Bražec (tvrz)
| Bražec | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1. polovina 13. století |
| Zánik | 1. polovina 15. století |
| Poloha | |
| Adresa | severně od obce (kóta 793 m), Bražec,  Česko |
| Souřadnice | 50°10′55,37″ s. š., 13°2′44,15″ v. d. |
  Bražec | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30611/4-922 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bražec je zaniklá tvrz u stejnojmenné obce v okrese Karlovy Vary. Stávala na návrší nad zaniklou vesnicí Kostelní Hůrka (německy Am Berg) na kótě s nadmořskou výškou 793 metrů. Dochovalo se po ní tvrziště, které je od roku 1964 chráněno jako kulturní památka.[1] V sousedství tvrze stával také zaniklý kostel svatého Bartoloměje.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle výsledků archeologického výzkumu provedeného v letech 1986–1989 vznikla bražecká tvrz v první polovině třináctého století.[3] Nejstarším známým majitelem byl zřejmě zeman Beneda z Bražce uvedený jako svědek na listině z roku 1289. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1316.[4] V roce 1410 Bražec patřil Janu Svinovcovi ze Svinavy a od něj přešel na jeho potomky. Archeologické stopy dokládají, že někdy v první polovině patnáctého století tvrz vyhořela a zanikla.[3]
Na konci patnáctého století byl majitelem Jindřich III. z Plavna, v roce 1510 panství koupil Jiří Plick z Plickensteina a později je zdědili Zedtwitzové. Od nich panství zahrnující tvrz, dvůr a vsi Bražec a Javornou koupila Anna Karolina Colonna, rozená Šliková, a připojila je k panství hradu Andělská Hora. V roce 1622 bylo Černíny z Chudenic panství převedeno k zámku Stružná.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Dochované tvrziště má elipsovitý půdorys s delší osou dlouhou 35 metrů. Na povrchu se zachoval pouze val a příkop, ale archeologické sondy odkryly 170 centimetrů širokou hradbu provázanou s čtverhrannou věží o rozměrech 5,5 × 5,5 metrů. Její zdi byly silné 120 centimetrů. Byly odkryty také pozůstatky stavby z mladší stavební fáze.[3]
Ve stavbě tvrze bylo významným stavebním materiálem dřevo.[3] Na základě datace archeologických nálezů lze bražecké tvrziště považovat za pozůstatky malého hradu nebo jedné z nejstarších tvrzí v Čechách.[5]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Tvrziště se nachází na volně přístupném návrší v těsné blízkosti hranice Vojenského újezdu Hradiště. U Bražce odbočuje ze silnice, po které je vedena cyklotrasa č. 2249, polní cesta. Po ní lze dojít k východnímu úpatí kopce se zbytky tvrze.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-25]. Identifikátor záznamu 142067 : Tvrz – tvrziště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Bražec – kostel sv. Bartoloměje [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HEREIT, Petr. Dějiny nejstaršího osídlení Doupovska. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni XV. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2000. ISBN 80-7247-018-3. ISSN 0862-3597. Kapitola Vojenský újezd a ochrana historického dědictví, s. 125.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Bražec – tvrz, s. 39.
- ↑ DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2005. 322 s. ISBN 80-86781-06-2.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39.
