Přeskočit na obsah

Citadela v Kirkúku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Citadela v Kirkúku
Základní informace
Výstavba8. století př. n. l.
Poloha
AdresaKirkúk, IrákIrák Irák
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Citadela v Kirkúku (arabsky قلعة كركوك‎), kurdsky قەڵای کەرکووک, turecky Kerkük Kalesi) se nachází v centru iráckého města Kirkúku a je považována za jeho nejstarší část. Místní turkmenská komunita ji považuje za významné místo. Je jedním ze symbolů města.[1][2]

Nachází se na pahorku, který leží 40 metrů nad okolním terénem a řekou Chasá. Vznikla na půdorysu zaobleného obdélníku, který má v nejširším severo-jižním směru délku 500 m a v nejširším západo-východním potom 400 m.

Modrý dům s vlajkami iráku a iráckého Kurdistánu.
Údajný Danielův hrob.

Není známo, kdy citadela vznikla nebo byla postavena. Někteří historikové se přiklánějí k názoru, že nejstarší části byly zbudovány někdy v době před 3,5 tisíci lety nomádskými Gutejci. Podle jiných byla citadela vybudována asyrským králem Aššurnasirpalem II.[3], který vládl v 9. století př. n. l. Předpokládá se, že zde bylo první pohřebiště v Kirkúku.

Diadoch Seleukos I. Níkátór zde vybudoval opevnění se 72 věžemi 72 ulicemi. Do pevnosti směřovaly dva vstupy s branami. Dnes je nejvýznamnějším prvkem areálu tzv. Červený kostel[3], který má mozaiky z období před islámskou expanzí, která v Iráku nastala v 7. století. Předpokládá se, že pevnost v roce 1393[3] navštívil Tamerlán během jedné ze svých vojenských výprav. Současné opevnění citadely pochází z doby, kdy nadvládu nad dnešním Irákem měla Osmanská říše. V této době zde také vznikaly při několika mešitách i různé školy. Ty zakládali většinou různí zámožní občané Kirkúku. První vznikaly v 17. století, byly to školy náboženské (medresy), vyučovaly se zde základní i pokročilejší dovednosti. Osmanské vojsko zde také vybudovalo vlastní kasárny.[4][5] Nacházel se zde také turecký hřbitov.[6]

V 90. letech 20. století nařídil tehdejší irácký vůdce Saddám Husajn modernizaci a opravu citadely. V jejích hradbách nicméně zůstalo žit ještě několik stovek místních etnických Turkmenů, kteří vnímali uvedený projekt jako snahu tehdejší vlády, jak je odtamtud vystěhovat.[1]

Od roku 2010 se UNESCO zabývá koordinací a pomocí v obnově stavby.[3]

Po válce v Iráku a bojích s organizací ISIS je citadela v zanedbaném stavu. Turecký prdezident Recep Tayyip Erdoğan vyslovil pro obnovu pevnosti.[1] V roce 2018 bylo rozhodnuto o obnově tureckých kasáren.[4]

Objekty citadely

[editovat | editovat zdroj]

Dodnes se zde nachází velké množství archeologicky význmaných míst. Řadí se do top 12 archeologických nalezišť v Iráku.[2] Stojí zde také památník, který je považován za Danielův hrob.[1] Na jeho místě dnes stojí mešita proroka Daniela. Stála zde rovněž i velká mešita (turecky Ulu Camii), kterou zbudovala Osmanská říše, ta ale zanikla.

Řada budov, které se v citadele dodnes dochovaly má unikátní architektonické prvky, které nejsou typické pro jinou část zástavby v okolí.

Další nápadnou stavbou v citadele je tzv. Modrý dům, který byl postaven roku 1361 a je náhrobkem Bogdaj Chatún.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kirkuk Citadel na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Iraq: Historical Kirkuk castle awaits restoration. Anadolu Agency [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b شاهد.. قلعة كركوك تواجه الإهمال وخبراء يحذرون من اندثارها. Al Jazeera [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (arabsky) 
  3. a b c d e A red church inside Kirkuk Citadel. Kurdistan24 [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b UN to restore Iraq's Kirkuk citadel, Ottoman barracks. Anadolu Agency [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. مدينة كركوك العراقية خلطة ساحرة بين التاريخ والنفط والسياسة. Al Quds [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (arabsky) 
  6. Historic Kirkuk citadel maintains appeal amidst neglect. 964 [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]