Chcebuz (zámek)
| Chcebuz | |
|---|---|
 Zemědělský dvůr | |
| Základní informace | |
| Další majitelé | Kaplířové ze Sulevic Pachtové z Rájova |
| Poloha | |
| Adresa | Chcebuz, Štětí,  Česko |
| Souřadnice | 50°29′3,66″ s. š., 14°25′26,92″ v. d. |
  Chcebuz | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42964/5-2050 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chcebuz je zřícenina zámku a hospodářského dvora ve stejnojmenné vesnici u Štětí v okrese Litoměřice. Vznikla přestavbou a postupným rozšiřováním gotické tvrze. Zámek byl ve druhé polovině dvacátého století nevhodně upravován, a část se dokonce zřítila. Dvůr je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky panských sídel ve Chcebuzi jsou nejasné, protože vesnice byla rozdělena mezi více majitelů a historické listiny neumožňují rozpoznat dobu jejich vzniku. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1544. Patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří byli majiteli části vesnice nejméně od roku 1485 a postupně se jim podařilo do svého držení získat díly ostatních vlastníků.[2]
Brzy po roce 1544 byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Kaplířům vesnice patřila až do roku 1628, kdy ji koupil Kašpar Mikuláš Belvic z Nostvic. Ještě předtím se však Oldřich Kaplíř zúčastnil stavovského povstání, za což bylo svobodné panství změněno v manství, ze kterého se musel roku 1623 za čtyři tisíce kop míšeňských grošů vykoupit. Kašpar Belvic nedokázal zadlužené panství udržet, a nakonec ho roku 1644 prodal Jakubu Vilému Knoblochovi na Mastířovicích. Ten nedokázal zaplatit včas, a proto panství koupila Dorota Kunšová, rozená Kaplířová. Po ní je zdědil syn Felix Kuneš z Lukovce a po jeho smrti manželka Kateřina, která Chcebuz prodala roku 1683 za 66 500 zlatých hraběnce Matyldě Pachtové z Rájova. Její syn Karel Daniel Pachta z Rájova nechal dvůr s tvrzí obnovit, ale když zemřel, převzal panství bratr Jáchym Pachta a připojil je k Liběchovu. Zámek byl sice barokně upraven, ale až do roku 1945 sloužil pouze úředníkům.[3] Státní statek, který v areálu hospodařil po roce 1945, upravil budovu na kanceláře a garáže.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednopatrová renesanční tvrz stála v jihozápadním[2] nároží dvora a měla obdélný půdorys s rozměry 6 × 12 metrů. Místnosti v přízemí byly zaklenuté valenými a hřebínkovými klenbami. Budova se i s mladší spojovací přístavbou zřítila ve druhé polovině dvacátého století.[2] V navazujícím křídle později vznikla patrová barokní budova s půdorysem o rozměrech 12 × 23 metrů. Obě její patra se do nádvoří otevírala arkádami o šesti obloucích.[2] Při stavebních úpravách po roce 1945 byly arkády zazděny a v přízemí zničeny úpravou na garáže.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-31]. Identifikátor záznamu 155200 : Zemědělský dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Chcebuz, s. 246–250.
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Chcebuz – tvrz, s. 167–168.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze v okolí Liběchova, s. 441.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chcebuz na Wikimedia Commons - Chcebuz na webu Hrady.cz
