Císařovna Čang (Chung-si)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
císařovna Čang
císařovna
Portrét
portrét císařovny Čang
Posmrtné jménozkrácené: císařovna Čcheng-siao-čao (誠孝昭皇后)
plné: Čcheng-siao kung-su ming-te chung-žen šun-tchien čao-šeng čao chuang-chou (诚孝恭肃明德弘仁顺天昭圣昭皇后)
Titulycísařovna (皇后, od 1424),
císařovna vdova (皇太後, od 1425),
velká císařovna vdova (太皇太后, od 1435)
Narození1379
Úmrtí20. listopadu 1442
Předchůdcecísařovna Sü
Nástupcecísařovna Chu
ManželChung-si
PotomciČu Čan-ťi (císař Süan-te),
Ču Čan-jung, kníže z Jüe,
Ču Čan-šan, kníže ze Siang,
princezna Ťien-sing
RodČang
OtecČang Čchi (張麒)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařovna Čang (čínsky v českém přepisu Čang chuang-chou, pchin-jinem Zhāng huánghòu, znaky 張皇后, 137920. listopadu 1442), zkráceným posmrtným jménem císařovna Čcheng-siao-čao (čínsky v českém přepisu Čcheng-siao-čao chuang-chou, pchin-jinem Chéngxiàozhāo huánghòu, znaky 誠孝昭皇后), příjmením Čang (čínsky pchin-jinem Zhāng, znaky ) byla mingská císařovna, manželka Chung-siho, císaře čínské říše Ming.

Život[editovat | editovat zdroj]

Paní Čang pocházela ze severočínské provincie Šan-si.[1] Narodila se roku 1379, byla dcerou Čang Čchiho. Stala se první z manželek Ču Kao-čch'a, nejstaršího syna Ču Tiho, knížete z Jen. V občanské válce v letech 1399–1402 Ču Ti porazil císaře Ťien-wena a v červenci 1402 usedl na trůn. Svého nejstaršího syna jmenoval roku 1404 korunním princem, adekvátně vzrostlo i postavení paní Čang. Dne 7. září 1424, po smrti otce, Ču Kao-čch’ nastoupil na trůn jako císař Chung-si a 29. října 1424 svou první ženu jmenoval císařovnou.[2] Dala mu tři syny – Ču Čan-ťiho, od roku 1424 korunního prince a po Chung-siho úmrtí (roku 1425) císaře Süan-teho, Ču Čan-junga, od roku 1424 knížete z Jüe, a Ču Čan-šana, od roku 1424 knížete ze Siang, a jednu dceru, princeznu Ťien-sing.

Po smrti manžela roku 1425 obdržela titul „císařovna vdova“ (皇太後, chuang-tchaj-chou), po smrti syna-císaře Süan-teho titul „velká císařovna vdova“ (太皇太后, tchaj-chuang-tchaj-chou), udělovaný babičce panujícího císaře.

Jing-cung, nejstarší syn Süan-teho, prohlášený císařem roku 1435 byl ještě malý (narodil se roku 1427). Zemi vládli „tři Jangové“ – velcí sekretáři Jang Š’-čchi, Jang Žung a Jang Pchu ve spolupráci s předními eunuchy, především císařovým učitelem Wang Čenem, pod předsednictvím velké císařovny vdovy Čang. Paní Čang se tím z vůle Süan-teho stala neoficiální regentkou. V čele vlády zůstala do své smrti.

Zemřela 20. listopadu 1442.[3]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Twitchett, Grimm]. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 306. (anglicky)
  2. DREYER, Edward L. Early Ming China: A Political History. Stanford: Stanford University Press, 1982. 315 s. Dostupné online. ISBN 0-8047-1105-4. S. 223. (anglicky) [Dále jen Dreyer]. 
  3. HEER, Ph. de. The Care-taker Emperor : Aspects of the Imperial Institution in Fifteenth-century China as Reflected in the Political History of the Reign of Chu Chʾi-yü. Leiden: Brill, 1986. 226 s. ISBN 9004078983, ISBN 9789004078987. S. 12. (anglicky) [Dále jen Heer]. 
Císařovna říše Ming
Předchůdce:
císařovna Sü
14241425
císařovna Čang
Nástupce:
císařovna Chu