Chövsgöl núr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chövsgöl núr
pobřeží jezera Chövsgöl
pobřeží jezera Chövsgöl
Poloha
Světadíl Asie
Státy MongolskoMongolsko Mongolsko
sjmag Chövsgölský
somon Alag Erdene, Čandmani Öndör, Chanch, Chatgal, Renčinlchümbe
Sídla Chatgal, Chanch
Chövsgöl núr (Mongolsko)
Red pog.svg

Souřadnice:
Rozměry
Rozloha 2620 km²
Délka 134 km
Šířka 35 km
Objem 381 km³
Max. hloubka 238 m
Ostatní
Typ tektonický
Nadm. výška 1645 m n. m.
Odtok vody Egín gol

Chövsgöl (mongolsky Хөвсгөл Нуур) je jezero na severu Mongolska. Rozkládá se v mezihorské tektonické propadlině, která je protáhlá ze severu na jih. Má rozlohu 2620 km², je 134 km dlouhé a maximálně 35 km široké. Leží v nadmořské výšce 1645 m a dosahuje hloubky 238 m. Je to nejhlubší mongolské jezero. Mezi sladkovodními jezery se řadí na 14. místo na světě a objem vody 381 km³ tvoří 1-2 % světových zásob.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

duha na jezeře Chövsgöl

Do jezera ústí 96 řek a potoků. Odtéká z něj řeka Egín gol (povodí Selengy). Hlavním zdrojem vody jsou řeky a potoky (408,1 mm/rok), na srážky připadá 269 mm/rok a na podzemní zdroje 175 mm/rok. Odtok přes Egín 187 mm/rok a odpařování 665 mm/rok. Doba, za kterou se všechna voda v jezeře vymění činí 162,6 let.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Jezero zamrzá od prosince do května.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Je splavné a tvoří část přepravní cesty z Ruska (Irkutská oblast) do Mongolska. Největší přístavy jsou Chatgal na jihu a Chanch na severu. V okolních oblastech byly nalezeny zásoby fosfátů.

Polárníci Václav Sůra a Petr Horký přešli v roce 2016 ze severu na jih jako první na světě přes zamrzlé jezero.[1]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Jezero je bohaté na ryby (lenok, lipan).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Prvenství českých polárníků přes zamrzlé jezero Khuvsghul