Dřín japonský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDřín japonský
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí dřín japonský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řáddřínotvaré (Cornales)
Čeleďdřínovité (Cornaceae)
Roddřín (Cornus)
Binomické jméno
Cornus kousa
Bürger ex Hance, 1872
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřín japonský (Cornus kousa) je opadavý keř nebo strom pocházející z východní Asie. Je to ceněná okrasná dřevina, pěstovaná ve velkém množství kultivarů. Plody jsou jedlé.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dřín japonský je vzrůstný keř nebo strom dorůstající výšky 3 až 10 m. Kůra je šedohnědá a hladká, ve stáří plátkovitě odlupčivá. Listy jsou vstřícně postavené, vejčité až široce eliptické, 5 až 9 cm dlouhé. Na líci jsou zelené, na rubu sivé a přitiskle chlupaté s chomáčky žlutavých chlupů v paždí žilek. Na podzim se listy zbarvují do šarlatově červené. Květy jsou v hustých dlouze stopkatých hlávkách podepřených 4 listeny. Listeny jsou bílé, žlutavé nebo růžové, vejčité až široce kopinaté, špičaté a až 5 cm dlouhé. Plodem jsou peckovice, srůstající do růžově červených kulovitých a dlouze stopkatých plodenství. [2][3]

Druh je přirozeně rozšířen v horských lesích Číny, Japonska a Koreje a na Tchaj-wanu.[2] V Česku je pěstován jako okrasná dřevina.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dřín japonský je stejně jako podobný dřín květnatý ceněnou okrasnou dřevinou a je v současnosti dostupný ve velkém množství kultivarů.[3] Kvete v červnu, asi o 2 týdny později než dřín květnatý.[4] Kultivarů je nepřeberné množství, odlišují se zejména délkou a bohatostí kvetení, tvarem, barvou a velikostí listenů, zbarvením listů a celkovým vzrůstem. Mezi kultivary s bíle panašovanými listy náleží např. 'Summer Fun', žlutě skvrnité listy má 'Gold Star'. Růžové listeny mají kultivary 'Satomi' a 'Heart Throb'. Oblíbený je bohatě kvetoucí kultivar 'China Girl' s krémově bílými listeny.[3]

Plody jsou jedlé a místně používané k výrobě vína.[2] Obdobné jedlé plodenství má ještě dřín hlavatý.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Dřín japonský vyžaduje výživnou humózní půdu s přídavkem rašeliny a nízkým obsahem vápníku. Kultivary se množí vegetativně očkováním na podnož stejného druhu, případně dřínu květnatého. Při množení semeny je nejlepší semena z nepřezrálých plodů po vyčištění ihned vysít. Přesušená semena vyžadují rok a půl dlouhou stratifikaci. Semenáčky jsou choulostivé a rostou pomalu.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
  2. a b c Flora of China: Cornus kousa [online]. Dostupné online. 
  3. a b c Dendrologie online: Cornus kousa [online]. Dostupné online. 
  4. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  5. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]