Cvija Lubetkinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cvija Lubetkinová
Zivia (Cywia) Lubetkin before WWII.jpg
Fotografie z doby před 2. světovou válkou
Narozená 9. listopadu 1914
Byteń, Polsko (dnes Bělorusko)
Zemřela 14. července 1976 (61 let)
Známa jako jedna z vůdčích osobností Židovské bojové organizace, účastnice povstání ve varšavském ghettu a varšavského povstání

Cvija Lubetkinová (polsky Cywia Lubetkin, hebrejsky צביה לובטקין, krycí jméno: Celina; 9. listopadu 191414. července 1976) byla jednou z vůdčích osob židovského podzemí v nacisty okupované Varšavě a jedinou ženou ve vrchním velení odbojové skupiny Židovská bojová organizace (ŻOB). Podařilo se jí přežít holocaust a v roce 1946 emigrovala ve 32 letech do britské mandátní Palestiny.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Polsku ve vesnici Byteń poblíž města Słonim (dnešní Bělorusko). Již jako mladá se dala k dělnicko-sionistickému hnutí. Později se stala členkou mládežnicko-sionistického hnutí Dror a v roce 1938 se stala členkou jeho výkonné rady. Když nacistické Německo a později Sovětský svaz v září 1939 napadli Polsko, podnikla nebezpečnou cestu ze Sověty okupované části země do Varšavy, kde se dala k podzemí.[1]

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1942 pomohla založit levicově-sionistický Antifašistický blok. Rovněž tak, jako jedna ze zakladatelů Židovské bojové organizace (ŻOB), působila ve varšavské židovské komunitní politické radě, známé jako Židovská národní komise (Żydowska Komitet Narodowy; ŻKN), a v Koordinační komisi, což byla zastřešující organizace sestávající z Židovské národní komise a nesionistického Bundu. V dobách, kdy se angažovala v podzemních aktivitách, se její jméno Cvija stalo kódovým označením pro Polsko, který v dopisech používaly různé odbojové skupiny uvnitř i vně Varšavského ghetta. Byla jednou z vůdčích osob povstání ve varšavském ghettu a jedinou ze 34 bojovníků, kteří přežili válku. Poté co 10. května odvedla skupinu přeživších bojovníků z ghetta varšavskými kanály, se i nadále zapojovala do odbojových aktivit ve Varšavě, kde se v roce 1944 zúčastnila varšavského povstání.

Poválečný život[editovat | editovat zdroj]

Po skončení války se angažovala pomoci přeživším holocaustu a pomáhala organizovat Brichu. Sama podnikla aliju do britské mandátní Palestiny v roce 1946. Provdala se za někdejšího velitele ŻOB, Jicchaka Zuckermana, a společně s ním a několika dalšími přeživšími bojovníky z ghetta a partyzány založila kibuc Lochamej ha-Geta'ot.[2] V roce 1961 svědčila, podobně jako její manžel, v procesu s nacistickým válečným zločincem Adolfem Eichmannem. V letech 1966 až 1968 byla členkou vedení Židovské agentury.[2]

Zemřela v roce 1976. Její vnučka Roni Zuckermanová se v roce 2001 stala první stíhací pilotkou Izraelského vojenského letectva.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zivia Lubetkin na anglické Wikipedii.

  1. FATAL-KNA'ANI, Tikva. Zivia Lubetkin [online]. Jewish Women's Archive, [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2005. 462 s. ISBN 0-203-43039-5. S. 251. (anglicky) 
  3. GROSS, Tom. Female fighter pilot joins Israel's top guns [online]. The Telegraph, 2001-07-08, [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubetkin, Zivia. Die letzten Tage des Warschauer Gettos. pp. 47, illus. Berlin: VVN-Verlag, 1949
  • Lubetkin, Zivia. Aharonim `al ha-homah. (Ein Harod, 1946/47)
  • Lubetkin, Zivia. Bi-yemei kilayon va-mered. pp. 89. Tel-Aviv, 1953
  • Lubetkin, Zivia. In the days of destruction and revolt. Pp. 338, illus. Tel Aviv: Hakibbutz Hameuchad Pub. House: Am Oved Pub. House, 1981

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]