Collegium Musicum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Collegium Musicum
Základní informace
Původ Slovensko Bratislava, Slovensko
Žánry Art rock
Progresivní rock
Aktivní roky 19691979, 1997, 2008 – 2017
Vydavatelé Panton (1970)
Supraphon (1971)
Opus (1971- dosud)
Web www.collegiummusicum.sk
Dřívější členové
Marián Varga (1969–79, 1981)
Fedor Frešo (1969–74, 1977-79)
Dušan Hájek (1969-75, 1977-78)
František Griglák (1971-72)
Martin Valihora
Fedor Letňan (1969)
Pavel Váně (1970)
Rastislav Vacho (1970-71)
Jozef Farkaš (1975)
Andrej Horváth (1976-77)
Ľudovít Nosko (1977-78)
Karel Witz (1977-78)
Peter Peteraj (1979, 1981)
lvan Belák (1975-77)
Anastasis Engonidis (1981)
Peter Szapu (1975-77)
Pavol Kozma (1979)
Cyril Zeleňák (1981)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o slovenské artrockové skupině. Další významy jsou uvedeny na stránce Collegium Musicum (rozcestník).

Collegium Musicum byla slovenská art-rocková hudební skupina.

Jejím zakladatelem a vedoucí osobností byl Marián Varga, jeden z nejvýraznějších rockových klávesistů. Skupina se začala formovat na podzim roku 1969 a byla zřejmě vůbec prvním tvůrcem art-rockové hudby v Československu. Její jádro v době největší produktivity a nejintenzívnějšího koncertování (1970-1974) tvořili Marián Varga, baskytarista Fedor Frešo a bubeník Dušan Hájek. S kratšími přestávkami skupina působila na hudební scéně do roku 1979. Později ji Varga několikrát příležitostně obnovil, zejména v roce 1981 kvůli nahrávání alba Divergencie.

Kapela proslula především interpretacemi známých témat z děl vážné hudby (například Concerto in D od Josepha Haydna) a byla v tomto ohledu nejvýznamnější skupinou ze zemí bývalého Východního bloku. Proto je často přirovnávána k britským kapelám The Nice a Emerson, Lake and Palmer, známým pro své úpravy děl klasické hudby.

Dle hudební kritiky bylo Collegium Musicum ve své době instrumentálně nejvyspělejším rockovým souborem v Československu, který významně inovoval domácí scénu.[1] Přes svou náročnost mělo mnoho posluchačů v ČSSR, NDR, Maďarsku, Polsku a SSSR.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

SP a EP[editovat | editovat zdroj]

LP[editovat | editovat zdroj]

Kompilace, výběry[editovat | editovat zdroj]

Další skladby[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Matzner, Ivan Poledňák, Igor Wasserberger a kolektiv: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby - Část jmenná - Československá scéna (Supraphon, Praha, 1990, str. 79-80)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]