Přeskočit na obsah

Džermové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Džermové
Děvčata v džermském kroji
Děvčata v džermském kroji
NigerNiger Niger3 300 000
Jazyk(y)
zarma
Náboženství
islám
Příbuzné národy
Songhajci

Džermové nebo také Zarmové jsou příslušníci negroidního etnika obývajícího oblast západoafrického sahelu. Jejich celkový počet se odhaduje na tři a půl milionu;[1] žijí převážně na jihozápadě Nigeru, odkud jejich osídlení zasahuje na území Nigérie, Beninu, Toga, Ghany a Burkiny Faso. Hovoří jazykem zarma, která pravděpodobně patří mezi nilosaharské jazyky.

Mapa džermského osídlení

Jejich pravlast leží v oblasti okolo jezera Débo, odkud v období Songhajské říše migrovali k jihu a východu. Kolem roku 1750 založili otrokářské království v okolí města Dosso, jehož území v roce 1898 ovládli Francouzi. Vyznávají převážně islám málikovského mazhabu, v němž však přetrvává řada prvků z původního animismu. Jejich společnost je rozdělena na patrilieární klany a kasty, vedoucí postavení mají náčelníci zvaní džermakoj. Zabývají se pěstováním kukuřice, čiroku, tabáku a bavlníku, zámožní Džermové vlastní stáda skotu, velbloudů a koní, která pronajímají fulbským a tuaréžským pastevcům.[2] Proslulá je tradiční džermská hudba, využívající nástroje jako gumbe nebo dondon.

V Nigeru tvoří Džermové a jejich blízcí příbuzní Songhajci více než pětinu obyvatelstva.[3] Protože na jejich území leží hlavní město Niamey, hrají dominantní roli v ekonomickém a politickém životě země – džermského původu byli nigerští prezidenti Hamani Diori a Ali Saibou. Mnozí Džermové odcházejí z Nigeru za prací do bohatších zemí na pobřeží Guinejského zálivu.

V tomto etniku se stále provozuje ženská obřízka, i když počet zákroků se snížil na zhruba devět procent.[4]

  1. Ethnologue Dostupné online
  2. Britannica Dostupné online
  3. World Statesmen Dostupné online
  4. US Department of State Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]