Daniil Danilovič Aršinskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Daniil Danilovič Aršinskij
Úmrtí 1676
Země Rusko
Znám jako kozák, něrčinský správce, tobolský vojevoda
Nábož. vyznání pravoslavný
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Daniil Danilovič Aršinskij (rusky Василий Данилович Поярков, † 1676) byl ruský šlechtic (syn bojarský) a úředník působící na Sibiři, správce Něrčinska a tobolský vojevoda.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec Daniila Aršinského pocházel z Litvy, Daniil se narodil v Tare v Tobolské gubernii. Sloužil v hodnosti syna bojarského, připomínán je od počátku 40. let 17. století.[1]

Roku 1669 byl jmenován správcem (приказным человеком) Něrčinska a okolních ostrohů.[1] Zde mimo jiné v reakci na stížnosti představitelů říše Čching na útoky kozáků z Albazinu (který podléhal Něrčinsku) a požadavek vydání evenckého náčelníka Gantimura (který roku 1667 přešel se svými lidmi od Čchingů k Rusům) zakázal albazinským napadat Daury a Ďučery poddané Čchingům a vyslal do Pekingu desátníka Ignatije Milovanova k jednání s čchingským panovníkem. Milovanova vybavil listem, v němž čchingského panovníka vyzýval k podřízení se carovi, odmítnutí vydat Gantimura vysvětloval jeho stářím a nemocí a neexistencí carského rozhodnutí o něm a albazinské kozáky omlouval s tím, že jen reagovali na agresi Daurů a Ďučerů.[2][3] V Pekingu úředníci z jeho listu při překladu zřejmě vynechali pasáže, které mohly urazit čchingského císaře Kchang-siho,[3][4] a Milovanov byl proto přijat blahovolně.[4]

Roku 1672 požádal o odvolání, následující rok ho nahradil Pavel Šulgin. Po příjezdu do Moskvy Aršinskij obdržel za úspěšnou službu v Něrčinsku vyznamenání a odměnu.[1] Nicméně roku 1676 ruský vyslanec Nikolaj Spafarij čchingkým úředníkům tvrdil, že Aršinskij je v carské nemilosti za svévolné chování ve službě.[1]

Roku 1674 byl jmenován vojevodou a působil při přechodu do ruského poddanství Kalmyků na řece Išim vedených tajšim Dundukem.[1]

Jeho syn Ivan byl vojevodou v Ťumeni.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Аршинский Даниил Данилович [online]. ostrog.ucoz.ru, 2012-12-20 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (rusky) 
  2. МЯСНИКОВ, Владимир Степанович. Империя Цин и Русское государство в XVII веке. Хабаровск: Хабаровское книжное издательство, 1987. 512 s. S. 168–174. (rusky) [Dále jen Mjasnikov]. 
  3. a b Энциклопедия Забайкалья [online]. [cit. 2017-06-25]. Heslo Посольство Миловановых 1670. Podle Рус.-кит. отношения в XVII в.: материалы и документы. – М., 1969. – Т. 1.; autor hesla Куренная И.Г.. Dostupné online. (rusky) 
  4. a b Mjasnikov, s. 176–179.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Аршинский Даниил Данилович [online]. ostrog.ucoz.ru, 2012-12-20 [cit. 2017-06-27]. Včetně odkazů na zprávy sibiřských úředníků týkající se Aršinského, Aršinského zprávy a související články historiků. Dostupné online. (rusky)