Kristina Ingesdotter Švédská

Kristina Ingesdotter
Kristina Ingesdotter
	Miniatura ze 16. století Kristiny na smrtelné posteli (vlevo nahoře) s manželem Mstislavem I. vedle ní
Narození	11. století; Uppsala
Úmrtí	18. ledna 1122; Kyjev
Choť	Mstislav I. Kyjevský
Děti	Ingeborg Kyjevská; Malmfrid, královna norská a dánská; Vsevolod Novgorodský a Pskovský; Izjaslav II. Kyjevský; Rostislav I. Kyjevský; a další...
Rodiče	Inge I. Starší a Helena, švédská královna
Rod	Stenkilové
Příbuzní	Ragnvald Ingesson, Kateřina Ingesdotter Švédská a Markéta Fredkulla (sourozenci); Valdemar I. Veliký, Kristina Knutsdatter a Markéta Knudsdatter (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Kristina Ingesdotter Švédská (11. století – 18. ledna 1122) byla švédská princezna a sňatkem s kyjevským velmožem Mstislavem I. kněžna choť novgorodská, rostovská a bělgorodská.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kristina byla dcerou krále Ingeho Švédského a královny Heleny, jež byla sestrou švédského krále Blot-Svena.^[2] Pravděpodobně byla nejstarší ze tří královských dcer, vdaná před svými sestrami Markétou a Kateřinou.

Kristina se provdala za Mstislava, který byl během jejich manželství knížetem novgorodským, rostovským a bělgorodským, čímž získala stejné tituly. Podle Vasilije Tatiščeva se vzali v roce 1095. Polský historik Dariusz Dąbrowski uvedl, že Tatiščev nevycházel ze spolehlivých zdrojů. Kristina se provdala za Mstislava mezi lety 1090 a 1096.^[2]

Archeologové našli osobní pečeť Kristiny, zobrazující ženu s korunou a svatozáří a nápisem „Svatá Kristina“ v řečtině. Předpokládá se, že byla zobrazena jako svatá Kristina v Neredickém kostele, což je interpretováno jako znamení, že mohla být uctívána jako místní světice.

Její otec, král Inge Starší, zemřel v roce 1110 a na švédském trůně ho následovali jeho synovci. Kristina, která žila na Rusi, byla ve Švédsku považována za příliš vzdálenou na to, aby jí zúskala podíl na dědictví jejího otce, přičemž za dědičky jejich otce byly považovány pouze její mladší sestry, královna Markéta Fredkulla Dánská a Kateřina Ingesdotter Švédská. Je však známo, že Markéta se o své dědictví podělila se svou neteří Ingrid v Norsku a se svou neteří Ingeborg v Dánsku. Každé dala čtvrtinu. Ingeborg byla dcerou Kristiny a jediným z jejích dětí pobývajících ve Skandinávii.

Kristina zemřela 18. ledna 1122.^[2] Tři roky po její smrti se její manžel Mstislav stal velkoknížetem kyjevským.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Kristina a Mstislav měli deset dětí:

Ingeborg Kyjevská; vzala si Knuta Lavarda Jutského a byla matkou Valdemara I. Dánského
Malmfrid; vzala si (1) Sigurda I. Norského, (2) Erika II. Dánského
Eupraxia, vzala si Alexia Komnena, syna Jana II. Komnena
Vsevolod Novgorodský a Pskovský
Marie Mstislavna Kyjevská, vzala si Vsevoloda II. Kyjevského
Izjaslav II. Kyjevský
Rostislav Kyjevský
Svatopluk Pskovský
Rogneda, vzala si Jaroslava Volyňského
Xenie, vzala si Brjačislava Izjaslavlského

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christina Ingesdotter of Sweden na anglické Wikipedii.

↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ ^a ^b ^c DĄBROWSKI, Dariusz. Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku). Krakov: Avalon, 2008. ISBN 978-83-60448-54-0. S. 78–79. (polsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristina Ingesdotter Švédská na Wikimedia Commons

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[:0-2] DĄBROWSKI, Dariusz. Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku). Krakov: Avalon, 2008. ISBN 978-83-60448-54-0. S. 78–79. (polsky)

[1]

[2]