Kostryna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostryna
Кострина
Chrám Přímluvy Přesvaté Bohorodičky
Chrám Přímluvy Přesvaté Bohorodičky
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška289 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZakarpatská
OkresUžhorod
Kostryna
Kostryna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha49,6 km²
Počet obyvatel1 205 (1910)[1]
Hustota zalidnění24,3 obyv./km²
Správa
Vznik1549
PSČ89022
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostryna (ukrajinsky Кострина, maďarsky Csontos) je obec v okrese Užhorod v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. V obci sídlí rada kostrynské vesnické komunity.[2]

Kostrynská vesnická komunita[editovat | editovat zdroj]

Název obce
Transkripce do latinky Ukrajinský název v cyrilice Maďarsky Česky/Slovensky
Kostryna Кострина Csontos Kostrina[3]
Kostrynská Roztoka Костринська Розтока Csontosrosztoka
Vyška Вишка Viharos Viška[3]
Ljuta Люта Havasköz Ljuta[3]
Siľ Сіль Sóslak Sola[3]
Domašin Домашин Domafalva Domašina[3] nebo Domašín[4]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

  • Území obce je na území Užanského národního parku.
  • Nedaleko Kostryny (ve vzdálenosti cca 6,5 km ) je horský hřbet a hora Javorník (ukrajinsky Явірни́к), kde je též přírodní památka Hora Javorník (ukrajinsky Гора Яворник) – bukový prales).[5]
  • Kostrynská laguna[6]
  • Kostrynský minerální gejzír[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1409, při vyšetřování případu krádeže stáda prasat z obce Čertižné na východním Slovensku. U soudu ve Velkém Berezném měl být přítomen obžalovaný šoltys Vanča se skupinou spoluobčanů. Ves patřila do hradního panství Drughetů. Možná byla obec založena dříve. Do podepsání Trianonské smlouvy byla obec součástí Uherska, poté byla součástí Československa. Za první republiky zde byla četnická stanice.[3] V roce 1930 zde žilo 1 652 obyvatel; z toho 101 Čechů, 1 354 Rusínů, 9 Němců, 28 Maďarů, 108 Židů, 6 obyvatel jiných národností a 46 cizinců.[4] Od roku 1945 obec patřila Sovětskému svazu, resp. Ukrajinské sovětské socialistické republice; nakonec od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Cerkev Panny Marie Pomocné[editovat | editovat zdroj]

Cerkev Panny Marie Pomocné je dřevěný chrám, který je národní kulturní památkou. Chrám byl postaven v roce 1645 ve vsi Sjanky a v roce 1703 byl prodán do Kostryny. Ikonostas pochází z roku z roku 1645, někdy je však uváděno, že pochází z roku 1596[8] (je uváděn v záznamech z roku 1596); iIkony jsou malovány na lipových deskách, které v průběhu staletí lakováním ztmavly, lakování je uvedeno v letech 1832 a 1894.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

  • Nedaleko Kostryny (ve vzdálenosti cca 7 km ) je lyžařské stredisko Vyška.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Кострина na ukrajinské Wikipedii, Костринська сільська громада na ukrajinské Wikipedii a Церква Покрови Пресвятої Богородиці (Кострина) na ukrajinské Wikipedii.

  1. A Magyar Szent Korona Országainak 1910. évi népszámlálása. Dostupné online.
  2. Децентралізація в Україні. decentralization.gov.ua [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 7,8. 
  4. a b Регіональний інформаційний центр "Карпати" » PODKARPATSKÁ RUS. Seznam obci. [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  5. БАРАН, Ярослав. Карпаты: заповедные зоны. karpatytur.info [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-03. (rusky) 
  6. Село Кострина на Закарпатті: українська Блакитна лагуна та монах-електрик. Українська правда _Життя [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  7. Для здоров'я: Унікальний гейзер мінеральної води на Великоберезнянщині (ФОТО). MUKACHEVO.NET [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  8. LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 641.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]