Pipinovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pipinovci
Monogram následovníka Pipinovců Karla Velikého
Monogram následovníka Pipinovců Karla Velikého
ZeměFranská říšeFranská říše Franská říše
TitulyMajordomus
král Neustrie
král Burgundska
král Austrasie
ZakladatelPipin z Landenu
Arnulf z Met
Rok založeníkolem roku 600
Konec vlády714 nástup Karla Martela
Poslední vládceTheudoald sesazen Karlem Martelem

Pipinovci nebo Arnulfingové byli během merovejského období franská aristokratická rodina původem z Austrasie. Po roce 687 ovládli úřad majordoma královského paláce, kterým vládli stále větší mocí slábnoucím Merovejcům až nakonec v roce 751 pro sebe uzurpovali královský trůn a založili karolínskou dynastii.[1]

Jména Pipin a Arnulfing jsou konvence odrážející tvrzení, že rodina vysledovala svůj původ od dvou současníků, Arnulfa z Met a Pipina z Landenu, prostřednictvím manželství Arnulfova syna Ansegisela a Pipinovy ​​dcery Beggy.[2] Opakování jména Pipin v rodině vedlo anonymního autora análů Annales Mettenses priores k označení rodiny jako Pipinovci.[3] V užším slova smyslu jsou Pipinovci potomci Pipina z Landenu, Arnulfové potomci Arnulfa z Met. Oba rody se překrývají pouze v osobě Pipina II. Prostředního, syna Ansegisela a Beggy a jeho potomků.[1]

Od konce 8. století byl vzestup Pipinovců velmi rychlý, merovejští králové byli vylíčeni jako rois fainéants („líní králové“), jako pouhé loutky v rukách majordomů dynastie Pipinovců.[4] Po vítězství Pipinovců v bitvě u Tertry v roce 687 rozšířil Pipin II. Prostřední svůj vliv na Neustrii. Po jeho smrti v roce 714 následovaly roky občanské války mezi jeho nástupci. V roce 718 převzal kontrolu nad Austrasií a Neustrií jeho mladší syn Karel Martel.[5] Jeho potomci byli prvními Karlovci. Potomci Karlova bratra Childebranda I. jsou naopak známí jako Nibelungidové.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pippinids na anglické Wikipedii.

  1. a b From Merovingians to Carolingians - Dynastic Change in Frankia. h2g2.com [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BACHRACH, Bernard S. Liber historiae Francorum. Lawrence, Canada: Coronado Press, 1973. 123 s. ISBN 9780872910584. (anglicky) 
  3. MCKITTERICK, Rosamond. Charlemagne : the formation of a European identity. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2008. 480 s. Dostupné online. ISBN 9780521886727. (anglicky) 
  4. WOOD, I. N. The Merovingian kingdoms, 450-751. London: Longman, 1994. 395 s. Dostupné online. ISBN 9780582493728. (anglicky) 
  5. MOSS, Henry St. Lawrence Beaufort. The birth of the Middle Ages, 395-814. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1980. 291 s. Dostupné online. ISBN 9780313227080. (anglicky) 
  6. BACHRACH, Bernard S. Early Carolingian warfare : prelude to empire. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2011. 432 s. Dostupné online. ISBN 9780812221442. (anglicky)