Boris Hagelin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Boris Hagelin (2. července 18927. září 1983) byl švédským inženýrem, vynálezcem a zlepšovatelem šifrovacích strojů. Byl jediným vynálezcem té doby, který na šifrování zbohatl a synem Arvida Bernarda Damna, který byl naopak vynálezcem neúspěšným.

Otec a jeho neúspěchy[editovat | editovat zdroj]

Švédský inženýr Arvid Gerhard Damm byl na začátku dvacátého století ve své zemi ředitelem naftové společnosti bratří Nobelových. Zároveň však byl spolu s Holanďanem Hugo Kochem autorem tří patentů pro šifrovací stroje. Na jejich výrobu měl ve Švédsku založenou firmu. Bohužel o jejich vynálezy nebyl zájem nikde na trhu. Už to vypadalo že podnik půjde do krachu a inženýr Damn zůstane u své původní práce.

Hagelin vstupuje na scénu[editovat | editovat zdroj]

Roku 1922 vstupuje do světa šifrování, Damnův syn, inženýr Boris Hagelin (1892–1959). Jako první práci, si vybral zjednodušení jednoho z otcových strojů. Ten byl podobného typu jako šifrovací zařízení Enigma. Hagelin vybavil stroj klávesnicí a žárovkami. Podobně jako to udělal u svého stroje Američan Edward H. Hebern. Díky těmto úpravám se zařízení podobalo německé verzi Enigmy od Artura Scherbia. Do roku 1929 dokázal Hagelin díky své vynalézavosti a obchodnímu nadání prodat generálnímu štábu Švédska mnoho šifrovacích strojů.

Návštěva Friedmana a smrt Damna[editovat | editovat zdroj]

Roku 1928 navštívil továrnu americký kryptolog William Frederic Friedman. Ten se o nové stroje zajímal, ale s Hagelinem se mu setkat nepodařilo. Toho roku umírá Bernard Damn. Borise Hagelina brzká smrt otce nijak neodradila od práce. Naopak jej podnítila k většímu úsilí a pokračoval ve zdokonalování strojů.

Zjednodušení práce a zrychlení zařízení[editovat | editovat zdroj]

Enigmě podobné zařízení vylepšil elektrickým psacím strojem aby mohlo psát text přímo na pásku. Jak technika postupovala, mohl roku 1934 vestavět do stroje tiskárnu. Vyřadil tak zastaralé žárovky ukazující šifrovaný text. Usnadnil tím obsluhu, jelikož původně kontrola žárovek vyžadovala dvě osoby současně. Zařízení nyní vážilo jen 16 kilogramů a svým objemem se vešlo do malého kufru. Rychlost 200 znaků za minutu byla v té době opravdu nadstandardní.

Zakázka od Francie na kapesní šifrovač[editovat | editovat zdroj]

Francouzský generální štáb zaujal stroj natolik, že požádali o vytvoření zařízení které by se vešlo do kapsy. Hagelin opět projevil své nadání a vyvinul čistě mechanický stroj který nevážil ani 1,5 kilogramu. Francouzi nakoupili ihned přes 5000 kusů těchto strojů menších než tehdejší telefon. Stroj opět na principu Enigmy vyráběl heslo v průběhu šifrování. Uvnitř zařízení bylo na společné ose, šest kotoučů s různým množstvím pracovních poloh. Přesněji jich bylo 17, 19, 21, 23, 25 a 26. Jak se šifrovalo, jejich polohy se rozcházely, čímž se při každém počátečním nastavení kotoučů, vytvářel jiný šifrovací kód. Neperiodický a dlouhý přes 101 miliónů znaků.

Emigrace co Ameriky[editovat | editovat zdroj]

Na začátku druhé světové války absolvoval Hagelin riskantní emigraci přes Berlín a Vídeň do New Yorku. To vše kvůli strachu z Hitlera, který v témže roce obsadil Norsko, Holandsko, Belgii a Francii. V kufříku sebou Boris Hagelin propašoval kompletní dokumentaci a plány výroby stroje typu C-28. Z New Yorku zamířil vynálezce do Washingtonu, aby se zde konečně setkal s Friedmanem.

Pašování strojů a výsledky[editovat | editovat zdroj]

Aby mohli stroje řádně vyzkoušet, potřebovali jich rovných padesát a schopný Hagelin je do konce září dokázal ze Švédska opravdu propašovat. Testy dopadly úspěšně ale se strojem se muselo zacházet přesně podle návodu, jinak jeho stupeň bezpečnosti značně klesal. V případě, že se několikrát za sebou použilo stejné heslo, docházelo se k tomu samému. Zprávy šlo poté rozluštit metodou předpokládaných slov. Díky jediné rozluštěné zprávě by šlo odhadnout rozmístění vnitřních kotoučů stroje a ten by byl už nadále k ničemu. Jelikož však Amerika neměla nic lepšího nebo aspoň srovnatelného, přistoupila na používání tohoto zařízení s několika vylepšeními od Friedmana. Od roku 1942 ho pod označením M-209 vyráběla firma Smith-Corona Typewriterv G ve státě New York. Roku 1944 jich už bylo vyrobeno 140 000 kusů a Boris Hagelin se stal milionářem.

Návrat domů a přesun výroby[editovat | editovat zdroj]

Díky bohatství a ukončení druhé světové války se mohl vrátit do Švédska aby zde obnovil výrobu. Firma vzkvétala a nové vzniklé státy potřebovali spolehlivé způsoby dorozumívání. Hagelin kvůli přísným předpisům ohledně patentů ve Švédsku přestěhoval roku 1948 část výroby i prodeje do Švýcarska. Úplné přestěhování bylo ukončeno až o deset let později.

Nový začátek a další vylepšování[editovat | editovat zdroj]

Po válce začínal 170 zaměstnanci a roku 1952 vznikl nový typ šifrovacího stroje CX-52. Kotouče byly změněny a šlo je používat v libovolném pořadí (jako u Enigmy). Stejně tak se změnila i část pro tvorbu hesla. Zdvojnásobení počtu pracovních poloh u čtyřech nejmenších kotoučů dovolovalo komunikaci se starými typy stroje. Zařízení však mělo i druhý typ, kde počet pracovních poloh u kotoučů byl v prvočíslech. Délka hesla se tak zvýšila na 2,75 miliardy znaků. Přidalo se i zařízení pro snímání a tvoření textu do děrné pásky PEB-61.

Závěr a smrt[editovat | editovat zdroj]

V dalších letech se zařízení stále vyvíjelo. Například nepravidelné pohyby kotoučů nebo přepisy do jiných jazyků. Roku 1983 Boris Hagelin umírá. Byl tehdy jediným vynálezcem kryptografických zařízení, který na nich dokázal zbohatnout. Až dodnes pokračuje jeho firma ve výrobě moderních šifrovacích strojů a zařízení. Jmenuje se HAGELIN-CRYPTOS, CryptosAG a sídlí nedaleko Zugu. Prospekty posílají i do zemí jako je Irák, Írán nebo Sýrie. Díky postupu elektroniky začali vyrábět od začátku sedmdesátých let zařízení, které využívají pro vytvoření hesla místo kotoučů posuvné registry. V modernizaci pokračuje firma dodnes. Například u stroje označeného jako T-450 (který posuvné registry používá).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Hagelin na anglické Wikipedii.