Chcebuz (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Chcebuz
Zemědělský dvůr
Základní informace
Další majitelé Kaplířové ze Sulevic
Pachtové z Rájova
Poloha
Adresa Chcebuz, Štětí, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Chcebuz
Chcebuz
Další informace
Kód památky 42964/5-2050 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chcebuz je zřícenina zámku a hospodářského dvora ve stejnojmenné vesniciŠtětíokrese Litoměřice. Vznikla přestavbou a postupným rozšiřováním gotické tvrze. Zámek byl ve druhé polovině dvacátého století nevhodně upravován, a část se dokonce zřítila. Od roku 1958 je dvůr chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky panských sídel ve Chcebuzi jsou nejasné, protože vesnice byla rozdělena mezi více majitelů a historické listiny neumožňují rozpoznat dobu jejich vzniku. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1544. Patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří byli majiteli části vesnice nejméně od roku 1485 a postupně se jim podařilo do svého držení získat díly ostatních vlastníků.[2]

Brzy po roce 1544 byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Kaplířům vesnice patřila až do roku 1628, kdy ji koupil Kašpar Mikuláš Belvic z Nostvic. Ještě předtím se však Oldřich Kaplíř zúčastnil stavovského povstání, za což bylo svobodné panství změněno v manství, ze kterého se musel roku 1623 za čtyři tisíce kop míšeňských grošů vykoupit. Kašpar Belvic nedokázal zadlužené panství udržet, a nakonec ho roku 1644 prodal Jakubu Vilému Knoblochovi na Mastířovicích. Ten nedokázal zaplatit včas, a proto panství koupila Dorota Kunšová, rozená Kaplířová. Po ní je zdědil syn Felix Kuneš z Lukovce a po jeho smrti manželka Kateřina, která Chcebuz prodala roku 1683 za 66 500 zlatých hraběnce Matyldě Pachtové z Rájova. Její syn Karel Daniel Pachta z Rájova nechal dvůr s tvrzí obnovit, ale když zemřel, převzal panství bratr Jáchym Pachta a připojil je k Liběchovu. Zámek byl sice barokně upraven, ale až do roku 1945 sloužil pouze jako úředníkům.[3] Státní statek, který v areálu hospodařil po roce 1945, upravil budovu na kanceláře a garáže.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Barokní budova se zazděnými arkádami

Jednopatrová renesanční tvrz stála v jihozápadním[2] nároží dvora a měla obdélný půdorys s rozměry 6 × 12 metrů. Místnosti v přízemí byly zaklenuté valenými a hřebínkovými klenbami. Budova se i s mladší spojovací přístavbou zřítila ve druhé polovině dvacátého století.[2] V navazujícím křídle později vznikla patrová barokní budova s půdorysem o rozměrech 12 × 23 metrů. Obě její patra se do nádvoří otevírala arkádami o šesti obloucích.[2] Při stavebních úpravách po roce 1945 byly arkády zazděny a v přízemí zničeny úpravou na garáže.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-31]. Identifikátor záznamu 155200 : Zemědělský dvůr. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b c d e ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Chcebuz, s. 246–250. 
  3. a b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Chcebuz – tvrz, s. 167–168. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze v okolí Liběchova, s. 441. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]