Canfranc (železniční stanice)
| Canfranc | |
|---|---|
 Mezinárodní železniční stanice Canfranc | |
| Stát | Španělsko |
| Canfranc | |
| Souřadnice | 42°45′5″ s. š., 0°30′51″ z. d. |
| Provozovatel dráhy | ADIF |
| Kód stanice | 742171[1] |
| Nadmořská výška | 1195 m n. m. |
| V provozu od | 18. července 1928 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Canfranc je železniční stanice, která stojí u španělské vesnice Canfranc v provincii Huesca v Aragonii v údolí pod horskými štíty Pyrenejí poblíž francouzsko-španělské státní hranice. Byla vybudována jako konečná stanice železničních tratí ze Zaragozy na španělské straně a z Pau na francouzské straně.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nádraží v Canfrancu bylo postaveno v letech 1923–1928. Sloužilo jako celní a přestupní stanice a také jako nákladní nádraží pro překládku zboží. Důvodem byl rozdílný rozchod kolejí - na španělské straně měla trať iberský rozchod kolejí 1668 mm, na francouzské standardní rozchod 1435 mm; navíc byla francouzská trať od začátku elektrizovaná.[2]
Secesní dvoupatrovou nádražní budovu dlouhou přibližně 240 metrů projektoval architekt Fernando Ramirez de Dampierre a kromě nástupišť, celnice a pokladen do ní umístil hotel, tři restaurace, ordinaci lékaře a další služby.[2] Stavba má celkem 365 oken a 156 dvoukřídlých vstupů na dvě dlouhá nástupiště.[3]
18. července 1928 se konalo slavnostní zahájení provozu, na které přijeli španělský král Alfons XIII. a francouzský prezident Gaston Doumergue. Čtvrt století příprav a prací bylo ukončeno následujícího roku zprovozněním trati přes Latour-de-Carol.[2]
Tunel Somport[editovat | editovat zdroj]
Tunel Somport (1912–1915) je pojmenován podle Somportského průsmyku, kterým trať prochází. Od jižního portálu u nádraží Canfranc k severnímu portálu na francouzské straně měří 7874 metry s kulminačním bodem ve výšce 1212 m n. m..[4] Od roku 2006 je tunel využíván podzemní laboratoří fyziky částic „Laboratorio Subterraneo de Canfranc (LSC)“.[5]
Tunel ze Sayerce[editovat | editovat zdroj]
Ve vzdálenosti 79,573 km od města Pau se nachází tunel o délce 1793 metry, který je postaven do spirály. Výškový rozdíl mezi jeho portály je 60 metrů, sklon trasy 34 ‰ a výška oblouku 6,50 metru. Počáteční křivka má poloměr 300 metrů, následuje 200 metrů přímý úsek a závěrečná křivka o poloměru 270 metrů. Tunel byl postaven v letech 1913–1917 a je uveden v soupisu historických památek.[6]
Trať[editovat | editovat zdroj]
Železniční trať se vyznačuje četnými viadukty a tunely; její sklon místy dosahuje až 50 promile.[4]
Na španělské straně je úsek Canfranc – Huesca dlouhý 134,9 km stále využíván pro osobní i nákladní železniční dopravu s původním iberským rozchodem; kvůli špatnému stavu infrastruktury je plánovaná jeho rekonstrukce a přestavba na standardní rozchod 1435 mm. Úsek Huesca – Zaragoza v délce 78,1 km má již od doby zprovoznění vlaků AVE kolej s běžným rozchodem.[7]
Na francouzské straně byl provoz mezi Canfrancem a Oloron-Sainte-Marie ukončen po nehodě nákladního vlaku 27. března 1970 u železničního mostu L'Estanguet na 280,683 kilometru[8], při které byla trať těžce poškozena.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hala v roce 2014 -
Podchod v roce 2010 -
Depo v roce 2013 -
Portál tunelu Somport na španělské straně -
Portál tunelu Somport na francouzské straně -
Jeden z železničních mostů na trati
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DIUM ES [online]. Renfe Mercancías, 2021-07-21 [cit. 2021-09-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Případ obřího železničního nádraží Canfranc aneb pyrenejský Titanic slaví 90. Česká televize. ČT24, Svět. Milan Dolejší, 18.07.2018. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Narozeniny a naděje v Pyrenejích (Pau – Canfranc – Zaragoza). Vlak.wz.cz. David Fuksa, 09/2008. S. 44-45. pdf. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online.
- ↑ a b 2010 - první krok k oživení pyrenejského spojení přes Canfranc. Zelpage.cz. Zprávy. 11.07.2008. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
- ↑ The Canfranc Underground Astroparticle Laboratory: Experimental Program Status, Results & Prospects presentation, Angel Morales, University of Zaragoza. S. 5. pdf. (anglicky) [cit. 2021-09-19]. Dostupné online Archivováno 20. 9. 2021 na Wayback Machine..
- ↑ Tunnel hélicoïdal de Sayerce. Le transpyrénéen du Somport. Balade Pau-Canfranc-Saragosse. Bedous-Canfranc. (francouzsky). [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Revitalizace spojení Pau – Zaragoza patrně v roce 2024. Zelpage.cz. Zprávy. 31.01.2018. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
- ↑ 27 mars 1970 L´accident. Le transpyrénéen du Somport. Histoire. Pau-Oloron-Canfranc. (francouzsky) [cit. 2021-09-19]. (francouzsky) Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Canfranc na Wikimedia Commons - Trať Pau-Canfranc-Zaragoza (francouzsky)
