Přeskočit na obsah

Budov (Ústí nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Budov
Kaplička v Budově
Kaplička v Budově
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecÚstí nad Labem
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel20 (2021)[1]
Katastrální územíBudov u Svádova (1,49 km²)
Nadmořská výška312 m n. m.
PSČ403 22
Budov
Budov
Další údaje
Kód ZSJ159808
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budov (německy Budowe) je malá vesnice, základní sídelní jednotka a pod názvem Budov u Svádova katastrální území, dnes součást města Ústí nad Labem, od něhož se nachází čtyři kilometry na východ. Samotný Budov patří do místní části Svádov.

První písemná zmínka o Budovu pochází z roku 1184, kdy Jiří z Milevska vesnici věnoval biskupu Jindřichovi.[2] Roku 1319 král Jan Lucemburský Budov udělil, spolu s hradem Střekovem, v léno Janovi z Vartenberka,[3] ale roku 1397 už vesnice patřila k Vartě. Po zániku Varty byla vesnice součástí velkobřezenského panství a po roce 1581 patřila ke Svádovu, u něhož zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi stály čtyři selské a čtyři menší usedlosti. Významným hospodářským odvětvím ve vsi bývalo pěstování a sušení ovoce. Sušárny byly podle stabilního katastru z roku 1843 téměř u všech vesnických usedlostí.[2]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Přímo pod vesnicí, na bezejmenném potůčku, spadajícím od Budova severním směrem k Labi, leží Budovský vodopád. V nedaleké Vlčí rokli, západně od Budova, se nachází sedm metrů vysoký Olšinský vodopád, jehož stěna je tvořena čediči a tufy. Vede k němu modrá turistická značka z Olšinek.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 99 obyvatel (z toho 43 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 98 Němců. Kromě jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 102 obyvatel: jednoho Čechoslováků a 101 Němců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale počet lidí bez vyznání vzrostl na šest.[5]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi se dochovaly tři architektonicky původní domy. Dům čp. 34 má zděné přízemí a hrázděné patro se štítem v podobě jednoduché lomenice. Domy čp. 15 a 30 mají podobný charakter, ale první z nich má novodobý štít. K drobným památkám patří kaple s kulisovou zvonicí ve štítu na návsi.[2]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. a b c PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 45. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 39. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]