Přeskočit na obsah

Chanásir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chanásir
خناصر
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC +2
UTC +3 (letní)
StátSýrieSýrie Sýrie
Chanásir
Chanásir
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel2 397 (2004)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chanásir (arabsky خناصر‎, latinkou Khanāṣir) je město ležící v severní části Sýrie. Je to jedno z dvaceti čtyř měst a vesnic v údolí Chanásir, ve kterém celkově žije zhruba 11 000 lidí.[2] V samotném městě Chanásir žije přibližně 2 400[1] obyvatel.

Římský filozof Plinius starší město zmínil pod jménem „Chenneseri“. V aramejštině etymologie názvu Chanásir neexistuje a arabská etymologie je nepravděpodobná, protože arabské slovo „chinsar“ česky znamená malíček. Dle akkadské etymologie je název města odvozen od slova „hunsiru“, což je varianta výrazu „humsiru“ označujícího krysu či myš.[3]

Během byzantské éry bylo město známé pod názvem Anasartha a obklopovaly ho hradby. Syrský kronikář Jan Malalas zaznamenal, že se jednalo o tzv. kastron (což je opevněná osada na kopci), který byzantský císař Justinián I. označil za polis.[4] Jako zdroj vody zde sloužil kanát, jenž byl funkční až do 20. století. Podle Roberta L. France jsou architektonické pozůstatky byzantské éry ve městě „viditelné na ulici, v nově postavených zdech a uvnitř obytných domů“.[5]

Největší rozkvět Anasartha a okolní vesnice zažívaly koncem 4. století a počátkem 6. století. Většina domů a kostelů objevených v tomto regionu pochází právě z tohoto období. Samotný kostel v původní Anasarthe pochází z roku 426.[4] Anasarthský biskup Maras se v roce 451 zúčastnil Chalkedonského koncilu a jeho nástupce Cyrus byl signatářem dopisu, který syrští biskupové roku 458 zaslali byzantskému císaři Leonu I. na protest proti zavraždění alexandrijského patriarchy Proteria.[6][7] Mezi lety 506 a 507 byla v blízkém Buz al-Khanziru vybudována pevnost.[8] Dnes Chanásir již neslouží jako faktická biskupská rezidence, ale pouze jako centrum titulární diecéze římskokatolické církve.[9]

V 7. století Anasartha stejně jako celá Sýrie padla do rukou Arabů, kteří ji označovali jako „Khunasira“. Město se na počátku 8. století stalo častým sídlem umajjovského chalífy Umara II., který zde zemřel a byl zde také pohřben.[10][11]

Moderní historie

[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu 19. a 20. století[12] se v Chanásiru usadili Čerkesové pocházející z Manbidže, města severovýchodně od Aleppa.[13] Jelikož tehdy přestal fungovat místní kanan, Čerkesové roku 1975 vybudovali studny v oblasti západně od údolí Chanásir.

Dne 23. února 2016 Syrská observatoř pro lidská práva uvedla, že hlavní chanásirskou silnici, zásobovací trasy do Aleppa a 12 vesnic v okolí dobyla teroristická organizace Islámský stát.[14] O dva dny později se syrské armádě město podařilo dobýt zpět.[15]

Období dešťů v Chanásiru probíhá obvykle mezi říjnem a květnem s průměrnými ročními srážkami 210 mm. Variabilita mezi jednotlivými roky je vysoká, přičemž v 50 % let v období 1929–2004 napršelo přes 200 mm a ve 25 % napršelo přes 250 mm.[16]

Červenec a srpen jsou nejteplejší měsíce s průměrnou denní nejvyšší teplotou 37 °C. Nejnižší průměrná denní teplota je v lednu a v hodnotě 2,3 °C. I přes to, že v listopadu a prosinci může teplota v noci klesnout pod 0 °C, přes den není obvykle takto nízká.[16]

Podobně jako ostatní obyvatelé údolí Chanásir získávají obyvatelé města Chanásir svůj příjem z různých zdrojů. Většina místních obyvatel pracuje jako zemědělci, pastevci nebo dělníci vlastnící malé pozemky. Přibližně 40 % obyvatel údolí Chanásir jsou zemědělci, průměrný zemědělec si vydělá 1,3 až 2 amerických dolarů denně. Tato část populace zahrnuje hlavní skupinu vlastnící půdu v této oblasti. Pastevci a pasáci často migrují a vydělávají průměrně 1 až 1,5 amerických dolarů denně a věnují se také výkrmu, který navyšuje jejich příjmy. Dělníci s malými pozemky vlastní obvykle půdu o rozloze 0,035 km² až 0,07 km², vydělávají si obvykle prací na cizí půdě s průměrnými příjmy menšími než 1 americký dolar denně.[16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Khanasir na anglické Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. T.L. Nielsen and M.A. Zöbisch. Multi-factorial causes of land-use change: land-use dynamics in the agropastoral village of Im Mial, northwestern Syria. Land Degradation & Development. John Wiley & Sons, 2001-03-30, roč. 12, čís. 2, s. 143–161. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-03. DOI 10.1002/ldr.445. (anglicky) 
  3. Astour, Eblaitica, 2002, str. 119.
  4. a b Kennedy, 2006, str. 165.
  5. France, 2007, str. 244.
  6. Michel Lequien, Oriens christianus in quatuor Patriarchatus digestus, Paris 1740, Vol. II, coll. 787-788
  7. Siméon Vailhé, v. Anasartha, in Dictionnaire d'Histoire et de Géographie ecclésiastiques, vol. II, Paris 1914, col. 1439
  8. Kennedy, 2006, str. 166.
  9. Annuario Pontificio 2013 (Libreria Editrice Vaticana 2013 ISBN 978-88-209-9070-1), str. 832
  10. Cobb, P. M. (2000). "ʿUmar (II) b. ʿAbd al-ʿAzīz". In Bearman, P. J.; Bianquis, Th.; Bosworth, C. E.; van Donzel, E. & Heinrichs, W. P. (eds.). The Encyclopaedia of Islam, New Edition, Volume X: T–U. Leiden: E. J. Brill. str. 822. ISBN 978-90-04-11211-7.
  11. Powers, Stephan, ed. (1989). The History of al-Ṭabarī, Volume XXIV: The Empire in Transition: The Caliphates of Sulaymān, ʿUmar, and Yazīd, A.D. 715–724/A.H. 96–105. SUNY Series in Near Eastern Studies. Albany, New York: State University of New York Press. str. 75, pozn. 263. ISBN 978-0-7914-0072-2.
  12. Burns, 2009, str. 175.
  13. Musil, 1928, str. 203.
  14. PERRY, Tom. Islamic State tightens grip on Syrian government road to Aleppo [online]. Reuters [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Leith Fadel. Tiger Forces recapture the important city of Khanasser from ISIS [online]. 2016-02-25 [cit. 2020-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-01. (anglicky) 
  16. a b c International Center for Agricultural Research in Dry Areas (ICARDA) & The Atomic Energy Commission of Syria (AECS). Sustainable Agricultural development for Marginal Dry Areas: Khanasser Valley Integrated Research Site [online]. ICARDA, leden 2005 [cit. 2020-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-09-27. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]