Cerkev Nanebevstoupení Páně

Cerkev Nanebevstoupení Páně
Místo
Stát	Ukrajina, Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko
Souřadnice	48°15′18,36″ s. š., 24°20′40,92″ v. d.
Základní informace
Církev	řeckokatolická
Zasvěcení	Svátek Nanebevstoupení Páně
Architektonický popis
Stavební sloh	dřevěný kostel
Výstavba	1824
Další informace
Adresa	Jasiňa, Ukrajina
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cerkev Nanebevstoupení Páně (ukrajinsky: Вознесенська церква) je dřevěná pravoslavná cerkev v Jasině v Zakarparské Ukrajině v okrese Rachov. Na severní straně u cerkve stojí dřevěná zvonice z roku 1813.

Je spoluužívána Ukrajinskou pravoslavnou církví (Moskevský patriarchát) a Rusínskou řeckokatolickou církví.^[1]

Cerkev je zařazena na seznamu památek UNESCO^[2]

Historie

Podle pověsti na místě v Jasině zanechal pastýř Ivan Struk své stádo ovcí, které nemohl převést přes průsmyk. Zastihla jej rychle nastupující zima. Narychlo pozastavil ohradu a sám se vydal domů. Na jaře se vrátil na místo, kde zanechal ovce. K jeho překvapení všechny ovce byly naživu. V údolí založil vesnici Jasina a z vděčnosti postavil dřevěnou kapli. Cerkev byla postavena v roce 1824. Také je nazývána Strukivský chrám.^[3]^[4]

Cerkev je od 19. století velmi populární. Byla velmi často fotografována a její fotografie publikovány v časopisech, knihách a brožurách. Byla vydána v roce 1939 na poštovní známce. Mnoho zakarpatských umělců se věnovalo ztvárnění této umělecké památky.^[3]^[4]

Dne 21. června 2013 na 37. zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO, které se konalo v Kambodži, byla cerkev Nanebevstoupení Páně včetně s dalšími dřevěnými cerkvemi v karpatském regionu v Polsku a na Ukrajině zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO.^[5]

Architektura

Cerkev je huculský typ, roubená stavba pěti věžových srubů s dominantní střední části na půdorysu kříže.^[6] Stavba je tvořena pěti dřevěnými roubenými sruby, které mají čtvercový půdorys, centrální srub je zakončen osmibokou jehlanovou střechou. Boční užší sruby jsou zastřešeny sedlovými střechami s malými věžičkami nad štíty. Části stavby, střechy jsou pokryty šindelem. Okolo srubů je postavena obvodová stříška položena na vyřezávaných trámech (krakorcích). V devadesátých letech 20. století byla k západnímu srubu přistavena přístavba. V roce 2006 byla obnovena střešní krytina.^[4] V interiéru se dochoval vyřezávaný ikonostas z 18. století a gonfalon z počátku 19. století.^[7]

Zvonice

Dřevěná dvoupatrová zvonice byla postavena v roce 1813 na jiném místě v Jasenici, v roce 1895 byla přestěhována na současné místo. Je jedenáct metrů vysoká postavena ze smrkových trámů. Přízemní patro je roubené na čtvercovém půdorysu s obvodovou pultovou střechou bez podpěr. Horní zvonová část je rámová, osmiboká, horizontálně ji dělí dvě přesahující okapové stříšky. Zvonice je zakončena nízkou jehlanovou střechou, krytou šindelem.^[8] Ve zvonici jsou zavěšeny tři zvony. V roce 1971 byla restaurována.

Galerie

Dobová pohlednice s cerkví a zvonicí
Poštovní známka
Zvonice a chrám
Cerkev
Zvonice

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Вознесенська церква (Ясіня) na ukrajinské Wikipedii.

↑ Kolejne polskie zabytki na Liście Światowego Dziedzictwa UNESCO! Wpisano drewniane cerkwie polskiego i ukraińskiego regionu Karpat. Onet Podróże [online]. 2013-06-21 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (polsky)
↑ КАРПАТСЬКІ ЦЕРКВИ СТАЛИ СПАДЩИНОЮ ЮНЕСКО. Фото. Історична правда [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
↑ ^a ^b KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: ACADEMIA, 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2647-7, ISBN 80-200-2647-9. OCLC 1003854880 S. 176–180.
↑ ^a ^b ^c KRUSHYNSKA, Olena. Ясіня, Рахівський р-н, Закарпатська область.. derev.org.ua [online]. 2009 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online.
↑ Drewniane cerkwie na liście UNESCO. Culture.pl [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (polsky)
↑ LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (528 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-7185-980-2, ISBN 978-80-7185-982-6. OCLC 648151865 S. 303, 262.
↑ Drewniane cerkwie w polskim i ukraińskim regionie Karpat. swiatowedziedzictwo.nid.pl [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-11.
↑ LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (504 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-7185-981-9, ISBN 978-80-7185-982-6. OCLC 648151865 S. 345–346.

Související články

Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Cerkev Nanebevstoupení Páně na Wikimedia Commons

[1] Kolejne polskie zabytki na Liście Światowego Dziedzictwa UNESCO! Wpisano drewniane cerkwie polskiego i ukraińskiego regionu Karpat. Onet Podróże [online]. 2013-06-21 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (polsky)

[2] КАРПАТСЬКІ ЦЕРКВИ СТАЛИ СПАДЩИНОЮ ЮНЕСКО. Фото. Історична правда [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.

[:1-3] KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: ACADEMIA, 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2647-7, ISBN 80-200-2647-9. OCLC 1003854880 S. 176–180.

[:2-4] KRUSHYNSKA, Olena. Ясіня, Рахівський р-н, Закарпатська область.. derev.org.ua [online]. 2009 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online.

[5] Drewniane cerkwie na liście UNESCO. Culture.pl [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (polsky)

[:0-6] LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (528 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-7185-980-2, ISBN 978-80-7185-982-6. OCLC 648151865 S. 303, 262.

[7] Drewniane cerkwie w polskim i ukraińskim regionie Karpat. swiatowedziedzictwo.nid.pl [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-11.

[8] LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (504 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-7185-981-9, ISBN 978-80-7185-982-6. OCLC 648151865 S. 345–346.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]