Císařovna vdova Li

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Císařovna vdova Li
Portrét císařovny vdovy Li
Portrét císařovny vdovy Li
Manžel Lung-čching
Posmrtné jméno císařovna Siao-ting (孝定太后)
Narození 1546
Úmrtí 1614
Peking
Pohřbena Císařské hrobky dynastie Ming, hrobka Čchao-ling, Peking
Potomci Wan-li, Ču I-liou a tři dcery
Dynastie dynastie Ming
Otec Li Wej
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařovna vdova Li (čínsky pchin-jinem , znaky ; 15461614), posmrtným jménem císařovna Siao-ting (čínsky v českém přepisu Siao-ting tchaj-chou, pchin-jinem Xiàodìng tàihòu, znaky 孝定太后), byla čínská císařovna vdova, jedna z vedlejších manželek císaře Lung-čchinga a matka jeho nástupce Wan-liho.

Život[editovat | editovat zdroj]

Paní Li se narodila roku 1546, byla dcerou Li Weje († 1584), skromného původu. Od roku 1550[1] patřila mezi služebné, později konkubíny Lung-čchinga, korunního prince čínské říše Ming a od roku 1567 císaře. Roku 1563 se jí narodil syn Ču I-ťün, Lung-čchingův třetí, oba starší však zemřeli v dětství v letech 15559 a 1562. Ču I-ťün obdržel titul knížete z Jü, roku 1568 byl jmenován korunním princem. S Lung-čchingem měla ještě jednoho syna, Ču I-lioua, od roku 1571 knížete z Liou a tři dcery – Ču Jao-e (朱堯娥, 1565–1590), Ču Jao-jing (朱堯媖, 1567–1594 a Ču Jao-jüan (朱堯媛, † 1629) které obdržely tituly princezny Šou-jang (壽陽公主), princezny Jung-ning (永宁公主) a princezny Žuej-an (瑞安公主). Popisována je jako pokorná a skromná, jednající v souladu se soudobými společenskými normami.

Roku 1572 Lung-čching zemřel a na trůn nastoupil její syn Ču I-ťün jako císař éry Wan-li. paní Li dostala titul císařovny vdovy a vsouladu s tradicí během nezletilosti svého syna stanula v čele vlády. Pozice v čele vlády ji přinesla prestiž a uznání, i když politické rozhodování držel pevně ve svých rukou velký sekretář Čang Ťü-čeng dokud roku 1582 nezemřel. Císařovna vdova Li podporovala Čang Ťü-čenga a jeho politiku a lze jí proto připsat zásluhy na jeho reformách. Do roku 1578 se, na žádost vlády, více než ve svém paláci císařovny vdovy zdržovala v paláci císaře, aby dohlížela na jeho výchovu. Vedla ho přísně ke studiu, zodpovědnosti a skromnosti.

I po Čang Ťü-čengově smrti si uchovala vliv, když vytvořila alianci s jeho nástupci, velkými sekretáři Šen Š’-singem, Sü Kuoem a Wang Si-ťüeem.[2]

Byla zbožnou buddhistkou, podporovala stavbu mnoha buddhistických chrámů, dávala velké dary buddhistickým mnichům a klášterům. Obdarovaní ji ztotožňovali s bódhisattvou Kuan-jin.[3][2]

Ve sporu o následníka trůnu podporovala nástupnictví Wan-liho nejstaršího syna, pozdějšího císaře Tchaj-čchanga, proti mladšímu Ču Čchang-sünovi, synovi Wan-liho oblíbenkyně paní Čang. Když císař argumentoval, že jeho nejstarší syn je synem pouhé palácové služebnice, namítla, že i on, Wan-li, je synem pouhé služebné.[3]

Roku 1614 zemřela a obdržela posmrtné jméno císařovna-vdova Siao-ting. Pohřbena je společně s Lung-čchingem v hrobce Čchao-ling v areálu mingských císařských hrobek u Pekingu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MCMAHON, Keith. Celestial Women: Imperial Wives and Concubines in China from Song to Qing. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield, 2016. 312 s. ISBN 1442255021, ISBN 9781442255029. S. 128. (anglicky) [dále jen McMahon]. 
  2. a b LUK, Yu-ping. Heavenly Mistress and the Nine-lotus Bodhisattva: Visualizing the Celestial Identities of Two Empresses in Ming China (1368-1644). In: BOSE, Melia Belli. Women, Gender and Art in Early Modern Asia, c. 1500-1900. London: Routledge/Ashgate, 2016. S. 63–91, na s. 70–77. (anglicky)
  3. a b McMahon, s. 130.