxie se zastoupením prvků v jedné hvězdě (Slunci)
OtázkaOtázka Zrovna tato hvězda je významná v tom, že je k Zemi nejblíže, takže ji můžeme dobře zkoumat, rozhodně mnohem snáze, než celou prachem zakrytou Galaxii. Autoři citované studie píšou, že udávají chemické složení ve srovnání se Sluncem for convenience, tedy se to v astronomii pravděpodobně takto používá. Podobně je Slunce měrnou jednotkou pro hmotnost jiných galaxií. Asi by bylo zajímavé srovnání s Mléčnou drahou, ale přijde mi to jako uvádět rozměr pro zajímavost i v palcích. Pomohlo by to přehlednosti?
  • přebytek záření na vlnových délkách přes 25 μm – takže neobvykle silné záření s vlnovou délkou větší než 25 μm? není znám druhý konec intervalu? nebo jím má být konec celého pásma, tedy 25 μm – 1000 μm (1 mm)?
VyřešenoVyřešeno Upřesněno
  • křemičitanová prachová zrnka nevydrží – takže kvůli záření z toho výtrysku jsou ohromné objemy mezihvězdného prachu rozbita či vyvrhována z galaxie ven? možná trochu rozvést, jak je to myšleno
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • Přehlídka z roku 2006 – specifický termín? nebo raději zaměnit třeba za průzkum/pozorování?
VyřešenoVyřešeno Ponecháno. Přehlídka oblohy je běžně používaný výraz, viz [2] nebo [3]. Je zde míněno, že chtěli získat přehled o počtu kulových hvězdokup, takže žádná módní přehlídka.
  • účinný poloměr – dal bych odkaz, ale našel jsem jen Účinný průřez, který se nezdá nejvhodnější
VyřešenoVyřešeno Na efektivní poloměr ani účinný poloměr se nikde na Wikipedii neodkazuje a přitom tam nechci napsat ani efektivní ani skutečný (čekal bych, že skutečný poloměr bude znamenat vzdálenost k nejvíce vzdálenému členu hvězdokupy). Ani anglický originál nemá odkaz. Ponechal bych to.

--27. 10. 2018, 16:56 (CEST), Utar (diskuse)

Bude třetí dávka, nebo je hotovo? --Pepe357 (diskuse) 29. 10. 2018, 11:57 (CET)
III

Výtrysk

  • některé odstavce (třeba Pozorování ukazují) jsou zde asi tvořeny jen podle jednoho zdroje, mohlo by být u něj uvedeno něco o platnosti na celý odstavec? používám raději část poznámka v citační šabloně nebo samostatnou poznámku za referencí, raději než kopírovat stejný zdroj za každou větu … ale takhle to vypadá, že jen poslední věta je ozdrojovaná a zbytek ne
  • kvůli klamu (Dopplerův jev?) se zdá rychlost výtrysku nadsvětelná, jaká tedy ale je? je známo něco bližšího než téměř rychlostí světla?
  • hodilo by se mít Objekt BL Lacertae, ostatní pojmy se dají odhadnout, ale tohle je nicneříkající název (a mělo by to asi radši být s typu, viz sk:Kategória:Objekty typu BL Lacertae)
  • chomáč hmoty – opravdu používaný termín?
  • Vzájemné ovlivňování – tahle věta je myšlena obecně pro uvedení laloků nebo popisuje místní situaci? (výsledné zmatení viz další bod)
  • takže ve výtrysku jsou dva výrazné rádiové laloky, z nichž z každého tryskají dva další malé výtrysky, které se rozptylují v [dalších] rádiových lalocích??
  • konec sekce už nemá přepočty z kpc na světelné roky (i když bych neřekl, že je nutné je dávat všude)
  • hm, minul jsem někde v článku zmínku o tom, kterým směrem ten výtrysk míří (v nějakých galaktických souřadnicích) nebo tam není?

Okolí

  • Na základě hmotnosti je M87 nejvýraznějším členem – prostě je mezi galaxiemi v té kupě ta nejhmotnější, ano?
  • vznik hala byl zakončen dřívějším působením jádra – halo je nyní tak ohraničené, protože (na něj?) dříve působilo jádro?? to anglické early feedback bych raději překládal nějak jako působením jádra v raném období M87, i když působení je asi moc obecný termín

Reference

  • Ve vzdálenosti do 3 kpc od jádra galaxie uvádí autoři metalicitu: –zapadlé v referencích, převést na poznámku (poznámku s referencí lze udělat přes tag:ref)

Toť vše. Díky za zajímavý článek. --9. 11. 2018, 00:38 (CET), Utar (diskuse)

Mirek 256[editovat zdroj]

  • solar values je hmotnost Slunce? nadpis v tabulce.
VyřešenoVyřešeno Díky za odhalení záludného šotka =)
  • Celková hmotnost prachu v M87 není větší než 70 000 hmotností Slunce - sice ozdrojováno, ale pochybuji.
VyřešenoVyřešeno Po prohlídce zdroje musím říct, že nemám lepší zdroj pro tuto hodnotu než zmíněný recenzovaný věhlasný vědecký časopis. Zdá se ti ta hodnota příliš nízká? Eliptické galaxie obecně obsahují méně prachu než galaxie spirální. Zdá se příliš vysoká? Prach může pocházet z nedávno pohlcené zaprášené galaxie.
Právě naopak, velice nízká, ale když to tvrdí recenzovaný vědecký časopis, necháme to tak.Mirek256 28. 10. 2018, 07:01 (CET)
OK

Mirek256 13. 10. 2018, 06:58 (CEST)

Díky @Mirek256: za odbornou kontrolu --Pepe357 (diskuse) 26. 10. 2018, 09:32 (CEST)