Bouzov (hrad)
.jpg)
Hrad Bouzov (původně Búzov) stojí ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od města Loštice na středozápadní Moravě. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Hrad je majetkem České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Patří mezi nejnavštěvovanější památky v České republice a je vyhledávaným místem filmařů.
Historie
Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním známým majitelem byl Búz z Búzova v letech 1317–1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří ho v roce 1382 prodali markraběti Joštovi. Jošt jej roku 1396 přenechal Heraltovi z Kunštátu.[1] Tento rod hrad vlastnil asi 70 let, poté se v jeho držbě vystřídalo víc majitelů. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Roku 1649 hrad koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic, její syn ho roku 1696 prodal řádu německých rytířů. Tomu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté, v průběhu druhé světové války byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně a sloužil jako skladiště zabaveného majetku. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Ve státní správě je dosud, snahy Německého řádu o navrácení hradu nebyly úspěšné.
Hrad byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až 1910 na popud Evžena Habsburského, tehdejšího velmistra řádu, který také stavbu financoval. Návrh přestavby projektoval architekt Georg von Hauberrisser. Tato rekonstrukce ovlivnila vzhled hradu, protože do původní typické české architektury byla zakomponována celá řada německých prvků. Vnitřní vybavení hradu částečně pochází ze soukromých sbírek arcivévody Evžena, částečně jde o předměty vyrobené speciálně pro hrad. V roce 2004 byl na hradě natáčen německý film Napola, dále například pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro nebo pokračování seriálu Arabela se vrací.
V roce 1929 poctil tento hrad svou návštěvou prezident Tomáš Garrigue Masaryk společně s ministerským předsedou Františkem Udržalem a ministrem vnitra Janem Černým. Na hradě je uvítal i velmistr německého řádu Panny Marie Jeruzalémské a brněnský biskup Norbert Klein.[2]
Zajímavost o hradu Bouzov
Během 2. světové války kouzlu hradu Bouzov podlehl říšský vedoucí SS Heinrich Himmler. Ten se do hradu zamiloval a hodlal z něho zřídit jeden z hradů černého řádu SS. Ke konci války tu působilo komando SS, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů. Tragédii vyprovokovali ruští velitelé partyzánských oddílů, kteří si tu počínali velmi neomaleně a neopatrně. Nacisté tuto obec vypálili 5. května 1945.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ „Státní hrad Bouzov - Historie hradu“ - převzato z Oficiální web hradu
- ↑ KONEČNÝ, Pavel. Bouzov proslavil svou návštěvou Masaryk [online]. sedmicka.cz, 2009-11-02 [cit. 2010-06-23]. Dostupné online.
- ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Pohádkový hrad, z kterého chtěl Himmler mít sídlo černého řádu SS. cestovani.idnes.cz [online]. 2009-03-04 [cit. 2012-11-14]. Dostupné online.
Literatura
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-85983-08-7.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bouzov na Wikimedia Commons - Stránky Národního památkového ústavu věnované hradu
- hrad Bouzov na TuristickyAtlas.cz
- Popis a fotogalerie z hradu na KrasneCesko.cz
- Odkaz na mapu (nebo fotomapu)
