Přeskočit na obsah

Cerkev Panny Marie Pomocné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cerkev Panny Marie Pomocné
Místo
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství a Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
OblastZakarpatská
OkresUžhorod
ObecKostryna
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřeckokatolická
Architektonický popis
Výstavba1645
Specifikace
Délka15 m
Šířka7 m
Další informace
AdresaKostryna, UkrajinaUkrajina Ukrajina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cerkev Panny Marie Pomocné (ukrajinsky: Церква Покрови Пресвятої Богородиці, rusky: Церковь Покрова Пресвятой Богородицы) je dřevěná pravoslavná cerkev v Kostryně, v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, v okrese Užhorod.[1]

Cerkev je památníkem bojkovské dřevěné architektury. [2]

Cerkev byla postavena v roce 1645 v haličské obci Sjanky za Užským průsmykem. V roce 1703 byla obcí Kostryna zakoupena a přenesena do obce. Cerkev je v pořadí již třetí. První byla postavena v roce 1451 a druhá v roce 1602.

V roce 1865 bylo farníky rozhodnuto na místě dřevěné cerkve postavit nový zděný chrám. Byl vypracován projekt, shromážděny finanční prostředky a práce měly být zahájeny po roce 1914. Vypuknutím první světové války finanční prostředky vlivem inflace ztratily svou hodnotu a na nové se nedostávalo. Zděný kostel nebyl nikdy postaven.

Cerkev je od 19. století velmi populární. Byla velmi často fotografována a její fotografie publikovány v časopisech, knihách a brožurách.[2][3]

U cerkve jsou pozůstatky hřbitova, na kterém jsou pohřbeny významné osobnosti, jako Alexandr Danilovič (kněz v letech 1848–1853), který na své náklady postavil faru, založil ovocný sad a prosazoval progresivní způsoby hospodaření.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Cerkev je bojkovský typ, roubená stavba tří věžových srubů s dominantní střední části.[4] Stavba je tvořena třemi dřevěnými roubenými sruby, které mají čtvercový půdorys s jehlanovou střechou. Prostřední stavba byla původně dominantní. Na konci 18. století byla přistavěna nad západní srub věž, která převyšuje ostatní sruby. Kostel je 15 m dlouhý a 7 m široký.

V interiéru se dochoval vyřezávaný ikonostas z roku 1645 (někdy se uvádí, že pochází z roku 1596).[5] Ikony jsou namalovány na lipových deskách a překryty lakem z let 1832 a 1894. Bohatě zdobené Evangelium bylo zakoupeno v roce 1871; staré Evangelium pochází z roku 1691.[6]

Zvonová věž je štenýřová, zakončená nízkou jehlanovou střechou, krytou šindelem. Je vysoká 14 m (od základů). Původní zvony byly zabaveny pro vojenské účely během maďarské osvobozenecké války vedené Lajosem Kossuthem v období 1848–1849. Nové zvony byly ulity v roce 1899 ve slévárně László Sándora v obci Mali Gejivci nedaleko Užhorodu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Церква Покрови Пресвятої Богородиці (Кострина) na ukrajinské Wikipedii.

  1. Одну з найстаріших церков Закарпаття Кострину подарували з Галичини @ Закарпаття онлайн. Закарпаття онлайн [online]. [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  2. a b KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: ACADEMIA, 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2647-7, ISBN 80-200-2647-9. OCLC 1003854880 S. 176–180. 
  3. KRUSHYNSKA, Olena. Кострина. derev.org.ua [online]. 2008 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  4. LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (528 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-7185-980-2, ISBN 978-80-7185-982-6. OCLC 648151865 S. 303, 262. 
  5. LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 641.
  6. Визначні пам'ятки. web.archive.org [online]. 2012-09-20 [cit. 2019-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-20. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]