Přeskočit na obsah

Chlodvík IV.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlodvík IV.
franský král
Doba vlády691694/695
Korunovacefranský král 690
Narození677?
Úmrtí694/695?
PohřbenChoisy-au-Bac
PředchůdceTheuderich III.
NástupceChildebert III.
RodMerovejci
DynastieMerovejci
OtecTheuderich III.
MatkaKlotilda Doda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlodvík IV. (677?694/695?) byl franský král z merovejské dynastie od roku 690 nebo 691 až do své smrti. Jeho otec byl král Theuderich III., matkou pak královna Klotilda Doda.[1] Narodil se kolem roku 677,[2] ale některé zdroje uvádějí i rok 682.[3] Po smrti svého otce byl dosazen v roce 690 či 691[4] na trůn jako jediný vládce Franků, včetně Austrasie, Burgundska a Neustrie.[5] Podle pipinovské kroniky Annales Mettenses priores byl jmenován Pipinem II. Prostředním, majordomem austrasijského paláce a vládl čtyři roky.[6]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Chlodvík byl při svém nástupu na trůn nezletilý, takže jeho matka se ujala regentství, ale skutečnou moc ve franské říši držel Pipin II.[2][7] Jeho nezletilost byla na úkor snah jeho otce, který chtěl posílit královskou moc a byla důležitým faktorem při úpadku merovejské dynastie.[8] Své sídlo měl Chlodvík v Compiègne.[9]

Z Chlodvíkových listin bylo devět upraveno a zveřejněno. Čtyři z nich jsou záznamy o placitě (veřejné soudní shromáždění) konaných za přítomnosti krále. Hlavním tématem kroniky Annales Mettenses priores je vzestup Pipina II. a jeho dynastie, přesto si Chlodvíkova vláda udržela důležitost královského dvůra. Jeho placitu ve Valenciennes v roce 693 se zúčastnilo dvanáct biskupů, dvanáct vir illustris (senátoru či slavných mužů), včetně Nordeberta, majordoma neustrijského paláce, devět hrabat a mnoho dalších úředníků. Budoucí majordomus neustrijského paláce Ragenfrid u Chlodvíka sloužil jako domesticus. Také Warno, neustrijský falckrabě za krále Chilpericha II., svou kariéru zahájil u Chlodvíkova královského dvora.[10]

Chlodvík v roce 692 klášteru Saint-Denis potvrdil právo vybírat mýtné v Marseille, což byla vymoženost, kterou mu poskytl Dagobert I.[11][12] Rovněž klášteru Saint-Médard v Soissons poskytl palác, který se stal hlavním sídlem bývalého majordoma Ebroina.[13]

Anonymní pokračovatel Fredegarovy kroniky Chlodvíkovi IV. věnoval pouhé dvě věty: Král Theuderich zemřel ... a jeho malý syn Chlodvík byl vybrán, aby jej následoval jako krále. Netrvalo však dlouho a král Chlodvík onemocněl a zemřel poté, co vládl čtyři roky.[14] Zemřel v roce 694[1] nebo 695.[4] Jeho nástupcem se stal jeho bratr Childebert III., který ve vládě dosáhl většího uznání než Clodvík IV.

Krátká vláda Chlodvíka III. bývala vnímána jako uzurpace a proto byla ignorovaná, proto je Chlodvík IV. někdy označován jako Chlodvík III.[15]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clovis IV na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • WOOD, Ian. The Merovingian kingdoms, 450-751. Abingdon, Oxon: Routledge, 2014. 408 s. Dostupné online. ISBN 9781317871156. (anglicky) 
  • MCCONVILLE, Julia. Clovis IV. - The Oxford dictionary of late Antiquity. Oxford: Oxford University Press, 2018. 1743 s. Dostupné online. ISBN 9780192562463. (anglicky) 
  • VERGAUTEREN, F. Étude critique d'un diplôme attribué à Chilpéric 1. Revue belge de Philologie et d'Histoire. Roč. 7, čís. 1, s. 83–112. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. DOI 10.3406/rbph.1928.6486. 
  • GEARY, Patrick J. Before France and Germany : the creation and transformation of the Merovingian world. New York: Oxford University Press, 1988. 259 s. Dostupné online. ISBN 9780195044584. (anglicky) 
  • GERBERDING, Richard A. The rise of the Carolingians and the Liber historiae Francorum. Oxford: Clarendon Press, 1987. 211 s. Dostupné online. ISBN 9780198229407. (anglicky) 
  • WALLACE-HADRILL, John Michael. The fourth book of the chronicle of Fredegar : with its continuations. Westport, Conn.: Greenwood, 1981. 258 s. Dostupné online. ISBN 9780313227417. (anglicky) 
  • BLACKBURN, Mark A. S.; GRIERSON, Philip. Medieval European coinage : with a catalogue of the coins in the Fitzwilliam Museum, Cambridge. Cambridge [Cambridgeshire]: Cambridge University Press, 1986. 674 s. Dostupné online. ISBN 9780521031776. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]