Císařovna Čchien

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
císařovna Čchien
císařovna
portrét císařovny Čchien
portrét císařovny Čchien
Sňatek 8. června 1442
Manžel Jing-cung
Úplné jméno Čchien (, osobní jméno je nejisté)
posmrtné jméno: císařovna Siao-čuang-žuej (孝莊睿皇后)
Tituly císařovna (皇后, 1442–1449 a od 1457),
císařovna vdova Cch'-i (慈懿皇太後, od 1464)
Narození 1426
Úmrtí 1468
Peking
Pohřbena Mauzoleum Jü-ling, Císařské hrobky dynastie Ming, Peking
Předchůdce císařovna Sun (poprvé)
císařovna Chang (podruhé)
Následník císařovna Wang (poprvé)
císařovna Wu (podruhé)
Rod Čchien
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařovna Čchien (čínsky v českém přepisu Čchien chuang-chou, pchin-jinem Qián huánghòu, znaky 錢皇后; 1426–1468), posmrtným jménem císařovna Siao-čuang-žuej (čínsky v českém přepisu Siao-čuang-žuej chuang-chou, pchin-jinem Xiàozhuāngruì huánghòu, znaky 孝莊睿皇后), příjmením Čchien (čínsky pchin-jinem Qián, znaky ) byla mingská císařovna, manželka Jing-cunga, císaře čínské říše Ming.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vdala se za o několik měsíců mladšího Jing-cunga, císaře říše Ming, 8. června 1442,[1] v šestnácti letech. Roku 1449 byl Jing-cung poražen a zajat Mongoly a na trůn nastoupil jeho mladší bratr Ťing-tchaj. Následující rok Mongolové Jing-cunga vrátili, zůstal však v izolaci v domácím vězení, dokud ho počátkem roku 1457 státní převrat nevynesl k moci.

Císařovna Čchien neměla děti. Po smrti Jing-cunga roku 1464 se novým císařem stal jeho nejstarší syn a korunní princ Ču Ťien-šen známý jako císař Čcheng-chua. Čcheng-chuova matka paní Čou se ihned dostala do sporu o prestiž a postavení s císařovnou Čchien.

Podle zákonů měla totiž císařovna dostat titul císařovna vdova (chuang-tchaj-hou), ale paní Čou si stejný titul nárokovala také.[2] Byla sice jen vedlejší manželkou Jing-cunga, ale nyní matkou panujícího císaře a proto požadovala stejný status jako excísařovna Čchien.[3] Argumentovala bezdětností paní Čchien, proti níž vyzdihovala své postavení matky panovníka, a svou věrnost Jing-cungovi, za kterou zaplatila strádáním a invalidností způsobenou životem s ním v domácím vězení v letech 1450–1457.[2]

Ve sporu císař váhal s podporou té či oné strany, nakonec podle návrhu velkých sekretářů Pcheng Š’a a Li Siena dostala paní Čou titul „císařovna vdova“ (chuang-tchaj-hou), ale císařovna Čchien lepší titul „císařovna vdova Cch’-i“ (慈懿皇太後, Cch’-i chuang-tchaj-hou, „Laskavá císařovna vdova“). Paní Čou to vnímala jako diskriminaci[2] a soustavně tlačila na své zrovnoprávnění.[3]

O čtyři roky později, když paní Čchien zemřela a byla uložena do Jing-cungovy hrobky v mauzoleu Jü-ling, paní Čou protestovala, s tím, že to má být její čest. Trvala na svém požadavku čtyři dny, než ustoupila poté, co 19. června 1468 několik set úředníků osm hodin bědovalo před jejím palácem. Přesto, když po její smrti roku 1504 byla hrobka otevřena, zjistilo se, že císařovna Čchien leží v samostatné komoře.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 307. (anglicky)
  2. a b c d GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1 (sv. 1), 023103833X (sv. 2). Heslo Chu Chien-shen, s. 300. (anglicky) [Dále jen Goodrich]. 
  3. a b MOTE, Frederick W. The Ch'eng-hua and Hung-chih reigns, 1465—1505. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 343–402, na s. 346. (anglicky)
Císařovna říše Ming
Předchůdce:
císařovna Sun
císařovna Čchien
14421449
Nástupce:
císařovna Wang
císařovna Chang 14571464 císařovna Wu