Clément Marot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Clément Marot
ClementMarot.jpg
Narození 2. prosince 1496
Cahors
Úmrtí 12. září 1544 (ve věku 47 let)
Turín
Povolání básník a spisovatel
Alma mater Pařížská univerzita
Žánr epistolární literatura
Rodiče Jean Marot
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clément Marot (23. listopadu 1496, Cahors12. září 1544, Turín) byl francouzský renesanční básník.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl dvorním básníkem francouzského krále Františka I., avšak přesto byl roku 1526 krátce uvězněn, kvůli podezření z luteránství. Pobyt ve vězení ho inspiroval k jeho nejznámějším pracím, zejména ke sbírce L’Enfer (Peklo). Kvůli náboženským problémům (jisté sympatie k reformaci skutečně měl) působil v letech 1534–36 rovněž v exilu, nejprve v Ženevě (kde byl v kontaktu s Janem Kalvínem) a později v Itálii, která byla jeho naturelu bližší. Zastání vždy nacházel u své ochránkyně, královy sestry Markéty Navarrské.

Opustil středověkou básnickou formu a inspiroval se v antice, podobně jako o sto let později představitelé literární skupiny Plejáda. Marot je považován za jejího předchůdce a inspirátora.[1] Uvedl do francouzské literatury elegii, epigram, epithalamium (svatební báseň) a italskou formu "strambotto" (jednosloký verš satirického obsahu). Proslavily ho též epistolární básně (francouzsky épîtres). Proslul též překladem Davidových Žalmů do francouzštiny (Trente Pseaulmes de Davíd), překládal rovněž Catulla, Vergilia a Ovidia, redigoval dílo François Villona. Vydal jako první Román o růži.

I jeho otec Jean Marot byl básníkem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://salon-litteraire.com/fr/clement-marot/content/1807457-clement-marot-biographie

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl II., Renesance a reformace. Století XVI. 2., oprav. a dopl. vyd. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1948. 230 s. [Kapitola „Básnictví za Františka I. Clément Marot a škola lyonská" je na str. 30–41, bibliografie na str. 42.]
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 16. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1058 s. cnb000277218. S. 888. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]