Cihelna Blovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cihelna Blovice
Stav hlavní budovy v roce 2010
Stav hlavní budovy v roce 2010
Základní informace
Výstavba1921
Současný majitelMěsto Blovice
Poloha
AdresaU Nádraží 204, Blovice, ČeskoČesko Česko
UliceU Nádraží
PohoříBlovická pahorkatina
Nadmořská výška402 m n. m.
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cihelna Blovice je areál průmyslových budov u blovického nádraží na jižním Plzeňsku, kterému vévodí 40 metrů vysoký zděný komín.[1] Areál umístěný na úpatí vrchu Dubí dlouhodobě chátrá a je plánovaná jeho demolice za účelem vybudování relaxační zóny.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budova cihelny byla postavena v roce 1921. Původní majitel byl nucen kvůli hospodářské krizi areál prodat Legiobance, 3. dubna 1924 pak zde vznikl závod Keramika, společnost s ručením omezeným.[3] Vyráběly se zde plné cihly, střešní tašky a drenážní trubky. V roce 1947 byla cihelna připojena k novému průmyslovému transformátoru (spolu s pilou a firmou LEKOV). Na jaře 1948 byl při práci smrtelně zraněn zavalením Vojtěch Vokoun z Únětic.[4]

Za socialistické éry převzaly výrobu Západočeské cihelny, národní podnik. V roce 1954 celý areál vyhořel, avšak byl rychle obnoven.[5] V roce 1955 pak proběhl průzkum, který nedoporučoval další provoz kvůli malé kvalitě cihlářských surovin, které jsou použitelné jen k výrobě málo jakostních plných nemrazuvzdorných cihel. Zásoby jílu byly odhadnuty na 469 746 m3 v kategorii BB.[6]

I přes nedoporučující postoj Nerudného průzkumu Brno byla cihelna rozšířena v druhé půli 50. let o další budovu pro administrativu a o sušárnu. Přísun jílu z nedalekého vrchu Dubí zajišťovala dvě korečková rypadla. V roce 1984 se zde vyrobilo 375 000 cihel plného formátu měsíčně. Výroba byla zastavena z ekonomických důvodů až v devadesátých letech (zásoby jílu podle výpočtů z roku 1984[7] stačily do roku 1995).

V roce 1990 byl ředitelem Jaroslav Sedláček z Blovic a provoz zaměstnával 28 pracovníků. Roční výroba dosahovala 4 663 000 cihel (21 449 tun). Technologie výroby byla však tou dobou považována za zastaralou.[8]

Demolice areálu[editovat | editovat zdroj]

Více než 9hektarový areál koupilo město Blovice v září 2020[9] za cenu necelých 8 milionů korun. Účelem je demolice areálu a vytvoření městské relaxační zóny[10] a parku.[11]

Natura 2000[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1995 se v areálu koná sraz historických vojenských vozidel nazvaný Blovický smyk.[12] Specifické prostředí opuštěného průmyslového objektu a motokrosové dráhy totiž vyhovuje vzácnému druhu obojživelníkakuňce žlutobřiché, která podobné lokality vyhledává. Z tohoto důvodu byla motokrosová dráha v blovické cihelně zařazena do seznamu přírodních lokalit Natura 2000.

Vlečka do cihelny[editovat | editovat zdroj]

Vlečka do blovické cihelny
Nechráněný přejezd na ulici U Nádraží
Nechráněný přejezd na ulici U Nádraží
Provozovatel dráhy CE WOOD, a.s.
Technické informace
Délka 0,185 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrifikováno
Maximální sklon 4 ‰
Počet kolejí 1
Průběh trati
Legenda
0 výhybka C1odb. z nádraží trať 191
0,056 nechráněný přejezd
0,060 místo pro nakládku / vykládku
0,185 zarážedlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlečka do areálu cihelny je dlouhá 185 metrů, která je od roku 2006 provozována soukromou firmou a vlastněna třemi fyzickými osobami.[13] Vlečka je zaústěna do celostátní dráhy výhybkou č. C1 v km 325,245 trati č. 191 (Plzeň - České Budějovice). Spád vlečky je 4 promile. Na km 0,056 se nachází nechráněný železniční přejezd osazený výstražnými kříži křížící ulici U Nádraží. Místem odevzdávky a přejímky je část vlečkové koleje od km 0,060 vlečky do km 0,185 vlečky (zarážedlo kusé koleje).[14] V současné době (2021) se tato vlečka prakticky nepoužívá, i když formálně stále existuje.[13]

Úzkorozchodná železnice v areálu cihelny[editovat | editovat zdroj]

Cihelna taktéž provozovala svojí úzkorozchodnou dráhu o rozchodu 600 mm,[15] která však byla v roce 1999 rozebrána a prodána do šrotu. Zachránit se podařilo jen lokomotivu MD2 z roku 1940 a tři výklopné vozíky, které se nacházejí v péči Staroplzenecké železnice.[16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KODA - karta komína: LT40/Ub Býv. Cihelna, U Nádraží, Blovice (#0309). koda.kominari.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  2. Blovice začnou revitalizovat jedenáctihektarový areál bývalé cihelny - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  3. Úřední list Republiky Československé =: Amtsblatt der Čechoslovakischen Republik. Praha: Státní tiskárna, 07.05.1924, [5](105), s. 3087. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:05428d41-e899-11eb-8ff5-001b63bd97ba
  4. Kronika obce | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-09-26]. Dostupné online. 
  5. Kronika obce | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  6. ASGI aplikace. www.geology.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  7. ASGI aplikace. www.geology.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  8. Kronika obce | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  9. Blovice: Město kupuje cihelnu. Parlamentní listy [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  10. BLOVICE. Město Blovice kupuje cihelnu. www.blovice-mesto.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (česky) 
  11. PROKŠOVÁ, Lenka. V Blovicích vyroste městský park. Plzeňský deník. 2021-01-14. Dostupné online [cit. 2021-09-14]. (česky) 
  12. Blovický SMYK. blovickysmyk.kvalitne.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  13. a b https://www.ducr.cz/images/drurad/2021/Seznam_provozovanych_vlecek_13.9.2021.pdf
  14. https://www.k-report.net/discus/archiv2014/28/PP_D8_20Cihelna_202006-254747.pdf
  15. Úzkorozchodky. www.uzkorozchodky.hys.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  16. MD2 Kája | Plzenecká železnice [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]