Přeskočit na obsah

Diopsid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Diopsid
krystal diopsidu
krystal diopsidu
Obecné
Kategorieminerál
Chemický vzorecMgCaSi2O6
Identifikace
Barvasvětle až tmavě zelená, někdy nažloutlá až bezbarvá
Vzhled krystalukusové, krátké prismatické krystaly
Soustavamonoklinická
Tvrdost5,5 - 6,5
Leskskelný
Štěpnostdobrá
Index lomunα = 1,663 - 1,699
nβ = 1,671 - 1,705
nγ = 1,693 - 1,728
Vrypbílý
Hustota3,27 g ⋅ cm−3
Rozpustnostje nerozpustný v kyselinách

Diopsid je důležitý horninotvorný minerál ze skupiny monoklinických pyroxenů. Často se vyskytuje ve formaci s hedenbergitem a augitem. Jeho barva se různí na základě zastoupení chemických prvků hořčíku nebo vápníku a proto lze najít od bezbarvé variety až po krásně sytě zelenou. Jeho jméno pocházející z řečtiny je složeno ze dvou slov dis a òpsè, což doslovně znamená dvě tváře. Toto pojmenování odkazuje na schopnost orientace ve dvou rovinách {100} a {001}. Diopsid byl poprvé objeven a popsán okolo roku 1800 brazilským státníkem a přírodovědcem Jose Bonifacio de Andrada e Silvou.

Diopsid může být metamorfního původu v horninách bohatých na vápník jako jsou skarny, pyroxenické ruly, mramory nebo v bazických, ultramafických, magmatických horninách jako jsou kimberlit nebo peridotit většinou chudé na SiO2.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost kolísá mezi 5,5 až 6,5, hustota 3,27 g/cm³, štěpnost dobrá dle {110}, lom je lasturnatý až nerovný.
  • Optické vlastnosti: Barva dosahuje téměř všech odstínů zelené, známé jsou také diopsidy bezbarvé, mléčně bílé, šedé a v případě violanu je barva dokonce fialová. Lesk má skelný, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp je bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ca 18,51 %, Mg 11,22 %, Si 25,94 %, O 44,33 %. Často obsahuje příměsi Fe, V, Cr, Mn, Zn, Al, Ti, Na nebo K. Je nerozpustný v kyselinách.

Složení diopsidu (a jemu chemicky podobným minerálům) je indikátorem PT podmínek vzniku a také chemického složení mateřské horniny. Odrůda bohatá na chróm se nazývá chromdiopsid a je hojně využívaná ve šperkařském průmyslu. Nově zkoumaným produktem jsou sklokeramické materiály s obsahem diopsidu nazvané "silceram". Ty mohou mít potenciální využití v různých technologických oblastech. [1]

Chromdiopsid

[editovat | editovat zdroj]

Chromdiopsid je nádherná smaragdově zelená odrůda diopsidu. Objevuje se na metamorfních ložiskách bohatých na vápník a chróm ( právě chróm způsobuje typické zelené zabarvení). V roce 1988 byla objevena naleziště drahokamového chromdiopsidu na východní Sibiři, tudíž jedná se o drahokam, jenž se začal používat teprve nedávno. Vzhledem k jeho překrásné barvě jeho oblíbenost a cena stále stoupá. Ovšem kvůli nižší tvrdosti nemůže být osazován do šperků, které jsou vhodné pro denní nošení.

Fassait je odrůda diopsidu, který obsahuje navíc malé množství železa a hliníku. Jeho chemické složení je velmi podobné augitu a tak bývá často mylně zařazován jako jeho odrůda. Byl pojmenován podle lokality Fassa v Itálii a předpokládá se, že se jedná o vysokoteplotní minerál vzniklý na kontaktech vulkanických hornin a mramorů. Jeho barva je temně zelená až černá.

Violan je zajímavou a překrásnou odrůdou diopsidu. Díky obsahu manganu má fialovou až modrofialovou barvu, podle které byl také roku 1838 Augustem Breithauptem pojmenován. Jedná se o nepříliš častý minerál a tak je spíše považován za sbírkovou záležitost.

  • Inagli, Rusko (výskyt drahokamových odrůd chromdiopsidu)
  • Ala , Itálie (dokonale vyvinuté bezbarvé krystaly diopsidu)
  • údolí Šigar, pohoří Karákóram, Pákistán (nádherné a dokonale vyvinuté estetické krystaly tmavě zelené barvy)
  1. T. NONAMI, S. TSUTSUMI. Study of diopside ceramics for biomaterials. Journal of Materials Science: Materials in Medicine. Roč. 1999, čís. 10, s. 475–479. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]