Cecemín
| Cecemín | |
|---|---|
.jpg) Návrší Cecemínu | |
| Vrchol | 238 m n. m. |
| Prominence | 55 m ↓ |
| Izolace | 3 km → Na Neckách |
| Poznámka | výhled |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Středolabská tabule / Mělnická kotlina / Všetatská pahorkatina / Cecemínský hřbet |
| Souřadnice | 50°16′30″ s. š., 14°36′33″ v. d. |
  Cecemín | |
| Hornina | prachovec, pískovec |
| Povodí | Labe |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cecemín (238 m n. m.) je vrch v okrese Mělník Středočeského kraje. Vrch je tvořen protáhlým hřebenem o délce asi 4 kilometrů, který začíná u městyse Všetaty a směřuje na jihovýchod k obci Dřísy. Vrchol se nachází blíže Všetat, asi 1 kilometr od všetatského začátku hřebene, a je to nejvyšší bod Všetatské pahorkatiny. Většina kopce včetně vrcholu spadá do katastrálního území Všetaty městyse Všetaty, se severovýchodu k vrcholovému hřebenu vybíhá též katastrální území Čečelice obce Čečelice, jihovýchodní část hřebene zasahuje jihozápadním svahem do katastrálního území Nedomice obce Nedomice, to vše v okrese Mělník, jihovýchodní konec hřebene pak spadá do katastrálního území Dřísy obce Dřísy směrem k samotnému sídlu, přičemž tato obec již spadá do okresu Praha-východ.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Výrazný, nesouměrný, strukturně denudační cecemínský hřbet je tvořen středoturonskými prachovci a jemnozrnnými pískovci, je obklopen středopleistocenními (risskými) terasami Labe, s příkřejšími jihozápadními svahy do labského údolí. Má protáhlou vrcholovou plošinu o délce asi 2,5 kilometru. Na jižních svazích je zástavba domků, hájky borovice černé s jasanem, teplomilné trávníky a křoviny. Na severním svahu jsou pole i lada křovin na bývalých políčkách s mezemi s třešněmi. Na vrcholové plošině jsou pole. Z hrany plošiny je výhled.[1]
Dle různých pramenů se zde nacházely nejstarší vinice které jsou písemně doloženy na území Čech. Legendy tvrdí, že vinice byly založeny kněžnou Ludmilou a měl jí zde pomáhat její vnuk, pozdější kníže Václav. Proto se kopci v jisté době říkalo Ostrov svatého Václava. Všechny vinice zde postupně zanikly, až ve 20. století byly v malé míře obnoveny a jmenují se symbolicky „vinice sv. Václava“. Na konci dnešních vinic směrem k Dřísům stojí nově zrestaurovaná barokní kaple sv. Jana Křtitele.[2]
Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]
Geomorfologicky vrch náleží do celku Středolabská tabule, podcelku Mělnická kotlina, okrsku Všetatská pahorkatina a podokrsku Cecemínský hřbet.[3]
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Návrší s rozpadlým posedem -
Cesta podél návrší -
Černozem na jižním svahu -
Pohled k Čečelicím s pruhem černozemě -
Mobilní posed na návrší
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Vrch Cecemín a první vinice u nás [online]. druidova.mysteria.cz [cit. 2014-08-03]. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cecemín na Wikimedia Commons
