Brexit Party

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Strana pro brexit
Brexit Party
Logo
Datum založení 23. listopad 2018
Předseda Richard Tice
Lídr Petr Fiala
Nigel Farage
Zakladatel Catherine Blaiklock
Nigel Farage
Sídlo 83 Victoria Street, Londýn SW1 0HW
Ideologie populismus
euroskepticismus
Typ strany catch-all-party
Mezinárodní org. žádná
Evropská strana žádná
Politická skupina EP žádná
Evropa svobody a přímé demokracie (do června 2019)
Počet členů 115 000 registrovaných příznivců
Slogan Změňme navždy politiku!
Barvy tyrkysová, bílá
Zisk mandátů ve volbách
Dolní sněmovna:
0/650
Sněmovna lordů:
0/775
Evropský parlament:
29/73
Londýnské shromáždění:
0/25
Skotský parlament:
0/129
Velšské shromáždění:
4/60
Místní samospráva:
35/20249
Policejní a kriminální komisaři
0/40
Přímo volení starostové Anglie a Walesu
0/25
Oficiální web thebrexitparty.org
Od roku 2019 se Strana pro Brexit začala objevovat v předvolebních průzkumech pro následující parlamentní volby. Některé odhady říkaly, že by mohla získat až 26% hlasů a vyhrát tak volby. Kdyby strana opravdu zvítězila, bylo by to poprvé v britských dějinách od roku 1910, kdy by nezvítězila jedna ze dvou tradičních politických stran - Konzervativní nebo Labouristická strana.

Strana pro brexit (anglicky Brexit party) je euroskeptická politická strana Spojeného království, která byla založena 23. listopadu 2018, převážně z bývalých členů Strany nezávislosti Spojeného království a příznivců brexitu. Jejím předsedou je Richard Tice.[1]

Strana disponuje 29 europoslanci a 4 poslanci Velšského národního shromáždění. V Evropském parlamentu její poslanci do června 2019 působili v rámci frakce Evropa svobody a přímé demokracie.

Ve své volební kampani se strana odvolává na úspěchy Spojeného království v minulosti a na osobnost polního maršála Horatia Kitchenera, 1. hraběte Kitchenera. Přidala se k ní mj. bývalá ministryně za Konzervativní stranu Ann Widdecombe, která se objevila na předvolebním shromáždění strany v doposud levicovém okrsku blízko známých bílých útesů doverských a města Pontefractu.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Strana pro brexit vyhrála v roce 2019 volby do EP ve Spojeném království s 30,5% hlasů. Lídrem kandidátky byl Nigel Farage. Strana těžila především z nízké účasti (37%) a ze zklamané voličské základny Konzervativní strany. Farage byl však při této události stále skeptický k odchodu Spojeného království 31. října (2019), a tak zdůraznil, že pokud Británie 31. října neodejde, toto volební překvapení strana zopakuje i v příštích parlamentních volbách.[3]

Aktivity Nigela Farage[editovat | editovat zdroj]

Když Donald Tusk, předseda Evropské rady, prohlásil, že přemýšlí mimochodem také o tom, jak vypadá speciální místo vyhrazené v pekle pro ty, kdo prosazovali tzv. brexit bez dohody, Nigel Farage v reakci uvedl, že svoboda bez nevolených a arogantních tyranů, jakým je předseda Evropské rady, mu zní spíše jako ráj.[4]

Nigel Farage byl kritický k britské premiérce Therese Mayové hlavně kvůli jejímu opatrnému euroskepticismu a odkladu brexitu z 29. března na 31. říjen. Její rezignaci spíše vítal.

20. května 2019 dvaatřicetiletý Paul Crowther polil Farage mléčným nápojem s příchutí banánu a slaného karamelu.[5] Situace vygradovala natolik, že restaurační řetězec McDonald's oznámil, že ve Skotsku nebude během kampaně Farageovy strany mléčné koktejly a zmrzliny vůbec prodávat.[5]

Na začátku června americký prezident Donald Trump, dlouhodobý kamarád Nigela Farage, doporučil Therese Mayové, aby Británie odešla z EU bez dohody nebo aby celé jednání s Evropskou unií o podobě brexitu vedl Nigel Farage.[6]

V červenci se Nigel Farage ohradil proti uniklým diplomatickým depeším britského velvyslance v USA Kima Darrocha, které kritizovaly Donalda Trumpa.[7]

V srpnu na konferenci pravicových aktivistů v Austrálii Farage řekl, že Britové mají velké štěstí, že jim vládne královna Alžběta II.[8] Osobně si přál, aby vládla ještě co možná nejdéle.[8] Farage totiž nenávidí angažovanost prince Charlese ve prospěch ochrany životního prostředí, zejména ochrany klimatu.[8] Ještě méně by si přál vidět na trůnu prince Harryho, který prý moc pije a dělá čurbes.[8] Narážel také na jeho eskapádu z roku 2005, kdy přišel na večírek oblečený v nacistické uniformě.[8] Vysmíval se také rozhodnutí Harryho a Meghan mít jenom dvě děti kvůli obavám o životní prostředí.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.theguardian.com/politics/2019/apr/12/annunziata-rees-mogg-to-stand-as-mep-for-farages-brexit-party
  2. TOMINEY, Camilla: On the Brexit Party campaign trail with Nigel Farage (Při volební kampani s Nigelem Faragem). The Telegraph, [1], 16. května 2019 (anglicky).
  3. Teď máme právo jednat o brexitu, tlačí na vládu sebevědomý vítěz Farage. iDNES.cz [online]. 2019-05-27 [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  4. Jak vypadá místo v pekle pro ty, kdo chaoticky chtěli brexit, ptá se Tusk. iDNES.cz [online]. 2019-02-06 [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  5. a b Mléčný atentát na Farage, zaútočil na něho zuřivý odpůrce brexitu. iDNES.cz [online]. 2019-05-20 [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  6. Neplaťte EU miliardy za brexit a odejděte bez dohody, doporučuje Trump. iDNES.cz [online]. 2019-06-02 [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  7. Nestabilní a neschopný, psal britský velvyslanec o Trumpovi. Londýn se omluví. iDNES.cz [online]. 2019-07-08 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f Meghan kazí Harryho, říká Farage. Obul se i do královny matky a Charlese. iDNES.cz [online]. 2019-07-08 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online.