Brazilské císařství
| Brazilské císařství Império do Brasil
| |||||||||||
| Hymna Hino da Independência (1822–1831), Hino Nacional Brasileiro (1831–1889) | |||||||||||
| Motto Independência ou Morte! | |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
8 363 186 km² v roce 1889
| |||||||||||
Nejvyšší bod
|
|||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
9 930 478 v roce 1872
| |||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
Vznik
|
1822 – Pedro I. Brazilský prohlásil samostatnost Brazílie
| ||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Brazilské císařství (portugalsky Império do Brasil) je označení pro bývalý stát na území Brazílie v letech 1822–1889. Brazilské císařství je přímým předchůdcem dnešní Brazílie. Císařství vzniklo v roce 1822 oddělením od Portugalska pod vedením korunního prince Pedra I. a zaniklo vojenským převratem v roce 1889 jenž svrhnul jeho syna císaře Pedra II.
Cesta k samostatnosti
[editovat | editovat zdroj]Roku 1532 začala portugalská kolonizace brazilského pobřeží a později i vnitrozemí. Koloniální Brazílie byla knížectvím zcela podřízeným správě Lisabonu. Stěžejním rokem pro brazilskou nezávislost se stal rok 1807.
Utvoření Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarves
[editovat | editovat zdroj]V říjnu 1807 po obsazení Lisabonu vojskem Napoleona Bonaparta uprchl portugalský regent princ Jan spolu se svou matkou královnou Marií I. a dvorem s asi 15 000 dvořany do tehdejší portugalské kolonie Brazílie. Po tomto přesunu královského rodu do Brazílie, bylo učiněno zrovnoprávnění brazilské kolonie s Portugalským královstvím a bylo utvořeno Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves. Toto nově vytvořené Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves byl jednotný jediný stát tří rovných celků (de facto jen 2), jehož panovník měl nový titul: král Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarves. V roce 1816 zemřela královna Marie I. a králem se stal její syn Jan VI. Portugalský. Po Napoleonově pádu zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila konstituční monarchii. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství a funkci místokrále.
Vyhlášení brazilského císařství
[editovat | editovat zdroj]Po návratu královské rodiny do Portugalska, v Lisabonu následně cortesy (lidové shromáždění) zrušily rovnoprávnost Portugalska a Brazílie a snažily se obnovit její koloniální status, což v Brazílii vedlo k hnutí za nezávislost, do jehož čela se postavil právě Dom Pedro, jenž byl vždy nakloněn liberálním myšlenkám. Dom Pedro nakonec vyhlásil nezávislost Brazílie na Portugalsku a 12. října 1822 byl jako Pedro I. prohlášen císařem Brazílie. Titul císaře namísto krále, měl zdůraznit rozmanitost Brazílie a částečně emulovat Napoleona, jako liberála a revolucionáře.
Zlatá léta brazilského císařství
[editovat | editovat zdroj]Území Uruguaye bylo zpočátku okupováno Brazílií, ale v roce 1825 v důsledku Argentinsko-brazilské války v letech 1825–1828, jíž Brazílie prohrála, vznikla nezávislá Uruguayská republika. Svoji suverenitu musela Uruguay bránit hned po svém vzniku ve válce se sousední Argentinou v letech 1839–1851.
V roce 1826 se císař Pedro I. (Petr I.) stal portugalským králem Petrem IV., ale ještě téhož roku byl donucen k abdikaci ve prospěch své sedmileté dcery Marie. V roce 1831 nastala podobná situace v Brazílii, kde byl císař Pedro I. donucen brazilským parlamentem k abdikaci a císařem se stal jeho teprve pětiletý syn Pedro II. Brazilský (1825–1891), který se ovšem vlády oficiálně ujal až v roce 1840, kdy byl parlamentem prohlášen za plnoletého. 18. července 1841 byl Pedro II. korunován brazilským císařem.
Vyhlášení republiky
[editovat | editovat zdroj]Pedro II. vládl jako brazilský císař 49 let. Přinesl Brazílii ekonomickou stabilitu a pokrok. Na konci jeho vlády bylo v Riu de Janeiru 118 škol. Pedro také podnikal kroky ke zrušení otrokářství. Neočekávaně dlouhá a nákladná Paraguayská válka z let 1865–1870 značně zmenšila jeho popularitu. Vojenský převrat 15. listopadu 1889 svrhl monarchii. Císař a jeho rodina odešli do exilu v Evropě. Nová brazilská vláda utvořila novou federativní Brazílii po vzoru USA.
Seznam Brazilských císařů
[editovat | editovat zdroj]- 1822–1831: Pedro I. Brazilský
- 1831–1889: Pedro II. Brazilský – skutečně vládl od roku 1840
Titulární císařové po roce 1889
[editovat | editovat zdroj]Dynastie Braganza a později Dynastie Orléans-Braganza – legitimní větev, oficiální nárok.
- 1889–1891: Pedro II. Brazilský
- 1891–1921: Isabela Brazilská
- 1921–1981: Princ Pedro Henrique Orléans-Braganza
- 1981–současnost: Princ Luís Orléans-Braganza
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Leslie Behell, "The Decline and Fall of Slavery in Nineteenth Century Brazil", Transactions of the Royal Historical Society, 6th Ser., Vol. 1. (1991), pp. 71–88 (There were paragraphs used from this article for section of "abolition of slavery")
- Seymour Drescher, "Brazilian Abolition in Comparative Perspective", The Hispanic American Historical Review, Vol. 68, No. 3. (Aug., 1988), pp. 429–460 (Used in section of abolition)
- Richard Graham, "Causes for the Abolition of Negro Slavery in Brazil: An Interpretive Essay", The Hispanic American Historical Review, Vol. 46, No. 2. (May, 1966), pp. 123–137 – Used in section of abolition
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brazilské císařství na Wikimedia Commons - Imperial Royal House of Brazil (official website)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
