Chrám svatého Vladimíra (Sevastopol)

Chrám svatého Vladimíra; Владимирский собор
Místo
Obec	Sevastopol
Souřadnice	44°36′37,5″ s. š., 33°31′24,8″ v. d.
Základní informace
Církev	Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)
Architektonický popis
Architekt	Konstantin Andrejevič Thon, Alexej Alexandrovič Avdějev
Stavební sloh	novobyzantský
Výstavba	1854—1888
Specifikace
Výška	32,5 m
Umístění oltáře	východ
Další informace
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	9230107000
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatého Vladimíra (rusky Владимирский собор) je novobyzantský pravoslavný v centru krymského Sevastopolu, pohřebiště 13 ruských admirálů a důstojníků. Aby nedošlo k záměně s katedrálou svatého Vladimíra v sevastopolském Chersonésu, často bývá nazýván chrám svatého Vladimíra, hrobka admirálů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie chrámu sahá až do roku 1825, kdy se velitel Černomořské flotily admirál A. S. Grejg obrátil na cara Alexandra I. s prosbou o zřízení pomníku v rozvalinách Chersonésu, kde měl být roku 988 pokřtěn první ruský křesťanský kníže Vladimír I. Schválen byl projekt architekta Konstantina Andrejeviče Thona (1794-1881), který navrhl chrám v ruském neobyzantském stylu. Roku 1842 však Grejgův nástupce admirál Lazarev rozhodnul, že chrám svatého Vladimíra bude postaven v centru Sevastopolu, který tehdy trpěl nedostatkem chrámů.

S přípravnými pracemi se započalo roku 1848. Když o tři roky později admirál Lazarev zemřel, byl pro své zásluhy pohřben do hrobky zřízené na místě budoucího chrámu. Základní kámen byl položen 15. července 1854, avšak krymská válka a obležení Sevastopolu výstavbu přerušily, zhotoveny byly pouze základy.

V průběhu krymské války byli v hrobce pod budoucím chrámem pohřbeni ještě admirálové Vladimir Alexejevič Kornilov, Vladimir Ivanovič Istomin a Pavel Stěpanovič Nachimov, kteří padli při obraně města.

Práce na chrámu byly obnoveny až v roce 1862 (tedy rok poté, co započala výstavba katedrály svatého Vladimíra v Chersonésu). K dokončení byl přizván architekt Alexej Alexandrovič Avdějev (1818-1885), který tehdy žil v Sevastopolu a který stál také za zdejším chrámem svatého Mikuláše. Avdějev původní Thonův projekt přepracoval tak, aby lépe odpovídal skutečné byzantské církevní architektuře. Dolní chrám byl dokončen v roce 1881, celá stavba byla završena roku 1888, tedy 3 roky po smrti architekta.

Roku 1931 byl objekt předán organizaci OSOAVIACHIM (předchůdkyně DOSAAF), hrobka byla otevřena a ostatky admirálů zničeny. Během 2. světové války byl chrám silně poničen. V roce 1991 provedla speciální komise průzkum hrobky a mezi hromadami nepořádku objevila úlomky kostí, které byly roku 1992 znovu slavnostně pohřbeny.

8. května 2014 byl chrám opět vysvěcen.