Den válečných veteránů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jednotky americké námořní pěchoty ve Francii při přehlídce na oslavu konce 1. světové války

Den válečných veteránů, 11. listopad, je den věnovaný památce válečných veteránů. Slaví se celosvětově jako Den veteránů nebo Den vzpomínek. Od listopadu 2001 je tento významný den připomínán i v České republice.

11. listopad byl přitom vybrán symbolicky, neboť toho dne roku 1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války. Hlavními signatáři příměří byli vrchní velitel spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger.

Den veteránů je spíše americký termín, ve Spojeném království je tento den připomínán jako Den příměří. Vždy nejbližší neděle 11. listopadu je pak Dnem vzpomínek (Remebrance Sunday).[1]

Historie

Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Maršál Foch je druhý zprava.

Tradice oslav konce 1. světové války se začala rodit již při prvním výročí dne příměří, 11. listopadu 1919, kdy byl tento den připomínán v Londýně, Paříži i dalších městech dohodových států. Americký prezident Woodrow Wilson téhož roku oficiálně vyhlásil 11. listopad Dnem příměří. Oficiálním svátkem se stal v roce 1926. Roku 1954 přejmenoval Kongres Den příměří na Den veteránů.

Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku. To má svůj původ v básni, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae, jenž sloužil na západní frontě, nedaleko belgického města Ypres. Vlčí mák jako symbol pro padlé vojáky 1. světové války poprvé použila americká profesorka a humanistka Moina Michaelová. V roce 1921 zvolil bývalý velitel britských expedičních sil polní maršál sir Douglas Haig jako předseda Nadace veteránů vlčí mák za symbol pro sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům.[1]

Reference

Externí odkazy